Submarino

Když už se to všechno sype, Seveřané ještě přihodí pod kotel. Dva bratři. Už v dětství spadli do propasti. A horko těžko se sápou ven. V citové i sociální propasti, nutno podotknout. Matka těžká alkoholička, péče o nejmladšího bratra skončí tragédií. Po letech, osamocení, bez světlých zítřků se setkávají. V depresivním sychravém předměstí Kodaně jeden bojuje s démony pomocí chlastu a vybíjením se v posilovně nebo v posteli sousedky, druhý, ač sám vychovává syna, těžce ujíždí na drogách. Současnost staršího tvoří první polovinu filmu jako jednotně vedená linie, pak přichází mladší bratr, nesouběžné vyprávění, jejich fyzické setkání i další prolnutí v drobných detailech chmurného děje. V roce 1995 se Thomas Vinterberg ponořil do dogmatického hloubání – vzešel z toho jeho nejlepší film, bezútěšná Rodinná oslava. Naposledy bodoval roku 2012 výtečným dramatem Hon. Mezitím ušel kus cesty, a ač mi jeho další výlety moc nesedly, Submarino tvoří výjimku. Jedinou výtku, pokud se můžu podělit, bych měl k četnosti pádů na hubu, až to hraničí s nepravděpodobností (samozřejmě můžeme navíc rýpat, že těžké dětství zdaleka nemusí znamenat celoživotní živoření na všech frontách). Závěrečný nádech nicméně hlavnímu hrdinovi musíme nic jiného, než přát. Brnkání na emoce mi nevadilo. Mez snesitelnosti nebo kýče tvůrci nepřesáhnou nikdy. Mistru Vinterbergovi navíc musíme vyseknout poklonu za vedení herců. Excelují do jednoho, i když učaruje hlavně výbušný zjev zoufalce Jakoba Cedergrena. Solidní čtyři hvězdy!! (21.11.2014)

Severske socialni drama,ktere u vetsiny divaku vyvola-aspon myslim-ty spravne emoce.Je slusne depresivni,temny a udrzet se"nad vodou"jde u neho dost tezko.Slusny scenar,seversky drsna rezie a slusni herci.Pro me prilis depresivni,zadne,aspon male pozitivni momenty a postavy se obcas chovaji opravdu"divne".Za videni stoji,ale asi se k nemu hned tak nekdo nevrati.Dlouhi jsem se rozhodoval s hodnocenim,nakonec to ma za slusnych 65%. (30.09.2010)

Tak toto je další z typických drsných příběhů o nelehkém životě z nehostinného severu ve kterém se setkáme se dvěma bratry, kteří si v dětství prožijí takové trochu větší trauma, které se s nima táhne po zbytek života jako smrad z Černobylu. Možná hlavně lingvisty a milovníky podvodního světa zmate tento název, ale ujišťuji je, že se děj neodehrává v ponorce, ale na pevnině. Tento snímek nás provede životem dvou bratrů, od jejich dětství až po dospělost, kde se jejich cesty rozdělily a každej si šel svou cestou. Jeden z nich udělal kariéru ve vězeňském prostředí a ten mladší to rozjel ve velkým jako dealer drog a do toho si v tom rauši stačil udělat malé dítě. Jejich životy se opět propletou na pohřbu jejich nezdárné matky a my se staneme svědky napínavého průběhu, který se překlene v celkem očekávaný závěr se kterým se seveřani moc nemazlili a naservírovali nám to pěkně na podnose bez žádných hollywoodských příkras. Režisér Thomas Vinterberg obsadil do tohoto snímku celkem neznámé tváře, teda kromě Jakoba Cedergrena, kterého jsem viděl v titulní roli dánského kriminálního thrilleru Tísňové volání. Je pravdou, že než se snímek rozjede tak to trvá tak půl hodinky, protože režisér se zde snaží vykreslit psychologické profily hlavních postav, což se mu celkem povede a i když to nemá nějaký ten akční spád, tak přesto mě to celkem bavilo a je nutné podotknout, že je to jeden z těch uvěřitelných příběhů, které jsou sice smutné, ale kterých se na světě odehrává nekonečně mnoho.  Za severskou objektivitu a reálnost dávám něco přes 80%. (08.09.2021)

Matka dvou předčasně dospělých chlapců by se nikdy neměla přihlašovat do českého fenoménu zvaného Prostřeno! Takový čurbes zkombinovaný s vyčpělým laciným chlastem evokuje leda slabou depresi ze strany diváka, na což Tomáš Vinterberg vsází všemi deseti. Matka vychlemstla vermuth a už si to štráduje kamsi pro dávku. Oba sourozenci se taktéž vydávají do ruchu velkoměsta - konkrétně do sámošky, kde čórujou sunar pro právě narozeného sourozence, jehož matka se raději vydala po "sněhové stezce". Nezbývá mi než smeknout nad někým, kdo v mrazu konzumuje gambáče (a je jedno jestli se jedná o dědky na fotbale či Nicka v Kodani). V závěru je možno vidět pár kilo koksu v kýblu na vytírání, meeting nemeeting v lochu či tumor na ruce (ten nechcete vidět!). Snímek lze přirovnat k flákotě hovězího - je to tuhý a syrový. 68% (26.06.2013)

Hnusné kodaňské předměstí, kde zevlové a narkomani společně s liškami dávají dobrou noc. Perfektně reálně a přirozeně natočený snímek, který Vás nechá zamyslet se nad životem svým i životem ostatních. V ponuré,šedé a depresivní atmosféře Vám dojde,že život je někdy fakt na "vyliž řiť a že se nakonec máte ( i když si to do téhle chvíle třeba vůbec nemyslíte) vlastně dobře! (04.10.2010)