Vše, co miluji
Wszystko, co kocham
All That I Love
Réžia:
Jacek BorcuchScenár:
Jacek BorcuchKamera:
Michał EnglertHudba:
Daniel BloomHrajú:
Mateusz Kościukiewicz, Andrzej Chyra, Zygmunt Malanowicz, Jakub Gierszał, Bogdan Smagacki, Mateusz Banasiuk, Wojciech Jaruzelski, Halina Skoczyńska (viac)Obsahy(1)
V pobřežním městě Krásné Jarno v Polsku zakládá osmnáctiletý Janek, syn námořního důstojníka, v roce 1981 punkovou kapelu, aby mohl nahlas zpívat o věcech pro něj nejdůležitějších. Jeho život naplňuje hudba a první velká láska Basia, ale nic netrvá věčně. "Solidarność" (Solidarita) bojuje za svobodu a demokracii, v zemi roste napětí. Komunisté tajně připravují válečný stav. Vzpoura mladých lidí během politické vřavy se může rychle promenit v tragédii. Konflikty s komisařem stanného práva a smrt milovaného člověka změní všechno, co je ve světě Janka. (Zlín Film Festival)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
"Kdo tě tak zmaloval? - Komouši..." Pro mě velké polské překvapení. Skvělý film s dokonale vykreslenou atmosférou začátku 80. let v Polsku. První vystoupení party neuvěřitelně sympatických kluků, první láska, první sex, první zklamání... Všechno tu je a je to silné, dojemné, zábavné, k smíchu i pláči. Na konci mi bylo smutno, ale tak nějak hezky smutno. Takže z původních 4* zvedám na 5*. ATIL... ()
Obdivuju s jakou lehkostí dal Jacek Borcuch do svýho filmu dobovou atmosféru a poměrně tvrdej příběh dokázal vyprávět krásně poetickým způsobem. Zpočátku se jeví film jako taková spíše odlehčená záležitost s určitými náznaky a výborným hudebním doprovodem na punkový způsob, ale postupně začíná přituhovat a když studenti začali spontálně skandovat Solidarnosz ! Solidarnosz ! měl jsem docela husinu. Závěrečná fáze filmu se už s divákem nesere, úsměv mizí a začíná se dostavovat hořkost z doby, která zničila tolika lidem jejich životy. Poláci fakt umí tesat příběhy takovým způsobem, že jim stačí pár minut, aby se mě dostaly pod kůži a tam pak na poli emocích vykonaly své. Opravdu mě nenapadá jediný důvod, proč bych tomuhle filmu neměl dát nejvyšší hodnocení. ()
Málo o hudbě, více o době, ve které se svobodnému rozletu mnoho nedařilo, přesto překvapivě učesané a hořkosladce naivní (ne že by to vyloženě vadilo). Herci jsou výborní, dobře vybraní, prostředí má správně socialisticky zašedlou patinu a scénář (dialogy) není (nejsou) z nejhorších. Dějová návaznost přesto vykazuje mezery. Častokrát jsem měl pocit, že kus prostě chybí. Docela bych ale uvítal, kdyby se u nás točily filmy alespoň takovéto úrovně, proto tvůrce podpořím vyšším hodnocením :-) II Scénář: Jacek Borcuch. Hudba: Daniel Bloom. 70% ()
Wszystko co kocham jsem si velmi užil. Není to dokonalý film. Je trochu prvoplánový, ale hlavní hrdinové byli vcelku uvěřitelní a rychle si získali mé sympatie. Historické téma není to, oč tu běží. To hlavní je Jankův příběh a jeho seberealizace skrze punk, kde historické události tvoří toliko kulisu. Mimochodem, natočit dobrou erotickou scénu odvážně, ale aniž by se z toho udělalo porno, to je kumšt a Borcuchovi se to povedlo. K punku jsem měl vždycky kladný vztah, přestože ho už dávno vystřídala jiná hudba, a tenhle film je ho plný. Proto dle mého zasloužené 4*. ()
Mám slabost pro muzikanty. Hlavně pro ty, kteří svoji hudbu žijí celou svojí duší, dokážou do ní ze sebe dát naprosto všechno. Všechno, co milují. A vyjádřit skrze ni sami sebe. Bylo to silné, drsné, emocemi přetékající, plné vzdoru a syrovosti, Solidarnośći v lidech a bezmoci. A já jsem to Jankovi všechno věřila a žila jsem to celou dobu, od začátku až do úplného konce, s ním. Shlédnuto v rámci dubnové Challenge Tour 2015 - 30 dní se světovou kinematografií. ()
Reklama