Lepší svet

Zajímavý snímek dotýkající se historicky dlouhodobě řešeného, avšak pravděpodobně nevyřešitelného problému: Jak vzdorovat zlu?. Ústředními postavami tohoto krásně nasnímaného snímku jsou chlapci Elias a Christian, kteří tvoří jakousi "alianci pomsty" (Elias je obětí šikany a Christian nenávidí příkoří hájené nečinností). Třetí důležitou postavou je Eliasův otec, který je pojítkem mezi "běžným zlem" vyskytujícím se v typickém euroatlantickém světě, tj. šikanou, hulvátstvím, nesnášenlivostí, lží, agresivním pablbstvím a mezilidskou lhostejností, a "zobecněným zlem", které je zde modelováno konfliktem v nejmenované africké zemi. V dojemném příběhu obou chlapců může divák sledovat možné způsoby řešení zmíněného problému a současně se zamýšlet nad úlohou každého z nás ve světě zla, tj. jak se podílí na jeho tvorbě či naopak na jeho řešení; jak by sám řešil nastíněné situace.__ Lepší svět využívá typické prostředky filmů zacílených na diváckou většinu (není to "artový" film): Příběh je přímočarý bez nutnosti složitě domýšlet motivace postav a nelze si nevšimnout i určité hry s city, některým klišé (např.: Lékař mučený dilematem, zda léčit tyrana, nechce akceptovat smrt pacientky na operačním stole a dál zoufale provádí oživovací pokusy) či určité předvídatelnosti (viz ta věc s autem nebo ta věc se střechou sila...). Ovšem to, co považuju za drobné vady, se nijak neodráží na celkově velmi silném zážitku umocněném velmi dojemnými scénami (rozhodně ne kýčovitými).__ Nemyslím si, že by film končil happyendem. Tím skončí jedna konkrétní událost. Zlo, které se prolíná tímto filmem i životem samotným, nezmizí - Sadističtí vojáci budou dál rozřezávat těhotným ženám břicha (mimochodem: toto mi okamžitě připomnělo dokument Dětští vojáci z r. 2002, kde byla popisována stejná věc praktikovaná dětmi) a Lars si tu věc s autem také nenechá líbit... P.S.: Ono zmíněné pojítko mezi "běžným zlem" a "zobecněným zlem" je dobrým připomenutím toho, že zlo nepochází především ze symbolických postav jako byli např. AH či JVS, ale ze zcela obyčejných lidí, mezi kterými žijeme... (11.07.2011)

Zvažovala jsem, zda dát střízlivé čtyři hvězdy nebo napálit plný počet. Nakonec vyhrála lidskost a laskavost, kterými je film Susanne Bier prodchnut. Příběh přátelství dvou hodně odlišných chlapců a jejich rodin je dojemný, smutný i veselý a vskutku nelituji skoro dvou hodin strávených při sledování. (16.10.2019)

Seversky důstojné pojednání o tom, jak i pro vyspělý charakter může být těžké nedat volný průchod svému hněvu, nesplynout se skutky, pro které má jen pohrdání a v extrému při zachování tváře umět tu druhou nastavit. A což teprve, když se v dětské duši nenávist rodí z bolesti a dokáže polevit až procitnutím z činu daleko za hranicemi malých dětských vendet a následného osvobozujícího pláče, který ze samého žalu nemohl propuknout, jen doutnal hluboko uvnitř, pod povrchem nepochopení světa a jeho zákonitostí. Civilně komorním herectvím dospělých získávají prostor výborně napsané i zahrané dětské role a úžasné finální záběry přírody s relaxační hudbou jakoby oznamovaly, že ta mladá duše je už svobodná... (09.12.2012)

Sračka za 70. Laciné africké motivy a nápovědy retardovaným divákům v podobě věží z lega. Typický festivalový mix pro lidi, co si rádi připadají chytře a říkají, že nejsou součástí konzumní společnosti aniž vědí, co to znamená. Susanne Bier nepochybně umí točit - škoda, že jen jeden film, který je navíc pokaždé plošší a divácky podlézavější - mělo by to tu sošku dostat. A exaltované devastace hrdinů už mě nudí. (22.02.2011)

Rakovina, bomba, Afrika, umělé slzičky - zaručené ingredience jak získat Oscara. Lego jako vodítko. Nůž, jako povinná výbava dánského školáka. Za facku na dětském hřišti se na severu Evropy tvrdě platí. Dvanáctiletej šmejd jako soudce. Umělé oko. Oko za oko. Černoušci. Krásné obrazy. Obrazová fixace na ptactvo a mraky. Emoce prostřednictvím fotografií. Ty vogo, Vinterbergův Hon je sračka, ale z tohohle "realistického" dílka plného hrdých zasmušilých mužů, ošklivých žen a drsných děcek jsem se málem pozvracel. Dobro(intelekt)/ lékař vs zlo(hloupost)/ dělník. Hanebná vykonstruovanost, která Zuzce vyšla, jak u kritiků, tak diváků. Nechápu. ...a pokud neumřeli, rozdávají láskyplné pohledy a objetí dodnes. Vše odpuštěno (rozvod se nekoná, děcák se nekoná)...bože můj. Retardi se dojímají. 30% (21.09.2014)