To

Zfilmovat tak tlustýho Kinga s milionem odnoží a vedlejších příběhů s hustými myšlenkovými a pocitovými zastávkami je odvaha největší a už za to si tvůrců cením. Dopadlo to líp, než jsem čekala, jen bych příběh neporcovala na děti a dospělé, protože sílu IT vidím právě v prolínání strachu dítěte a dospělého s dítětem uvnitř. (10.09.2017)

Keby mi bol niekto niekedy povedal, že bude jedného dňa, adeptom na horor roku, príbeh, ktorého základy budú položené na nerovnom boji medzi partiou teen lúzerov s klaunom, nadobudol by som dojem, že dotyčný prepadol záľube konzumácii narkotík či pančovaného alkoholu. Lenže ono je "TO" vzhľadom k našlapanému tempu hneď od úvodu, s množstvom atmosferických pasáží, doplnených o nejednu lakačku, vtipných gagov, odkazov na kultovú sériu "Nightmare on Elm Street", v neposlednom rade s dokonalým castingom (!!!) hlavných hrdinov, aký si ja nepamätám, skrátka "TO", čo od horor žánru očakávam najviac. Zábavu prepojenú so všetkým, čo má takýto žáner ponúknuť. "TO - TO" je skrátka doposiaľ horor roku, pričom aj keby nebol, Ja mám po neuveriteľne dlhej dobe ďalší top horor do zbierky. (11.09.2017)

Dětská dobrodružství s nádechem osmdesátých let započal před pár lety Super 8, ale na plno to rozjel až seriál Stranger Things v roce 2016. Rok pak trvalo, než to po komerční stránce vzorově využili i u filmu To. Ten toho využil opravdu se vší parádou, protože, co jsem četl, tak se z něj stane asi komerčně nejúspěšnější americký horor vůbec. A přitom bych osobně ani neřekl, že se jedná o horor. Dobře, začátek je trošku drsňačina, ale zbytek je úplně klasický dětský letní dobrodružství, kde si s castingem poradili úplně dokonale do posledního detailu. Popravdě mi ta parta až moc připomínala partu v Stranger Things. Jedna holka s klučičím střihem, jeden intoš, jeden ukecanej, jeden černej a tak dále. Na druhou stranu mi ale vůbec nevadí, že tvůrci tuto fungující myšlenku využili a představili právě v To. Naopak. Trošku mi ale po pravdě vadilo, že řada lekaček tu byla až moc umělých a na oko. Po shlédnutí jsem ale usoudil, že jsem vlastně nekoukal na horor, jako spíš na dětské dobrodružství a jako takové jsem si to užil opravdu perfektně. (20.09.2017)

"Bohužel" se to může spolehnout hlavně na nekonečné charisma party skvěle obsazených dětí, než na invenční, intenzivní děs, třeba z ranku dvou dílů The Conjuring. Výsledek je tak hlavně velkolepou, barevnou coming-of-age empowering pohádkou, která se ani při eRkovém ratingu nechce příliš umazat, a při níž si lze jen domýšlet, co by s pasážemi denního strašení a strukturou vyprávění udělal Cary Fukunaga, nebo jak by vypadal plíživý, pro dospělé neviditelný děs třeba v podání Davida Roberta Mitchella. Také to má smůlu, že to přichází až po Stranger Things, které hrají na podobné struny nostalgie, osmdesátkových propriet a síly přátelství. Pennywise kvůli častým digi boostům trochu přepálený, neosobitý bubák. Finále dojemné. 65% (06.09.2017)

Něco z Kinga přečteného mám, Carrie mi přišla zajímavá a viděla jsem většinu adaptací, Misery znám z filmového i divadelního zpracování... Ale na To jsem se nikdy nechytla. Nová filmová verze je extrémně nevyvážená, je to prapodivný mix žánrů, který nedrží pohromadě a celé to nedává smysl ani v nejmenším. A strašidelné to taky není, jen plné primitivních lekaček. (23.06.2020)