Krutá voľba

Uznávam, bolo to typicky ázijsky sentimentálne, no na snímok sa aj tak pozeralo veľmi dobre. Len škoda toho divného strihu, niektoré situácie akoby ani na seba nenadväzovali, mnoho potenciálne zaujímavých scén (napríklad zvítanie sa s bratom) tu bolo vynechaných a preto ako celok to potom pôsobilo dosť útržkovito s veľkými skokmi v príbehu - nebolo to kompaktné. Ale na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (13.11.2018)

První neamerický film pro IMAX a aktuální rekordman návštěvnosti v Číně je až příliš snadné smáznout ze stolu jako propagandu a povrchní sentimentalitu, ale při tom se jedná o ve své kategorii výjimečné dílo. Poplatnost dominantní ideologii a její utužování k výpravným spektáklům (ať už čínským, evropským či hollywoodským) prostě patří a jde o to, jak konkrétní dílo tuto rovinu pojímá a jestli dokáže přinést ještě něco dalšího. Právě v tomto ohledu "Aftershocks" exceluje více než řada amerických snímků. Detailní výpravě filmu lze vyčítat iluzornost a přikrášlenost, ale při tom je třeba uznat, že skvěle ilustruje vývoj Číny a nepřímo i proměnu vládnoucí ideologie z maovského komunismu na komunismus s tržní tváří. Podobně můžeme i samotný příběh vidět jako vrcholně tradicionalistickou moralitu o tom, že rodiny mají držet pohromadě a že předci si zaslouží úctu, ale současně se prostřednictvím účelně jednorozměrných postav (přesněji řečeno omezených na roli nádob pro konkrétní významy, jako tomu je například i ve filmech Jasudžiróa Ozu) rozvíjí působivé pojednání o nemožnosti nahlédnout bolest a utrpení lidí, kteří o někoho přišli. Tato linie ve filmu pozvolna krystalizuje, aby se ve finále ukázala v plném světle, což dramaturgie podporuje faktem, že z úvodní spektakulárnosti směřuje postupně k intimnějším tématům (na rozdíl od úvodní bombastické rekonstrukce zemětřesení v roce 1976 je tragédie z roku 2008 zobrazena nepřímo skrze reakce postav na zprávy v televizi). (06.05.2011)

Následky otřesu sice byly natočeny s poměrně štědrým rozpočtem, ten však byl podle všeho investován hlavně do pečlivé výpravy, nikoli do okázalých diváckých atrakcí. Namísto katastrofického blockbusteru, u nichž se publikum obává o život postav a kochá se impozantními obrazy destrukce a zkázy, tedy Feng Xiaogang natočil víceméně intimní (melo)drama, které v jednom plánu přináší konzervativní poselství o rodinných hodnotách a ve druhém plánu tematizuje postupný hospodářský růst Číny, přičemž neopomíjí chválit vlídnou a ochranitelskou ruku státu, resp. komunistické strany. Ačkoli některým spolukomentátorům připadá emocionalita v tomto filmu přepálená, svým pojetím má mnohem blíže k víceméně umírněnému, "realistickému" vyjadřování západních kinematografií, nežli k typické asijské vypjatosti (kterou nicméně nevnímám automaticky negativně). Můžeme si ostatně všimnout, že momenty, které by lecjaký tearjerker využil k slzavým orgiím dojatých obličejů a tklivé hudby (shledání bratra a sestry), Xiaogangův film ze svého syžetu záměrně vypouští. (06.04.2014)

Tak trochu čínská variace na Sophiinu volbu, na níž jsou zajímavé čínské reálie a vhledy do čínského způsobu života, který se zdá být exoticky jiný, ale v prazákladu je stejný jako všude jinde na světě. Film je nabitý emocemi, které, ať se podávají ve vypjatých až exaltovaných scénách, anebo naopak nečekaně střízlivě, vždycky působí přesvědčivě. (04.07.2015)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $62,962║Tržby Celosvetovo $100,292,829║ pôsobivá dráma, s dobre vykonštruovaným dejom, emócie to nedokáže ale ždímať tak ako by sa patrilo, skôr to je taký civilnejší dosah pre diváka, nemá to ten nátlakový efekt aby diváka musela dostať tragédia do kolien, obrazovo je katastrofa zosnímaná veľmi pôsobivo, sila /80%/ (27.01.2011)