Win Win

Není to Juno, ani Away We Go, ale bezvadné "indie" obsazení (Paul Giamatti, Amy Ryan, moje oblíbená Melanie Lyskey nebo prvotřídní Bobby Cannavale v roli jedinečného Terryho) mě dokázali spolehlivě pobavit, i přes tu lehkou moralitku na konec. A hláška filmu? Rozhodně ta z úst zápasníka Stemlera: "Darth Vader!" (03.07.2011)

Absolutne nekomerčný film nosiaci rodinné a sociálne hodnoty. Paul Giamatti je kľúčovou postavou, trochu nudnou, za to s dobrým srdcom - je otcom rodiny, koučom, právnikom, opatrovníkom a tvorcom malých a veľkých víťazstiev. Pre niekoho jeho život môže byť nudou, iní sa možno budú vyžívať v obyčajnosti príbehu a postáv. Asi tak by sa dal najviac vystihnúť tento film - ako obyčajný a priemerný, rodinný. (03.01.2012)

Pokud je tento film podle některých kritiků americkým filmem roku, pak nechci vidět ty ostatní. Od filmu roku bych očekával poněkud silnější zážitek a originálnější scénář. Navic žánr filmu "komedie/drama" svědčí o tom, že ani tvůrci moc nevěděli, kterou cestou se mají pustit, a tak tu nemáme ani komedii ani drama. Z mého pohledu film táhne Alex Schaffer, od jehož objevení se ve filmu je hned vše na o stupeň vyšší úrovni.Celkově vzato ale průměr, který neurazí ani nenadchne. (19.08.2011)

[MFFKV - 2011] Jak zde mnozí správně říkají, tak snímek Win Win je přesně ten typ vítězného amerického festivalového snímku. Jenže moje očekávání nesplnil a zůstal tak na pomezí mezi komedií a sociálním dramatem, takže ani z jednoho žánru nečerpá úplně všechny jeho trumfy a zároveň se mu také nedaří je nějak výrazněji poslepovat za sebe, takže snímek Win Win působí poněkud nevýrazně. Sice plyne volně a netlačí po většinu času na pilu. Jenže jsem dostal tak nějak všeho málo. Giamatti na mě ve filmu moc nepůsobí a ostatní obsazení také ně. Ještě, že film ozvláštnili sekvence z zápasnického prostředí. Závěrem bylo zajímavé vidět Burta Younga, který je příjemný postarší pán. (03.07.2011)

Loni poměrně opěvovaný snímek z KV, letos příjemná oddychovka, která se dle mého ovšem snaží na pilu tlačit až příliš mnoho. Mám z toho takový dojem, že balancování mezi dramatem a komedií je pouze úmyslně vyhrocená snaha dělat z počinu vážnější dílo, než kterým je. Je to místy zábavné, vkusné, jenže pro mě takové: aby neurazilo. Tak já taky neurazím. (12.07.2012)