Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Je adekvátní odplatou za několik facek zlikvidování auta? Zaslouží si ošetřit zraněnou nohu muž, který dennodenně znásilňuje a zabíjí těhotné ženy? Jak se postavit faktu, že zlo často vyhrává a my s tím nic neuděláme? Lepší svět obsahuje ještě více myšlenek a probírá nejedno téma, které je nadčasové a vždycky hýbalo společností. K tomu si přidejte nádherné prostředí Dánska, až neuvěřitelně kvalitní DĚTSKÉ herecké výkony a přeslazený happy end, který vám ale stejně bude chutnat. Jediná škoda, že Susanne Bier nenatočila tři různé filmy, do nichž by rozdělila všechna témata, kterými se zde zabývá a díky kterým snímek působí trochu přeplácaně. ()
Ano, je to zajímavé, ale na Oscara? To byla tak slabá konkurence? V každém případě je tenhle snímek splácaninou dvou různých filmů, dánského dramatu a afrického intermezza. Zkrátit o Afriku (ale to by to zas nedostalo Oscara, že), přidat trochu dynamiky do pomalu vyprávěného příběhu a, voilá, čtyř až pěti hvězdičkový film (byť bez nepodstatné sošky). ()
Pěkně natočený a velice dobře zahraný ale přeci jen vyprávěním obyčejný "příběh ze života". I přes těch pár povedených scén (převážně ty z Afirky) a opravdu působivé a hlavně uvěřitelné herecké výkony se jedná o standardní snímek ze života obyčejných lidí, kteří řeší své životní problémy. Nezasloužený Oskar. ()
Nebudu řikat proč, ale musím se přiznat, že tenhle film mě nesmírně překvapil. Když totiž vidím Dánsko, jako zemi, ve které film vznikl, tak často očekávám silný, emocionální, brutální a hlavně realistický příběh ze života. Nicméně, ačkoliv film veškeré tyto pocity ve mně vyvolal, byl přecijen jiný a v tom tkvěla ta největší síla celého filmu. Nakonec totiž vše nevypadá tak jistě a stejně tak lepší svět zůstane lepším světem. Susanne Bier je skvělá režisérka. Sympaticky se mi jeví jak její filmy, kde nešetřím pětihvězdami, tak její samotné příjmení, které mě po filmu donutilo ihned dát jedno pivo, které mi příběhem silně zhořklo v puse. Ale donutilo mě zapřemýšlet nad základními otázkami života, které se i v tomto filmu velice dobře protáčí. ()
Motivy viny, odpuštění nebo nenávisti si bere za své renomovaná dánská autorka Susanne Bier, která opět staví své izolované a v pasti lapené postavy před složité volby. Využívá k tomu dva zcela odlišné světy, uprchlický tábor v Africe a na první pohled zdánlivě klidné Dánsko. Zatímco v Africe se děje nevýslovné násilí praktický každý den, v Dánsku takové momenty vybleskují občas, ale s o to větším dopadem. Bohužel v druhé polovině snímku Bierová působí spíš jako manipulátorka bez ostřejších hran, neviděl jsem tentokrát takové skvostné pasáže jako třeba v případě Otevřených srdcí nebo Po svatbě, dialogy nejsou tak úderné, dilemata ohledně pozice násilí řeší postavy až příliš za diváka, kterému autorka stále víc podlézá – a to dobře asi není.. 70% ()
Reklama