Pagwoedoen sanai

Nelze vinit korejské filmaře, či jednotlivce typu scénárista, už jsem na to přišel... korejci prostě sežerou cokoliv, a tak se to točí pro ně... takže pod pojmy jako film, příběh, postavy apod. si můžeme představit právě amorfní slovo "cokoliv". Tenhle film mě neustále nutil mávat nad detaily tlapkou a říkat si, dejme tomu. A nebo "třeba to bylo tak a tak, budiž". Ovšem když to nekonečně pokračovalo a pomalu spělo ke konci, tak jsem se z nudy nad tím vším zamyslel, a zjistil jsem, že nad spoustou věcí jsem tou tlapkou nejen mávnul, ale i jsem je úspěšně pustil z hlavy, protože nebyly nijak podstatné. Budiž, vedlejší motivy jsou přeci vedlejší, a to, že půlka obsažených věcí jsou nesmysly, mohou být cosi jako autorovo stigma, ale hlavní motivy - získávání peněz, které nikdy nevidíme, píšící děti, které se až za 10 let naučí psát, záhadné rozdání červených čepic po Seoulu či posedlost zesilovačem o elektrické spotřebě rovnající se 20ti klimatizacím (to ještě zagooglím, myslím, že tolik elektriky by nespotřeboval ani celosvětový revival skupiny Kiss)... Mno, dejme tomu, Korejci holt spolknou cokoli, když je na scéně slzička. Dejme tomu, mávám nad tím vším tlapkou. Ale byla to otravná nuda - a to je horší. (28.01.2011)

Takovej pohodovej, hrozně tradiční příběh o notorickém únosci dětí, který si za jejich výkupné pořizuje velmi drahé zařízení pro svůj hudební koníček a o bývalém pastorovi, který modlitbičky pověsil na hřebík a snaží se po 8 let od únosu své dcery, toto dítě vybojovat od únosce zpět. Opět zde máme duel dvou chlapů, na což Korea hraje v 90% svých akčních thrllerů. Je zde velmi pomalé vyprávění, které mi docela vadilo, moc se toho neděje, ale když ano, tak třeba brutalita je hodně nekompromisní ... Každopádně žádné zvraty, pouze přiměřený stupeň napětí a dosti nevýrazný záporák ... Špatné to ale není, vizuálně hodně dobré (prostě Korejci ...). (14.02.2011)

Napriek tomu, že divák nie je bezprostredne "svedkom" násilia, objavia sa pasáže, kedy snímok odhalí svoju drsnú stránku. Vlastne by sa dalo povedať, že celý film sa nesie v akomsi "ťažkom", spočiatku smutnom, v druhej polovici podivnom duchu, pričom odstupom času ako príbeh plynie, divák zostáva na pochybách a kladie si zásadnú otázku: "prečo vlastne toto všetko?" Zo samotného vysvetlenia sa chytám za hlavu. Popravde, čakal som kadečo, no toto určite nie, pričom z "originálneho" nápadu byť skrátka zaryto (Kórejsky) iný, cítim mierne sklamanie. Neviem ako to mám ohodnotiť ... skutočne. Tri? Štyri? Tri? ... ??? (25.01.2017)

Tak čekal jsem trošku něco jiného, nejspíš něco akčnějšího, k čemuž mě sváděl ten anglický název Man of Vendetta. Nicméně i toto poněkud komorněji podané drama se mi zamlouvalo. Příběh je prezentovaný takovou vyčkávací formou, která ale vůbec nenudí, ba naopak je to velmi napínavé, důkazem čehož budiž mé okousané nehty. :-) Ta komorní atmosféra je tu a tam vyrušena nějakým tím násilím a celé to vygraduje do úchvatného finále jeden na jednoho. Hlavní záporák je charismatický a bezcitný magor, který dělá své profesi opravdu čest. Jedinou výtku mám k posledním pěti minutám, které jsou tam trošku navíc. Otevřený konec by tomu slušel lépe. Přesto se film jako celek určitě povedl. (21.11.2010)

Tohle téma, tedy únos dítěte, už začíná být v korejských filmech docela dost obehrané. Přesto se i tady dalo najít pár nových nápadů, avšak scénář byl spíše průměrný a zdaleka nedosahoval kvalit No Mercy z tohoto roku. Slušně řemeslně odvedené, bohužel bez výraznější invence-vychází z toho slabší čtyři hvězdy. Tento film jsem bral jako takový předrkm před, doufám vynikajícím, I Saw a devil. Předpokládám, že takhle posloužil dobře. (27.11.2010)