Sebbe
Réžia:
Babak NajafiScenár:
Babak NajafiKamera:
Simon PramstenHrajú:
Sebastian Hiort af Ornäs, Eva Melander, Kenny Wåhlbrink, Miran Kamala, Martin Wallström, Sebastian Sporsén, Emil Kadeby, Adrian Ringman (viac)Obsahy(1)
Sebbemu (Sebastian Hiort af Ornäs) je patnáct a žije s matkou (Eva Melander) v bytě, který je skutečně velmi malý. Sebbe dělá, co může. Údery nikdy nevrací. Miluje svou matku, protože jinak ani nemůže. Uteče na smetiště a v jeho rukou začnou ožívat mrtvé věci. Má sílu tvořit. Tady je svobodný, ale sám. Jeho odstup narůstá stejným tempem, jakým se jeho svět scvrkává, až nakonec jednoho dne je zcela izolován, jen se svou matkou. Selže-li i ona, vše ostatní zmizí.
Babak Najafi (1975), švédský režisér a scenárista íránského původu, vystudoval Univerzitní školu filmu, rozhlasu, televize a divadla ve švédském Stockholmu. Po studiích natočil několik dokumentů a krátkých hraných filmů - např. Rasten (1999), PAVLOVY NAROZENINY (Pablo's Birthday, 2002) či ELIXÍR (Elixir, 2004). Snímek SEBBE (2010) je jeho prvním celovečerním filmem.
(ČSFD)
Recenzie (35)
Presne takéto filmy mám rada, pretože sa im dá ľahšie veriť. Však koľko je takýchto príbehov, kde matka pije, nevie sa poriadne postarať o svoje dieťa ... a to dieťa tým trpí a predsa ju miluje. Zase raz perfektné Švédsko. Výborne natočené, krásna hudba a obaja, aj Sebastian a aj Eva, zahrali svoje role naozaj vynikajúco. ()
Zlinfest 2010: Podobný námět jako u belgického snímku Regata. Sebastian žije v nelehkých sociálních podmínkách pouze s matkou, která si ráda vypije. Zanedbává školu, kde je terčem posměchu a šikany, uzavírá se sám do sebe. V jednom okamžiku mi snímek také silně připomněl Klass...Režie: Babak Najafi. ()
Celkom zaujímavá dráma, ktorá však nie je až taká dobrá, ako som si myslel. Keby sa ma niekto opýtal na nejaký dej, tak by som mu toho veľa nepovedal. Akurát že je to o ťažkom živote jedného 15-ročného fagana zo sociálne slabej vrstvy, ktorý má matku alkoholičku a zlodejku. Chýbala však tomu nejaká scénka, pre ktorú by som si mal film zapamätať, dokonca aj samotná šikana mi prišla až príliš mierna. Lepšou alternatívou je určite spomínaný Klass (2007) - hlavne kvôli brutalite, príp. Min bedste fjende (2010) - hlavne kvôli obsahu, a dokonca aj tie scénky šikanovania mi pripadali lepšie a bolo ich viac, a to tam hrali malé deti. Nakrútené to bolo dobre, herci to zahrali bravúrne, aj prostredie bolo výborné. Napriek tomu ma dráma nechala úplne chladným. ()
Tak ani Švédům se všechno nepovede...respektive první 3/4 filmu byly lehce nadprůměrné, sice nic originálního, ale natočené profesionálně, dobrá kamera, industriální prostředí, atmosféra. Posledních 20 minut je však naprosto nepovedených a morálně nepřijatelných. Řekl bych až zhovadilých, ale at si to přebere každý sám. Jestli chtěl rejža říct, že máme soucítit s týpkem, který přinese pás dynamitu do školy, tak je asi pěkně na hlavu. ()
Pomalu plynoucí drama dvou ztracených lidiček Sebbeho a jeho matky, které vás chytne za srdce svou ponurostí a bezútěšností v jejich nelehké životní situaci. Velmi citlivý Sebbe, který ve svých patnácti letech má jako každý mladý kluk své sny, ale musí se potýkat s tvrdou realitou nejen ve škole, ale i doma, kde i přes svou lásku k matce cítí a je mu dáno i najevo, že je pro ní jen další z mnoha přítěží. Sebastian Hiort af Ornas hrál svou roli skvěle a jeho smutný výraz ve tváři se přenesl i na mě, takže emoce fungovaly. Na debutní snímek Babaka Najafiho, až na pár momentů se to určitě povedlo. SPOILER: na dárek matka peníze neměla a na cigarety a chození do restaurace ano? A s tím dynamitem na konci to bylo absolutně nereálné! KONEC SPOILERU. Po vizuální stránce vynikající a za závěrečnou písničku musím určitě přihodit jednu hvězdu. ()
Reklama