Vražedná hra

Kdo chce hrát čerta v krabici? Jedna místnost, sedm lidí, vyhrát však může jenom jeden. V místnosti bez oken umístěné kdesi v opuštěné průmyslové zóně se shází šest mladých herců, kteří byli pozváni na konkurz. Jako poslední se k nim přidává zpustle vypadající podivín, držící se stranou od skupiny. Pravidla konkurzu však jsou poněkud jiná, než-li se domnívali. Židličkovaná aneb hra z nejútlejších dětských let, kdy počet židlí je vždy o jednu méně, než-li osob ve skupině. Kdo v momentu skončení melodie zůstane stát, musí z kola ven. V tomto případě přichází nejenom o roli, ale i o svůj život. ● Film Vražedná hra má mnoho společného s nepřekonatelnou Kostkou a možná, že se tvůrci v lecčems nechali inspirovat. Skupina osob s rozdílným charakterem, který se v průběhu hry umocňuje či mění. Neznají se navzájem a zda-li mezi nimi existuje nějaké pojítko, netuší. Uniká jim i smysluplnost hry. Již na začátku je zjevné, že jako poslední vyjde ze dveří Lynn, pitomá a hysterická ženská. Ani dalším aktérům se však duchaplnosti příliš nedostalo. Namísto aby hledali, jak se vzepřít vlastnímu osudu, promarní veškerý čas hádkami a nikam-nevedoucím filozofováním. A právě zde je největší slabina filmu. Zatímco ve zmiňované Kostce musí skupina dále, nechce-li ztratit naději na nalezení únikové cesty, tvůrci hry chybí jakýkoliv stimul, kterým by donutil herce ke spolupráci. Oni však přesto krouží kolem židlí jako hloupé ovce, namísto aby je ignorovali či rozmlátili a více času věnovali prozkoumání svého okolí. Snahou filmu je poukázat na měnící se lidskou povahu v extrémních situacích, na to však hra trvá příliš krátce. Sebevědomý a nezastrašitelný Adam se v mlčící trosku mění během deseti minut. Cassandra myslí především sama na sebe, o pět minut později však již slibuje nehynoucí oddanost. ║21.12.2010║ (21.12.2010)

Ja by som to tak biedne ( 18% keď píšem tento komentár ) nevidel....Áno ide o zcela jednoduchý námet založený na hre kde sa za hudby točíte okolo stoličiek, pričom stoličiek je o jednu menej než hráčou. A ten na koho stolička nevystane, keď hudba dohrá z hry vypadáva......Ide však o horor ktorý na vás utočí viac psychologicky než krvou ( či nebodaj zákernými zábermi smrti - toho sa nedočkáte....)...Pre mňa milé menej rozpočtové dielko s " pekným " koncom. (07.04.2010)

film jsem sledoval až do úplného konce s toužebným přáním a hlavně očekáváním, že se to konečně rozjede, ale bohužel jsem se toho moc nedočkal. Jediné co ve mně zůstalo je několik nezodpovězených otázek a divný pocit jak vlastně ohodnotit tenhle snímek. Svým způsobem je totiž tohle veledílo obyčejný amatérský poloodpad, který ve mně ovšem něco zanechal a pořád mi vrtá několik věcí hlavou. Nejraději bych mu dal od 0-40%, ale přikloním se spíš k tomu většímu číslu, protože už dlouho mě takhle film nedostal do svízelné situace. (18.04.2010)

Celkem dobrý nápad (ne však ani zdaleka originální), který dopadl asi jako, když hrajete stoličkovou po celý čas nějaké oslavy. Ze startu se vám líbí, poté nudí a pak už jen čekáte kdy bude konec. A pointa (jestli se to tak dá nazvat) je neuspokojující vzhledem k tomu, že to mohlo být něco, co by film aspoň trochu ozvláštnil. (28.12.2010)

Rádoby originální, ale místo toho nudné, nezáživné a stupidní. Konec očekávaný, děj předvídatelný. Herci průměrní, nesympatičtí, mluvící rádoby dobré dialogy. Vrah je neviditelný, jeho počínání dost neobjasněné - tudíž další mezera, která akorát způsobí ještě větší nudu. Vraždy se dějí úplně skrytě, takže není ani čeho se bát - není důvod k nějakému neuronovému vypětí. Na konec se budete jen smát, protože nemá cenu litovat ztraceného času. (30.06.2010)