Milosrdné lži

mám rád filmy z bežného života, úprimné a prirodzené a tento takým je...síce zrejme trochu prepálená stopáž 2,5 hodiny kde sa snaží načrtnúť toho veľa ale málo zostáva na konci filmu vyriešené (či to tak aj chcel pán režisér spraviť neviem)...no ale sympatickí a dobre hrajúci herci a dobrý soundtrack...takže taký dobrý francúzsky štandard :) (11.11.2012)

Strašně zajímavá komunita, tý by uplně klidně slušel seriál. Zčásti rodinkovská, hlavně ale skrz naskrz prohnilá. Přitom to ani tak neni ten klasickej formát, kdy jde v první řadě o to kdo kde s kym, tohle je převážně osobní. A o to větší radost je to sledovat. Lasičky jako zástupnej problém fenomenálního Cluzeta - naprosto dokonalý. Nahodile panikařící Marie, hysterickej výklus Isabelle a vůbec všechny ty nepřiměřený/nepochopitelný reakce jako zmatená obrana před čímsi, co sis sám vystavěl ... fascinující klubko; navíc proložený nějakýma těma absurdně komickýma situacema a pečlivě vybranýma písničkama (Creedance Clearwater!! The Isley Brothers!). Pěti hvězdičkám na stoprocentnosti ubírá snad jen závěrečnej festival breku, jinak mi premiérový setkání s Canetem-režisérem bodlo bez výhrad. A Lellouche? Ten chlap je nereálnej talent. :) (17.10.2013)

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Marion Cotillard. Často to dělám tak, že v případě završení výzvy mířím do Francie, protože ji považuji za filmovou královnu. Jenže mám přirozeně velká očekávání toho nejlepšího, co chci od filmu dostat. A ne vždy se to podaří naplnit stoprocentně. Zvláště, když snímek zdobí francouzské herecké hvězdy první velikosti, režíruje jej nesmírný sympaťák a manžel největší herecké hvězdy a dlouhá stopáž slibuje důkladnou psychologii. Určitě se jedná o výborný film, avšak já jsem pořád čekal, kdy přijde pořádná katarze, pořádný citový masakr, kdy vybuchne bomba. A nějak jsem pořád jen čekal a čekal a čekal, až jsem se dočkal kvalitního evropského závěru, ale schází mi tam to něco navíc, čím se francouzské filmy pyšní. I ta Marion je samozřejmě jako vždy výborná, ale určitě si její roli nebudu pamatovat z kategorie výjimečných výkonů. (05.04.2021)

Si teda dokážu najít komedii... Komedii, po jejímž zhlédnutí jste naprosto emocionálně rozloženi. Co k filmu blíže říci... I když stopáž působí kolosálně, děj utekl jakoby nic. Zkrátka vše působí tak, aby nedocházelo k potenciální nudě. Tomu napomáhá oku lahodící prostředí a zajímavé dílčí příběhy jednotlivých postav. Nejvíce mě na snímku překvapilo, že nabídl jistá morální ponaučení. Ty se dají shrnout frází hračky - plačky. Ale výstižnější by bylo říct, že film je jakýmsi mementem mori, z něhož zkrátka vyplývá to, že mnohá uvědomění přicházejí příliš pozdě... Atmosféra ale není navzdory těmto tezím depresivní. Spíše harmonická a melancholická. Z herců velmi mile potěšil Cluzet, jehož neurotik byl velice přesvědčivě podán. Tvrdit, že vše prosvětlovala Marion, by bylo jistě otřepané. Byť nepopiratelné. Na závěr též můžu sdělit, že jsem dlouho neviděl film s tak častým objímáním a pusinkami, jako byl tento. :-) (17.09.2017)

Herecké obsazení výtečné - sešla se zde elita současné francouzské kinematografie. Ovšem jak vidno, bohužel to nestačí. Dialogy postav jsou nesnesitelné a šustí papírem. Ždímání emocí a slz je příliš okaté. Příběh kamarádů je natolik vyumělkovaný a peripetie vycházejí z klišoidních jednání. Je to škoda, s takovým hereckým obsazením se mohlo udělat hodně, ale neudělalo. Z některých scén je divákovi až stydno, jak jsou čitelné a předvídatelné. Závěrem nutno dodat, že stopáž byla opravdu přepálená, zbytečně.. (02.05.2021)