Restrepo

Včerejší (respektive dvacetileté) fiasko v Afghánistánu mě dokopalo k projekci. Velkou devizou je bezprostřední dojem a luxusní přístup do válečné akce. Zatímco jednotka mladých američanů postupuje přes kamenné skalní vesnice, buduje a drží základnu, domlouvá se s pastevci a pátrá kdo a kde je Talibán, hezky na vás padne absurdita celé zápaďácké operace - zavést nějakou stabilitu a pořádek do tak zeměpisně drsný, kmenově roztříštěný a nesmyslně ohraničený země. (x) (18.08.2021)

Mohl být z toho dokumentární majstrštyk své doby, jen kdyby se tvůrci víc zaměřili na sílu zprostředkovaného okamžiku. Je sice fajn, dostat z vojáků zpětnou reflexi, když už jsou v italském bezpečí, ale mnohem zajímavější by byly jakékoliv výpovědi nebo rozhovory přímo z údolí Korangal. Sice chápu, že zdánlivá izolovanost reportérů a samotných vojáků měla svůj smysl, ale bezprostřednost bojiště již vykrýt nedokázala. Výpovědi tak ztrácejí kouzlo momentky a celé to retrespektivní pojetí je více méně pro zlost. Apendix: Tim Hetherington zemřel rok po uvedení své filmu do kin, kdy se mu stala osudnou občanská válka v Lybii. (03.04.2011)

Vedle dánského Armadilla přichází americké Restrepo z dílny National Geographic, které je jiné - nezabývá se tolik děním před odjezdem na misi a neobsahuje ani příliš záběrů "všedního" dění na základně, ale v podstatě ihned nás vrhne do bojového nasazení v údolí Korangal a zaměřuje se zejména na bezprostřední záběry z přestřelek a jednotlivých akcí. Celý film jsem vnímal jako výpověď vojáků o svém ročním působení v jedné z nejnebezpečnějších oblasti Afghánistánu - záběry z mise jsou doplněny jejich komentáři po návratu domů a celé je to spíše o přenesení rozporuplných emocí a nálady než o nějakém faktografickém zasazení do kontextu dění v Afghánistánu. Nesmyslnost celého jejich působení v této lokalitě je umocněna závěrečnými titulky informujícími o opuštění údolí Korangal americkou armádou v roce 2010 - nabízí se tedy neodbytná otázka: tak k čemu to všechno?!? (26.02.2011)

Jedním slovem: Strhující. Bez zbytečného patosu, či vnucování divákovi nějakého pohledu na válku v Afghánistánu. Pouze sestříhané záběry z ročního pobytu jedné vojenské jednotky v afghánském údolí Korangal a z rozhovorů s účastníky mise po jejich návratu domů. K tomuto také směřuje jediná moje výtka, v dokumentu totiž nebylo, nebo jsem to alespoň nepostřehl, nijak upřesněno o jakou jednotku se jedná a proč vlastně jsou tam, kde jsou. Dokument zobrazuje různorodé trávení volného času na základně, bojové operace, jednání s místními, či nutnost všech přítomných vyrovnat se se smrtí svých spolubojovníků a skuteční lidé a skutečné emoce dokáží nejen vyrovnat, ale také překonat dojem a emoce vyvolané většinou jiných válečných filmů. (09.01.2011)

Restrepo bych asi ani nenazval filmem, ocejchoval bych to jako úryvek přímého přenosu z války. Autentické záběry jsou prokládány čas od času výpověďmi aktérů, což ale nenarušuje kontinuitu snímku a jeho atmosféru. A ačkoliv i to zde má své pevné místo, tak bych vytknul hlavně nudu. Jednou vidět asi proč ne, ale opakovaně si to nezapnu. 60 % Oblíbená část- výpověď Rice o tom, jak to dostal (05.06.2014)