Vlk

Severský film o sobech, jejich pastevcích ,zavražděném vlkovi a švédském zákonu na ochranu přírody. Zjevnou kritiku švédských ochránců přírody jsem poněkud nepochopil, ve Švédsku žije údajně 150 vlků,kteří jsou pochopitelně chráněni jako oko v hlavě a tady je mezi řádky sděleno, že ochrana těchto 150 vlků může úplně zničit tradiční Laponce..no ty vole, to si Alfredson asi dělá prdel ne ? Slabé protiochranářské drama, které se jasně staví na stranu Laponců proti těm hnusným škodlivým vlkům...druhý díl by se mohl jmenovat Velryba a jasně nám všem ukázat chudáky norské velrybáře.. (04.03.2013)

Nejen pro Středoevropana velice zajímavé téma dilematu mezi ochranou ohrořených druhů a nutností bránit stádo jako zdroj obživy, ale také poněkud náročnější pomalé zpracování bez stálého tempa. Nicméně jsem se opět přesvědčila, jak Skandinávci umějí vyprávět a předávat emoce bez zbytečných řečí a popisu prožívání postav. A s nádhernou hudbou. (02.09.2012)

Jsem rád, že jsem tenhle severský film s názvem Vlk viděl. Ono to totiž ze začátku vypadá, že film nebude o ničem jiném, než o nahánění vlka po severské pusté krajině, ale ona to není úplně tak pravda. Tenhle film se totiž pouští do neuvěřitelně debilního zákonu, který ve Švédsku existuje, a to tedy zákaz zabíjení vlků z důsledku jejich nízké populace. Pokud se tak stane, dotyčnému hrozí až čtyřleté vězení na tvrdo. Je teda zajímavý, že nejenom Česká republika má debilní zákony, které vytváří debilní vláda, ale že i Švédsko a další okolní země jsou na tom například v rámci tohoto případu podobně. Zajímavé je třeba i to, že tvůrci tento film natočili opět tak, aby tvrdě ukázal veškeré problémy s tímto případem spojené tak, jako snad nedokáže žádný jiný národ. Konec mi pak přišel klasicky seversky krutý, dokud jsem si uvědomil, že tak to je, že to je prostě život a člověk s ním musí celou tu dobu, co na této zemi je, bojovat. Nezávidím těm, co se na severu starají o stádo sobů. Ty pitomý švédský zákony ten jediný smysl jejich obživy brzo naprosto vymítí. (02.05.2012)

Dobrá atmosféra - na škandinávsky film sa dá spolahnúť. Dráma s dobrodružným rázom odohrávajúca sa v panenskej severskej prírode kdesi pri polárnom kruhu síce nenesie silné posolstvo, ale aj tak sa je na čo dívať a nasávať atmosféru. Je od Švédov veľmi fér, že odsúdia zložin proti prírode na úkor lepšieho konca. Herci a dialógy pôsobia veľmi vieryhodne, skoro ako keby sa jednalo o dokument. Výčitku mám iba k jedinému momentu, keď chlapec na súde nevie jednoducho odpovedať, či pozná alebo nepozná doličný predmet v podobe zakrvavenej sekery, a popritom sa ešte tvári tak, že všetky jeho bunky kričia "som vinný, som vinný". Hlavná vec, že nemá problém rozseknúť vlkovi hlavu či podrezať hrdlo sobovi. Toto tvorcovia buď nedomysleli alebo spackali. Na záver iba povzdychnutie, kiežby aj na Slovensku platili také tvrdé tresty, a to aj finančné, hneď sa to pozitívne odrazilo v našom prírodnom bohatstve. (02.03.2016)

Tak tohle drsné severské dílko je opravdové je opravdové překvapení. Téma zabíjení vlka jako ohroženéhu druhu je zde zpracováno opravdu syrovým způsobem na seveřanský způsob. Je otázkou co chtěli filmem tvůrci sdělit, možná chtěli jen rozvinout diskuzi. Mně tedy přišlo sympatické jaký trest může být vznesen za zabití ohroženého zvířete a jakou energii tomu vyšetřovací a právní složky tamních států věnují. Jistě je to značně tvrdý trest, ale rozhodně působí jako memento. Už ta atmosféra strachu, že by se někdo odvážil zabít vlka! A zkusme to porovnat s naší benevolencí a vlažným vztahem k ekologii v Čechách, zákonům nedostatečně chránícím přírodu, zákonům, které dovolují lidem zabíjet a týrat zvířata odkázaná na jejich péči či volně žijící zvěř. Zde se projeví jaké hodnoty společnost doopravdy ctí. A když dokáže tvrdě trestat činy, jejichž následky se nedají vyčíslit penězi, pak smekám, protože existují lidé, kteři dokáží připustit, że na naší planetě nejsme sami a nepatří jen nám. Nemohu řïci, že jsem neviděla jak přïtomnost vlka narušuje život majitelům stád sobů, ale nešlo přeslechnout, že existují kompenzace od státu za způsobené škody. Pak přece nemůže bý jedinou cestou zabití vlka, navíc krutým způsobem. Musím moc pochválit dramatické situace od soudního přelíčení kdy jsem téměř nedýchala. Scéna v závěru s usmrcením starého věrného psa a projevem smíření se s tímto faktem mi vehnala slzy do očí. Ikdyž jde o příběh z divočiny, už to není ta divočina co bývala, nejde o holé přežití a vlci v této divočině nezaujímají stejné místo jako v původní divočině, už nejsou ohrožující, ale naopak ohrožení. (19.01.2013)