Panství Downton

Dowton žeru od úvodní znělky po konečné titulky. Nejvíc na něm mám ale ráda práci s postavami a jejich postupný vývoj a někdy také dost nečekané zvraty. Jinak - O'Brienová je taková kráva, že to nemá obdoby a navíc celou dobu vypadá nejvíc jako Joe Pesci s kudrnkama, děs a hrůza! Mnohem víc mě ale později srali Batesovi a jejich svatouškovství a mučednictví a vůbec, všechno jich se týkající jsem nesnášela. Maggie Smith zaslouží za tuhle roli nějakou cenu, Elizabeth McGovern je neskutečně roztomilá, ne, za celou dobu jsem si neoblíbila Lady Mary a mou nejoblíbenější postavou byl pletichář Thomas - hajzl s citlivou duší. Zrovna u tohoto díla bych klidně brala další série, ale je pravda, že někdy je nejlepší tu utnout, než se to rozplizne a dostaví se zklamání. (10.05.2017)

Po shlédnutí obou řad jsem prostě nadšená...sérii jsem si vyhledala, protože jsem slyšela skvělé recenze a doporučení z mnoha stran. Rozhodně je Downton Abbey perfektně zpracováno...přesné zobrazení doby, společenských konvencí a přísných pravidel,...výborný scénař a propracovanost jednotlivých postav...prostředí, krásná hudba...a jak už to u anglických počinů bývá - excelentní herci. Druhá řada je spojena s událostmi první světové války a jejím dopadem na celou společnost. Člověku postavy postupně nutně přirostou k srdci, poslední scény se tak neobšly bez kapesníku. Například scéna, kdy se Mary a Matthew za brzkého mlhavého rána loučí u vlaku před odjezdem na frontu za skladby ''Such Good Luck'' - to jsem jasná. :) Mám ráda trochu komplikovanější postavu Mary, samozřejmě Matthewa a herecky naprosto úžasná je zde Maggie Smith jako Violet, hraběnka z Granthamu...která je v první řadě hlavně za přísnou, povýšenou a ostře (ale velmi vtipně) kritizující hlavu rodiny, trvající tvrdě na tradicích a společenkém pořádku, ve druhé pak postupně ve správných momentech sympaticky vybočuje, aby pomohla situaci...hlavně s Mary. Takže je skvělá. :) Chválit další herce by bylo zdlouhavé...jednoduše chválím všechny a těším se na pokračování. http://www.youtube.com/watch?v=4U6dsEyVXu8 (01.08.2012)

Intriky, romance, poutavý děj, skvělé kostýmy, atmosféra, výprava, hudba, ale tu největší zásluhu (na dokonalosti seriálu) má především herecké obsazení - a ty jejich skvělé charaktery! Mám ráda drama (obzvlášť u seriálů), ale Downton Abbey mě nadchlo víc, než jsem očekávala. Oblíbené postavy: Sybil, Anna, Bates, Mary, Matthew.. (07.01.2012)

Rosamund Pilcher: Downton Edition. Tohle přirovnání je bohudík jen jedním aspektem tohoto seriálu z edvardovské éry. Postavy žijící na venkovském panství sice řeší problémy jak vystřižené z červené knihovny, ale výborný scénář, herecké výkony a dokonalá hudba povyšují celý seriál na vytříbené drama. Downton je ensámblový seriál v pravém slova smyslu, protože každý herec dostane svůj prostor a taky ho řádně využije. Seriál navíc věrně dokumentuje sociální poměry v tehdejší Anglii. Je možná škoda, že příběh neukončili 1. řadou. 2. řada totiž postrádá drajv té první. Hlavní premisou je tentokrát 1. sv. válka, což je filmově docela dost vyčerpané téma, které nenabízí nic nového. Nekonačná romance Mary a Matthewa je taky na facku. Downton Abbey ale musím nechat jedno, a to je, že si své diváky dokáže udržet, i já jsem totiž podlehla jeho kouzlu. (16.10.2011)

první série --- Precizní příspěvek do žánru seriálových melodramat spojuje povrchnost kostýmních epopejí s precizně vystavěným moderním vyprávěním. Ačkoli příběhy zpravidla neobsahují žádné vyloženě dramatické konflikty či nervy drásající zvraty, vyprávění proměňuje nekonečné dialogové pasáže do série důmyslně gradujících sekvencí. Scénář přejímá postupy soudobých thrillerů s mnohočetnými deadliny a souběžně se vyvíjejícími liniemi, ale aplikuje je na v zásadě bezstarostný a titěrnými třenicemi prodchnutý život nižší šlechty a služebnictva. "Downton Abbey" představuje ideální průnik moderní aktualizace a tradičních postupů - na jednu stranu přichází se sofistikovaným vyprávěním, ale současně se drží osvědčených charakterových vzorců. Nicméně z ideologického hlediska se jedná o v zásadě proradně konzervativní dílo, které pohled na aristokracii zdánlivě zlehčuje a místy až zesměšňuje, ale současně idealizuje tvrdý třídní systém a prezentuje ho jako oporu společnosti - jakási sociální nerovnost s lidskou tváří. Prostě všichni kromě zavilého gaye a staropanenské megery se můžou přetrhnout, aby svým svatouškovským lordům a dámám udělali první poslední. A jak se mají všichni rádi a táhnou za jeden provat napříč sociální propastí. Prostě stejně jako si Východoevropané zpětně se slzou v oku idealizují komunismus ostalgickými projekty jako "Vyprávěj", tak i Angličané s kombinací klapek na oči a růžových brýlí oslavují život v systému sociální nerovnosti. ----- První série měla novum ve spojení kostýmního melodramatu s dobovým historickým kontextem, který dával konfliktům postav zdání naléhavosti. V druhé sérii přišla válka, která konečně do světa panského sídla vnesla osudovější problémy. Třetí série představuje návrat do zajetých kolejí, jenže mechanismy maskující precizní vykonstruovanost dialogů a dramaturgie už tentokrát nefungují. Líbezná fasáda je pryč a zůstává jen jedna velká habaďůra, která si sama svou vycizelovaností podráží nohy. S čtvrtou sérií již padá i veškerá předchozí midcultová noblesa a ke všem neduhům předchozí série se navíc přidává přímočaré soapoperové citové vydírání, když scénárista nechává hned několik postav (v čele s Annou, z níž se definitivně stala až sadisticky trýzněná figura) drasticky trpět, aby tím vytvořil zcela vágní zdání dramatičnosti, a babrá se v tom napříč všemi díly. ----- 1. série - 7/10, 2. série - 8/10, 3. série - 5/10, 4. série - 3/10, 5. série - 3/10, 6. série - 3/10 (02.12.2011)