Rodina je základ státu

CITÁT - Otázka je : Co my uděláme vám, když nám nepomůžete......... Scéna z rozhlasem je smutná i veselá zároveň. CITÁT - Sereš mě, ani nevíš jak........... Docela mě štve mluva našich herců. Hlavně Eva Vrbková docela slušně huhňá. Tomu jejímu nosovému dialogu moc nerozumím. CITÁT - No jo Pražáci............ Přiznejme si, každej je trochu svině. Moc mě to nebavilo. Ten film celkem slušně oslavuje sviňárnu a zlodějnu. Ani výchovně není moc na úrovni, spíš obráceně. Chvilkama jsem se nudil a chvilkama nechápal, proč tu každý oplakává hlavního aktéra, když je to celkem hajzl. Udělat chybu umí každý, ale proč se to jmenuje Rodina je základ státu. Nutí nás snad tvůrci abychom taky začaly krást ? Nebo to bylo jen zdání ? Asi nejvíc mě zaujala 72 minuta a projev o konci světa, kanystrech a metanu. Film je depresivní a nic neřeší. Policie v čele s kapitánem Klosem ve mně vyvolala empatie. A konec ? Nic moc. Za dvě ať nežeru. (27.05.2012)

Filmařský styl PR pracovníka Miloše Zemana, Roberta Sedláčka mně prostě nesedí. Minimalistický dialogy působí absolutně nepřirozeně, umělé jsou i jednotlivé situace (útěk autem, skanzen, atd. ). Režie není úplně marná, během filmu se určité pocity dostavily, především díky snaze o určité sdělení o stavu společnosti a českýmu myšlení ( kompletní setkání s přáteli na Jižní Moravě ) a díky dobře napsaným i zahraným vedlejším postávám. Na projevu hlavních postav se bohužel až příliš podepsaly režisérovy vize. (09.06.2015)

Chválit Sedláčka jen proto, že "ostatní" točí ještě mnohem horší filmy, opravdu nebudu. Líbila se mi obrazová i zvuková složka, nikoliv ta obsahová. Přes všechna ta vychvalování jeho postavy a hlavně jejich dialogy nejsou celou dobu přirozené, pět minut života pokazí jedna blbá věta (za všechny hned v úvodu lakonické konstatování vyšetřovatele o bratrově cukrovce a vlastním "nedostatku cukru"). Vadí snaha za každou cenu šokovat/pobavit (české filmové nadsazování), Libor se má na kopci ožrat a ne vykládat do rozhlasu, který jak na potvoru je připraven na vysílání, takže na počítači stačí zmáčknout jedinou klávesu (že by enter?). Nejhorší jsou pak ty stupidní oslí můstky ve scénáři (holka nemůže do zahraničí, protože má epilepsii), které naznačují, že není snadné natočit příběh o tom, jak tatínkovi hráblo. (24.05.2012)

„Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina“ Jako zachycení stavu české společnosti vcelku dobré, scénáristicky nijak komplikované a režijně dobře zvládnuté (jen by mě zjímalo, co si pan Sedláček tolik oblíbil na kamerových jeřábech, a proč je tu tolik „stoupajícíců záběrů) dílo, které ovšem má několik ale. Nevím, možná je to tím, že nejsem žena, natož abych byl manželka tuneláře, ale chování drahé polovičky našeho (ne)hrdiny jsem opravdu nepochopil. Že by jí nic nedošlo? Že by opravdu neprohlédla tak jednoduchou záminku s výletem? Že by ji nenapadlo, že její muž, kterému peníze očividně nikdy nescházely, může mít taky něco na triku, když v poslední době tolik jeho nadřízených skončilo ve vazbě? Byl bych schopný uvěřit tomu, že ji „něco“ zaslepilo… Ale to by mě o tom děj musel jakkoliv přesvědčit. Druhou nadmíru podezřelou věcí bylo pátrání po titulní rodině, především pk závěrečný nablblý policejní manévr a – obzvlášť – nepoužití vrtulníku ve chvíli, kdy by byl sakra zapotřebí. Takové přehmaty z „Rodiny“ dělají jen lepší průměr. (11.06.2012)

Přesně to co zoufale nefungovalo v "Mužích v říji" v "Rodině základu státu" funguje výborně. Film sice není bezchybný a drobnosti, jakými je podivná plastika s kozou a synem v kimonu, onen lesbický polibek či zvláštně studené a neosobní "milování se" ve velehradském hotelu si režisér rozhodně mohl odpustit, ale obecně je to velmi dobře natočený film. Většina drobných vtípků je skutečně vtipných a hutný příběh dobře koření. Kladem je i dokumentaristický zájem o popis reálií. Takřka bezchybné je herectví, u něhož je nutné ocenit i neokoukanost většiny tváří a dále výborná kamera. Tím nejpodstatnějším je ovšem perfektně zvládnutá psychologie postav... Nikoli vybájené lidské zrůdy z thrillerů, ale obyčejní lidé z masa a krve, kteří ovšem fatálně podléhají všudypřítomné relativizaci hodnot. Vždyť je tak snadné "zůřadovat" nějaké ty miliony, něco si ulít, zdánlivě tím nikdo ničemu a nikomu neubližuje... Otázka zásadní nejen vzhledem k všudypřítomné korupci, ale obecně. Skutečně patří morálka na "smetiště dějin"? Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Tetsuo, Matty, Traffic (19.12.2011)