Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (284)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

České nebe jsem viděl nejdříve naživo v divadle ve "Svěrákově" a později doma na dvd ve "Smoljakově" verzi. Je to krásná oslava českého vlastenectví a velikánů naší země. Ale je fakt, že kvalita humoru je ve srovnání s jinými hrami o poznání slabší a občas krkolomná (těch narážek na Husa bylo přecejenom moc). Proto "jen" ty 4*, jinak sem se solidně bavil. "To tady nikomu nevadilo, že s jednou měl svatbu a s druhou pět dětí?" - "Byla to její sestra, takže to zůstalo v rodině." ()

Chrysopras 

všetky recenzie používateľa

Snad je to jen přemírou očekávání, že na mě přišla fáze ( poměrně velkého ) zklamání. Seminář mi přišel vyloženě slabý a hra samotná se řadí ke slabším kusům. Psát už radši nic nebudu a půjdu na jinej statek. Jako velký fanda JdC doufám, že šlo opravdu jen o moji vlastní indispozici a někdy v budoucnu budu moci napsat nějaká ta pozitivní P.S.! P.S. viděl jsem podruhé a dojem byl rozhodně lepší... ()

Reklama

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Tak to nakonec naši Cimrmani přeci jen zvládli a dokázali se ctí rozloučit. Škoda že čas nikdo nezastaví a další hry už pravděpodobně nikdy nevzniknout, možná je to dobře. Každopádně není nic lehčího a lepšího než šoupnout do přehrávače Akt a sjet to všechno ještě jednou znovu. České nebe každopádně. 80% ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Africe jsem dal čtyři hvězdy, České nebe je o polovinu jedné slabší. S radostí sice říkám, že pánům Cimrmanovcům to pořád ještě jde (v jednom případě šlo), ovšem zároveň jim i dost chybí. Seminář je možná až příliš poučný, ale fakta i "fakta" nám badatelé předkládají poutavou formou (moje nejoblíbenější je "Generál Laudon jel v noci skrz vesnici... Ve své bílé čepici...") a chovají se příjemně umírněně. Hra pak má až mystický nádech a nutno říct, že mistr Cimrman v ní rozechvěl vlastenecké struny opravdu dobře. Škoda laciných vtipů (Bedřich Podmáslí, Stanislav Krychle Neumann) a hluchých (nebo spíše nahluchlých) míst, z nichž většinu má na svědomí Praotec Čech. Pocit dokonalosti se na rozdíl od Záskoku, Lijavce nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy prostě nedostavil. Stejně to je ale důstojné zakončení.__P.S. Chválím všechny, kteří spolupracovali na vydání DVD. Dvě verze hry jsou opravdu luxus a bonusový Záskok v Národním divadle mě neskutečně potěšil. ()

akisha 

všetky recenzie používateľa

Měla jsem to štěstí vidět tohle naživo se Svěrákem jako Komenským a musím říct, že vedle naprosto geniálního nápadu, jak využít naše slavný osobnosti a udělat si z nich srandu, jsou herci ve svých rolích až překvapivě dokonalí. Možná, že osobnosti do komise vybírali tvůrci podle podoby s aktuálními herci, možná že to byla náhoda, ale Weigel jako Hus, Svěrák jako Komenský, Rumlena jako Borovský nebo Čepelka jako Babička, to jsou poklady! Nehledě na všechny ty malý i větší vtipy ("Z toho mám úplně husí kůži", "Dnešní mana"). Jejich s nejvyšší pravděpodobností poslední hra se nemohla povést líp. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (17)

  • Shodou okolností se Zdeněk Svěrák narodil ve stejný den jako Jan Ámos Komenský, kterého ve hře představuje, a to 28. března. (mnaucz)
  • Hru České nebe s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft psali Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem dva roky. Shodují se, že bylo velmi těžké, aby se po čtyřiceti letech spolupráce neopakovali. I proto tvrdí, že tato, v pořadí patnáctá cimrmanovská hra je opravdu poslední. „Neměli bychom kazit, co už jsme napsali,“ domnívá se Svěrák. (POMO)
  • První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)

Reklama

Reklama