Máme pápeža!

Myslím, že nejde tak zcela o film o církvi, ale spíš je zaměřen na jedince. Je to film o člověku, který, ač nepochybuje o své víře (a to fakt nemusí být jen křesťanská víra), tak najednou začne pochybovat sám o sobě. Jo, to je asi to, co se mi na filmu - pár minut po jeho skončení - líbilo nejvíc. Ono by to asi bylo na čtyři hvězdičky, ale Michel Piccoli mě úplně rozsekal. Jeho pocity (respektive pocity právě zvoleného papeže) byly zahrány tak dobře, že nemůžu jinak. Atmosféra konkláve, které zkrátka trvá tak dlouho, dokud nevjyde z komína bílý kouř, je zachycena perfektně. Líbila se mi i postava výstředního ateisticky laděného psychoanalytika (který se bavil na účet kardinálů), bláznivého herce, odhodlaného tiskového mluvčí. Celý ten Vatikán, konkláve, dětinští kardinálové, Řím, Morettiho humor, italština a Michel Piccoli - film jako celek mi prostě sedl. (27.03.2012)

[IFF 2011, Bratislava] Náladovo perfektne vybalancované, napriek (a možno práve aj kvôli) skeptickej pointe neskutočne živelné pojednania na tému univerzálnosť a relatívnosť viery. Viera pomáha, je dôležitá…no v niektorých prípadoch určite áno, ale ako vidíme v "Habemus Papam" ona skrytá pochybnosť dokáže byť niekedy silnejšia, resp. život sám rozhodne inak. Pozorná, psychoanalytická štúdia vnútorných pochodov zraniteľného jedinca ktorá nepostráda odstup, vtip a katarziu. A musím priznať, že mne to v takomto pútavo spracovanom, vzájomnom konsenze rozhodne stačí... (14.11.2011)

„Jsem herec“ Také papežové mají své dny. Moretti odolal pokušení pojmout nakouknutí do zákulisí nejmocnější instituce dneška jako frašku, které není nic svaté a raději rozehrál úsměvnou skupinovou terapii bez jednoznačných vítězů a poražených (největší rozdíl oproti v obrysech podobné Králově řeči). Film se ubírá vpřed rychlostí papamobilu, ponechávaje dostatek času a prostoru pro drobnokresbu muže s rodičovským deficitem a problémem přijmout svou novou roli. Ve vší vážností natočené a odehrané drama jednoho muže (žádné vtípky založené na konfrontaci Jeho svatosti se světem bezvěrců) je prokládáno satirickými šťouchanci do fungování zapouzdřeného mikrosvěta továrny na víru. Moretti neříká „takhle ano, takhle ne“, nestraní ani svému psychoanalytikovi, jenom otázky tradičně zodpovídané s neochvějnou jistotou podrobuje pohledu člověka pochybujícího (nikoli rovnou člověka skeptického). Jistý není Bůh ani Freud, pomoz si, jak umíš. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Renesco, noriaki (29.03.2012)

Moretti je v první polovině zanícený uspávač hadů, v té druhé pohotový a inteligentní bavič dramatik najednou, který servíruje vzhledem k tématu nekorektní vtípky a dějové zvraty. Celkový dojem z filmu je tedy díky druhé polovině lehce pozitivní, ale vyžaduje úporné přežití poloviny první, což může být pro leckoho opravdu úkolem neřešitelným. Ostatně, stejně jako "papežování" pro nového Morettiho Papeže... (26.08.2012)

Nekonformní pohled za kulisy zástupce Boha na zemi....Odvážné a nečekané...Poněkud hloupé střihy a tím pokulhávání v ději a kontinuitě mě lehce zkazily celkový dojem...Herecké obsazení však leccos zachrání. Rozpitvávat co tím filmem chce kdo sdělit je těžké...Rozporuplné vnímání filmu samotného je pochopitelné....Stejně jako u mnohých samotná víra v Boha. Pokud někdo připustí, že Bůh je, proč potřebuji církev a papeže?? Nač je zde nutný prostředník?? Není to jen další instituce -společnost s.r.o. co se halí, tu do svatého hávu ??Jsou to zase jen lidé co si usurpují právo zastupovat samotného Boha a říkat nám co se smí a nesmí..ti samí co v mnoha případech jsou větší hříšnici než ti jenž kážou o víře? A pak rozumím a vykládám si poselství filmu po svém...i mezi lidmi jsou čestní a charakterní jedinci co nevyužijí příležitosti a zůstanou jen lidmi... (19.03.2013)