Černý chlapec

Nebylo to špatné, ale nějak mi chyběla hloubka příběhu uprostřed filmu, takže začátek i konec dobré, zbytek ale nedokáže získat pozornost a uspává. Jediná postava, které jsem nedokázal roli uvěřit, byla Rose, jejíž bezbřehá naivita neměla hranic. ~~~ Viděl jsem, časem zapomenu a připomínat nebude už třeba. (23.07.2011)

Působivě natočený film plný nesympatických postav. Hlavnímu hrdinovi v podání Sama Rileyho jsem od prvního momentu přála, aby si ho mocnější (a také stylovější, slušnější a pokrokovější) gansterská skupinka vedená panem Colleonim podala, a naivitě hlavní hrdinky se bohužel nevyrovná ani pětiletý capart, který věří, že v ČR nosí dárky Ježíšek a v USA Santa Claus. Andy Serkis pak v roli velkého mafiánského bosse zbytečně přehrává a z dobře situovaného boháče s vybranými způsoby dělá metrosexuálního homosexuála (byl-li to požadavek režiséra, hluboce se mu omlouvám) a ze zbytku postav dostane větší prostor už jen Helen Mirren, která pro mě jako jediná z hlavní čtveřice dostala roli, se kterou jsem se mohla aspoň trochu ztotožnit a sympatizovat s ní. Vím, že točit filmy plné sympatických záporáků ala Robert De Niro v Nelítostném souboji asi není zrovna ideální, ale bohužel to nic nezmění na faktu, že jediné, co jsem si mezi myšlenkami ve stylu: "Vem ten kámen a omlať ho Pinkiemu o hlavu," v tomto jinak hezky vizuálně ztvárněním filmu skutečně užila, bylo těch několik originálních scén aneb "má mě ráda, nemá mě ráda" nebo část týkající se jedné diktafonové desky. (04.02.2011)

Príbeh sa týka prehnitého kriminálnika Pinkieho (Sam Riley), ktorý sa musí zapliesť s hanblivou servírkou (Andrea Riseborough), aby jej zabránil ísť na políciu kvôli mužovi, ktorého zavraždil. Jej šéfka v čajovni (Mirren) sa o ňu bojí a snaží sa Pinkieho postaviť pred súd. Príbeh je pútavý, ale na našu vlastnú predstavivosť zostáva príliš málo a to, čo sa ponúka ako náhrada, je slabé a bez duše. 6/10 (02.02.2022)

Černý chlapec (mimochodem, prapodivný převod původního názvu) sklízí rozpačité komentáře a nízké hodnocení, což je do určité míry dáno absencí postav, se kterými se divák může ztotožnit a fandit jim. Ale opravdu jen do určité míry, protože asi největší vliv má podivný pocit anachronismu. Ten scénář je zvláštním způsobem zaseknutý hluboko v minulosti. Reálně se snímek odehrává někdy na počátku 60. let v éře mods, ale působí to jako film natočený v polovině 40. let na podkladu scénáře, který pár let ležel v šuplíku a zobrazuje společnost o dekádu starší. Především hlavní hrdinka Rose svou bezbřehou naivitou nezapadá do 60. let, ale hluboko do předválečné éry. Brutalita a zlovolnost hlavního padoucha mohla šokovat právě ve 40. letech, ale dnes jsme zvyklí na mnohem radikálnější nátury a činy. Taky tempo filmového vyprávění vypadá už dnes jinak. Vstupuju sice na nejistou půdu spekulací, ale připadá mi celkem logické, že to bude tím, že se tvůrci příliš otrocky drželi originálního filmu z roku 1947 (dosud jsem neměl možnost ho zhlédnout) a literární předlohy, ze které snímek vychází. Dnes jsme se posunuli jinam a myšlení těch postav je nám už příliš vzdálené. Kdyby tohle natočil řekněme Hitchcock ve 40. letech, byla by to v téže podobě uznávaná klasika, ale takhle většina diváků pokrčí rameny a jde jinam. Za sebe říkám, že slabé 3* si u mě Rowan Joffe na postu režiséra obhájil, ale je to jen o fous. Celkový dojem: 50 %. (10.05.2015)

Britský Boardwalk Empire se vážně nevyvedl. Tak uměle působící film jsem už dlouho neviděla. Postavy odříkávají repliky jak ze Shakespeara, akorát že v tomhle prostředí to působí neskutečně kýčovitě a strojeně. Nehledě na to, že samotné postavy se chovají jako robotické figurky z jiného světa. Pinkie mi tu nápadně připomíná Lou Forda z Killer Inside Me. Necitelná a mrtvolná postava, která ve filmu prostě je, ale nikdy se jí divák nedostane pod kůži. Největší úlet ale představuje Rose, které Pinkie vyhrožuje smrtí a ona mu za to v podstatě ještě poděkuje. Takové přohřešky bohužel nezachrání ani zajímavá stylizace. (01.08.2011)