Halloween

Důstojná pocta snímku z roku 1978! Divák dostane vše, co očekává - mlčícího Myerse, krvavé vraždy (nůž vyjíždějící z krku nemá chybu, i když nejdrsnější mi přišlo umlácení na toaletách), tiché noční ulice, kde se pomoci nedovoláte, chladnokrevná Curtisová (prostě skvělá) a Carpenterovo hudební téma v novém a slušivém kabátě. Mrazivá atmosféra a permanentní napětí strčí do kapsy všechny bubáky za posledních deset let. A Green si vůbec nemusel vypomáhat s nekonečným množstvím laciných lekaček doprovázených třískotem padajících hrnců. Ano, tohle je pravý temně podzimní horor... (21.10.2018)

Ja si myslím, že je to druhý najslabší zárez do série, paradoxne všeobecne najúspešnejší, čo však pre mňa nemá žiadnu váhu v časoch, kedy sa už dobré slashery takmer netočia a moderný horor stojí vlastne za hovno. Čo ma prekvapilo; že herecké obsadenie predvádza niečo otrasné (dokonca aj ikonická J.L. Curtis je tu akousi senilnou paródiou), naopak čo ma neprekvapilo; že režisér & blumshithouse si tu z pôvodných prítomných zavolali snáď všetkých čo mohli, pretože ináč by to bolo asi na žalobu z každej strany – takto nehanebne tú sériu vyrabovať a následne odignorovať... Slabšiu 4* tomu ale dám, možno z nostalgie a z toho, že som to videl práve na Halloween. (31.10.2018)

Atmosféra založena jen na nostalgickém nádechu této sáhodlouhé série, zajímalo by mne, jestli tato zbrusu nová Michaelova vyvražďovačka dala znalcům něco nového, třeba pohled do jeho mysli plné zloby, jež proměňuje ve skutečnost. U mě nic, já zhlédl jen klasický příběh, ve kterém má, vždy na správném místě se objevující, vrah nejdříve navrch a krom novorozeňat v postýlkách či malých koledníků bezmyšlenkovitě podřeže každého na potkání. Nakonec si ho vychutnají ženy tří generací. Omlouvám se fanouškům, ale jedno zhlédnutí mi bohatě stačilo. [Kino Citadela] (20.10.2018)

Uchylného krveříznivého Míšu Majera ještě stále neskolila stařecká demence, a tak za zvuků pukající kukuřice již asi po sté uprchl z nejpřísněji střežené, tentokrát už gerontopsychiatrické léčebny pro přestárlé sériové vrahy (Už by si je američtí soudruzi měli konečně pořádně zabezpečit!), aby v předvečer všech pederastů bez skrupulí opět sveřepě opíchal nekulturní maloměsto masivním kuchyňským nožem, a zejména svou nejmilejší oběť, navrátivší se Džejmilí, byť se její kdysi luxusní čtyřky dávno vydaly na smutně povislou penzijní cestu směrem ke kolenům. Oba patrně pravidelně žerou Geriavit, a tak je z toho milá, dynamická, hezky natočená, příjemně krvavá a slušně odsejpající standardní kauflandovská roztržka o inkontinenční pleny v akci a více než důstojná pocta originálu, zaštítěná hudebně i produkčně samotným neutínajícím se mistrem Tesařem. Ale! V pravěku originální a novátorský koncept vyšinutého skupinového bodala je v 21. století již kapku vyčpělý, sto minut intenzivního píchání tisíckrát vykradlo kdejaké porno, tudíž sebelíp natočená omletá kostra „Nemluvný Míša chodí a penetruje, holky zdrhají a ječí“ už dneska spíš tak trochu prudí. Čili, ať si místní diskutabilně heterosexuální „experti“ melou co chtějí, jedinou inovaci do celého, v podstatě kolovrátkového čtyřicetiletého seriálu vnesl v roce 2007 skvělý Nemrtvý Robert, když jej prodchnul svou narušenou nekompromisní surovostí a romantickými příhodami z Míšova harmonického dětství. (24.10.2018)

Pokračování, které si původní Halloween zaslouží. Pokud přijmeme ideu, že je dobrý nápad po čtyřech dekádách pokračování točit, tak netuším, jak lépe by to šlo udělat. Na druhou stranu rovněž netuším, co by se muselo stát, aby mě v roce 2018 opravdu nadchnul čistokrevný slasher. V době, kdy jsou vrcholné horory nejenom strašidelné a řemeslně na výši, ale snaží se i o nějaký přesah, stojí prostá vyvražďovačka nutně o stupínek níže. Důkazem, že je Halloween a vlastně celý subžánr reliktem dob minulých, budiž moment, kdy se tvůrci v jednom překvapivém zvratu snaží trochu vybočit a tematizovat nezdravou posedlost publika hororovými ikonami, který působí ve slasheru dost navíc. Byť konceptuálně to dává smysl a zapadá to do logiky děje, v kině jsem se v tu chvíli úplně ošil, že se na plátně děje něco, co do vyvražďovačky nepatří. Jinak je to ale vlastně super. Maskovaný stroj na zabíjení, imunní vůči psychologickému rozboru, americké předměstí, vyděšení teenageři. Chvíle, kdy mladá Alysson narazí na kamaráda napíchnutého na plotě a hystericky běží ulicí, se nejvíce blíží čiré hrůze původního filmu. (20.10.2018)