127 hodín

>>A proto, milé děti, jestli chcete ještě někdy napsat znuděný komentář na váš oblíbený filmový web hmatovou technikou deseti prstů, napište vždycky do bločku na lednici, kam se chystáte. -Dobře, paní učitelko, a teď už si můžeme jít hrát? -Tak utíkejte, vy malí lišáci. -Jupííííí.<< A Danny Boyle na to vypolýtval hodinu a půl. (25.01.2011)

Filmový ekvivalent šumivé limonády v horkém letním dni. Po prvním loku máte pocit, že jste nic lepšího v životě neochutnali, ale než si to vypijete do dna, tak zjistíte, že bublinky dávno vyprchaly a vy máte větší žízeň než předtím. A já se jdu podívat po čerstvé vodě a po filmu, v kterém si sice hrdinové nebudou řezat ruce, ale přesto půjdou až na kost a nebudou jenom ostřím lechtat kůži... do doby, kdy jaro nebude jen přešlapovat za dveřmi a budu moct vyrazit na skály. S lanem, karabinami a tou nejdůležitější věcí - kamarády. Bez těch je to jenom šmírování šutrů. (16.03.2011)

„Tento balvan na mňa čakal celý život.“ 127 HODÍN sa asi viac bude páčiť divákom, ktorí nepočuli, čo sa Aronovi Ralstonovi v roku 2003 stalo. Tí si toto adrenalínové bicyklovanie naprieč kaňonom (v ktorom kedysi sídlila banda Butcha Cassidyho a Sundancea Kida!) užijú a budú šokovaní i v prípade, že videli filmy Lucia Fulciho a Daria Argenta. Ale aj ak viete, čo vás čaká, stretnete nadpriemerný film. Predsa len, je to Boyle – dobrá réžia, atraktívna výprava, James Franco to nepokazil, skákanie do jazera mi pripomenulo PLÁŽ, netradične použité známe pesničky („Scooby-Doo“ som naozaj nečakal) a silné scény. Námet je rovnako neuveriteľný, ako „jednoduchý“, ale hoci k veci XYZ dôjde už po desiatich minútach, „zvyšok“ filmu ubehne rýchlo, hoci troška Boyle „klasicky“ naťahuje čas, aby to vyšlo na celovečerný film (sny, halucinogénne pasáže, retrospektívy). Napriek celkovej „stručnosti“ ma to bavilo ešte o čosi viac, ako MILIONÁR Z CHATRČE (ale videl som už i lepšieho Boylea - SUNSHINE). Kladne hodnotím tiež posledné „skutočné“ fotky (tentokrát to malo logiku) a záverečný „beh k ľuďom a vrtuľníku“, v ktorom sa silným spôsobom oslavuje... ako to napísať nepateticky... oslava chcenia žiť. (17.02.2011)

| Scenár: Danny Boyle, Simon Beaufoy / Aron Ralston | Hudba: A. R. Rahman | Produkcia: Christian Colson, John Smithson, Danny Boyle, Sharan Kapoor | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures (USA), Pathé (UK) | Štúdio: HandMade Films, Film4 Productions | Rozpočet: 18 miliónov $ | Tržba: 57,547,568 $ | Príbeh určený pre herecký koncert, s ktorým si James Franco poradil na jedničku. Tvoriaci tím si zaslúži pochvalu, utiahli totiž nemožné. Hodinu a pól zreprodukovať príbeh zaseknutého típka medzi skaly tak, aby to človeka nenudilo, je fakt umenie. Životné umenie človeka je aj samotné príkladové ponaučenie filmu: Nikdy to nevzdávať!!! (24.01.2011)

Všechny nápady, které chyběly v Buried se spoustou voňavé technické omáčky, výbornou gilliamovsko-fincherovsko-bayovskou kamerou a překvapivě i skvělým soundtrackem. Francovi jsem věřil tak napůl, ale Boyle si u mě po "krásném a divácky uhlazeném" Milionáři z chatrče napravil reputaci. Od Letu č, 93 nejsilnější kolektivní kinozážitek. A i ten konec sedí! Přesto ne čisté 4 - hrozně mi vadilo, že jedna věta obsáhne veškerou premisu včetně konce (tady má Buried body k dobru) a nejde se zbavit pocitu, že to klidně může být o hodinu kratší a nic se nestane, protože půlku filmu člověk neprožije, ale jenom se jí pročeká. Efektní přetechnizovaný úvod i nečekané rendez-vous s dvojicí dívek v tomhle směru ční úplně nejvíc. 70% (06.01.2011)