Deň zrady

To, že sa George Clooney nebojí vyjadrovať k politickým záležitostiam, všetci vieme minimálne od čias Teamu America. Menej divákov však vie tom, že dokáže na túto tému točiť aj vynikajúce filmy. Cesta mladého idealistického tlačového hovorcu do morálneho bahna je po každej stránke precíznou filmárčinou. Ryan Gosling ukázal, že patrí k najtalentovanejším hercom svojej generácie a nezaostávajú ani ďalší členovia obsadenia vrátane samotného pána režiséra. Zaujímavý pohľad do sveta, v ktorom vyhráva ten, kto je najskazenejší a dokáže porušiť najviac pravidiel. Nominácia na Oscara za adaptovaný scenár. 9/10 (30.03.2016)

Hra na kariérizmus versus lojalitu v prehľadnom scenári a presnej réžii, plodiacej skvostné herecké výkony. Bez vedľajších motívov a s menším množstvom postáv než sme zvyknutí z podobných filmoch, ale o to väčšou koncentráciou na ne. Že to evokuje skôr výborný opus HBO než ambicióznu kino produkciu, je handicapom iba do tej miery, že to stačí vidieť doma (na rozdiel od vizuálnejšieho a atmosferickejšieho Michaela Claytona, ktorý bol o to väčším pôžitkom na veľkom plátne). (15.02.2012)

Abychom zajistili vítěství svých ideálů, musíme je před tím zradit. Jednoduchá myšlenka, perfektní obsazení a režie (Clooney je strašně super ve střídání poloh, Hoffman úplně minimalistickej, za Goslinga pláče sklo od auta...), hodnocení stojí a padá na tom, zda vám to stačí a 3 jsou pro mě stejně obhajitelné jako 5... Michael Clayton mě ale nějak chytil víc, netuším proč. (23.12.2011)

Přiznám se, jediný důvod proč se já dívám na film o politice, je jednoznačně Ryan Gosling v hlavní roli. Co jsem od toho čekala, byl film o politice, ve kterém se budu ztrácet, čehož se mi taky dostalo. Teprve až v půlce filmu jsem se začala orientovat ve jménech a kdo je kdo, což byl zásadní klíč k pochopení celého filmu. Ale abych pravdu řekla, čekala jsem nějákou větší zápletku, takže jsem byla docela překvapená jakým směrem se ten film rozvíjel. 3* (12.08.2012)

George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada. (04.02.2012)