Imaginárne lásky

Presne takéto filmy milujem. Jednoduchý príbeh podaný neobyčajným spôsobom. Xavier Dolan vsadil v tomto prípade na správnu kartu. Film o láske si priam žiada poetickosť a nadhľad. Nádherné miestami expresívne zábery kamery a vynikajúca hudba všetko len dopĺňajú k dokonalému celku.Bang Bang"Neexistuje to. Milujete len predstavu. Milujete tú predstavu viac ako jeho..." Bang Bang (10.09.2015)

Jakkoliv by se zdálo, že sledujeme jen sled zpomalených záběrů na vystajlované hipstery, na mě to prostě působí, mě to baví a mě to oslovuje. Subjektivizace je totiž věc, která tu díky zpomaleným záběrům a nediegetické hudbě funguje. A i když film není ukecaný, dialogy se neplýtvá a nic není řečeno na plnou hubu (teda co se ústřední trojice týče), v daný moment přesně víte, co má která postava v hlavě a co cítí. A taky přesně víte, jak jednoduše si jde nevinná gesta interpretovat jako náklonnost a moc dobře rozumíte průstřihovým monologům, které sice do hlavního příběhu nepatří, ale přitom ho skvěle doplňují. Závěrečná, v kruh vše stáčející pointa je vtipná a sere pes na to, že mě napadla už v půlce filmu. Za tu snivou atmosféru, reklamu na cigarety a spoustu krásných obrázků ráda odpouštím. (28.01.2011)

Xavier Dolan mě dostává podruhé, po výjimečném Laurence Anyways, mě odrovnává svým citem jak za kamerou, tak před ní. Vztahy jsou tak dospělé, až v jeho letech jde o neuvěřitelnou záležitost. Výborná kamera dotýkající se zpomalených záběrů Kar-wai Wonga, nádherný hudební doprovod, scéna over the top! (02.02.2016)

Pokud Dolan od někoho opisuje, tak je to jednoznačně Kar-wai Wong a jeho Stvořeni pro lásku. Od důsledné výtvarné a zejména kostýmní stylizace přes lásku v hlavách po opakující se hudební motiv. Jinak mám takový dojem, že jsem našla svůj zahraniční film roku 2010! Co na filmu žeru zejména je to, jak se jednání postav motivované láskou pozorované z tepla kinosálu jeví jako totální ubožáctví a takřka záporáctví. Když čtu v komentářích o manýře, chce se mi nesouhlasit, protože ten konec - TEN KONEC! - to všechno sebeironicky shodí. Film reflektuje sám sebe a jde při tom do extrémů. Když Marie hovoří o divadelní hře, kterou s Nickem viděli, tak vyjadřuje režisérovy myšlenky a jeho záměr víc než jasně. Když jsem šla z kina, řekla jsem toho o filmu mnohem víc, ale už jsem to zapomněla, ach jo. (11.02.2011)

Je mu 21 let a natočil, napsal a sehrál film o lásce. Prvotní poťouchlé úšklebky, co může takový cucák vědět o filmu a vážných tématech, se mění v naprosté okouzlení. „Imaginární lásky“ jsou vymazlenou záležitostí, ať už svým popartovým vizuálem či skvěle odposlechnutými dialogy. Generační výpověď o soudobých podobách lásky ubíhá v moderním rytmu, ironizuje sama sebe a pracuje s promyšleným a chytlavým jazykem barev i hudebních motivů. Náročný a přitom nesmírně otevřený film, který narozdíl od pseudo-šokujících výpovědí o moderní zhýralosti jde až na dřeň. Bez jakékoli kontroverze a mladické snahy pobouřit. Na to, že už jsem přeci jen generačně jinde, mě to zasáhlo až obdivuhodně. (12.07.2010)