Pieseň o sivom holubovi

Snímek sice obdržel jen 3*, ale neznamená to, že jde o tuctový film. Pieseň se totiž stala typickou obětí své doby a deformovaných politických poměrů. Počátkem 60. let ještě bylo kulturní uvolnění v nedohlednu a kinematografie musela sloužit straně a jejímu zahraničnímu patronovi. Propagandistický a výchovný rozměr se bohužel nedá zastřít. Kachyňa se témuž o několik let později ve svých syrových dramatech dokázal vyhnout a poklonkování Sovětskému svazu a straně v něm nenajdete. Právě mezi Kachyňovými Kočárem do Vídně nebo Ať žije republika a tímto filmem uvidíte rozdíl mezi výborným a lehce nadprůměrným kouskem. Na druhou stranu se podařilo Barabášovi natočit solidní válečný film s několika výbornými momenty, jako je např. setkání německého vojáka s rodící partyzánkou uprostřed vypáleného statku. Předčasné ukončení kariéry Barabáše v československé kinematografii z důvodu emigrace je škoda. Byl to talent, který měl slušnou šanci si na své konto připsat ještě pár velkých filmů. Celkový dojem: 65 %. (05.10.2015)

Barabáš mal asi trochu zviazané ruky, čo sa týka objektívnosti zobrazenia udalostí okolo SNP, napriek tomu je obdivuhodné, že nikdy počas filmu neskĺzne k pátosu, propagande a sentimentalite. Pieseň nie je oslava osloboditeľských vojsk, ale oslava detskej odvahy a ukážka, že vojna nie je detská hra a napriek tomu musia byť deti jej priamymi účastníkmi. Barabáš naservíroval divákom niekoľko výborných vojnových (nie doslova bojových) sekvencií, kde nás mrazí a niekoľko napínavých komornejších, kde nás mrazí snáď ešte viac a ostanú správne nedopovedané. Je to umelecký film so zaujímavou kamerou, ktorý nemá klasický dej, na aký sme v žánri zvyknutí, ale napriek tomu nenudí a ostal mi po ňom ten známy hutný pocit z dobrého kvalitného filmu. Som obzvlášť rád, že v tomto prípade slovenského. (30.08.2013)

Tak opět jedno menší dilema v hodnocení, které nakonec zvýšil až závěr filmu. Od začátku jsem se pral s určitou naivitou snímku. Hereckou, dějovou i režijní. Ani herci, ani děj, a bohužel ani režie nejsou, podle mně, nadprůměrné, k tomu ještě trochu zarudlý obal. Ovšem například osud Nataši, velice překvapivá role pro J. Sováka, kolaborantské dilema některých "bojovníků" a silné momenty, které film nepochybně má, mně nakonec přiměly přimhouřit oči. Zdeněk Barabáš se alespoň zpovzdálí může postavit do řady za pana Kachyňu, či Uhera. Zdeněk Liška zněl ze začátku skvostně, nicméně v průběhu filmu už to tak silné nebylo. Není to špatné, ovšem slovenská kinematografie má daleko silnější filmy z tohoto období. (27.05.2013)

Vojna očami detí z malej dedinky v strede Slovenska v súbore mikropríbehov, ohraničených dobou od vypuknutia SNP až po prvé povojnové dni. Zjemnenie zobrazení doby zabezpečujú nielen scény záchrany holubice, korčuľovania v kostole..., ale aj vyhýbanie sa explicitne zobrazenému násiliu. Poetický vojnový film s určitou dávkou schematickosti a jednorozmernosti (najmä v zobrazení sovietskych partizánov) istí spoľahlivá hudba Zdeňka Lišku. Pozn. Spoluautor scenára Albert Marenčin v rozhovore spomína, že slovenským súdruhom vadili v scenári slová ako "hovno", hoci v konečnej podobe sa objavili, pretože ústredie v Prahe odobrilo scenár aj s "neslušnými slovami". (04.05.2006)

Očekával jsem od Barabáše něco tak skvělého jako Zvony pre bosých. Padající rubl do vody s CCCP vyleštěným jako psí kule jsem ještě vydržel ale vykreslení Chudíka jako buržoazního zbabělce, co má na starosti 2 kluky, to už jsem nezvládl. Klišovitý komunistický dětský film. Určitá poetika propracovanější v Zvonoch per bosých tu malinko vyčuhuje růžky. (30.04.2011)