O království z nudlí a štěstí bez konce

Ne nebyl to žádný majstrštyk, ale na tomhle serveru se k novým českým televizním pohádkám přistupuje neuvěřitelně kriticky. Co všichni čekáte? Ty "legendy" prostě už nikdo znovu nenatočí; nemluvě o tom, že velká část jejich legendarity je způsobená dobou, která uplynula od jejich natočení a dalšími faktory, které nemají se samotnými filmy nic společného. Zajímalo by mě, jak by měla vypadat televizní pohádka, které by tady lidi dali čtyři nebo pět hvězdiček. Já tuhle hodnotím třemi a půl, protože je zde neuvěřitelně podhodnocená (v době mého hlasování 29%) a protože se mi prostě líbila. Neměla scénář jako všechny ostatní české televizní pohádky, byla originální, byla vtipná, režie i herecké výkony byly solidní a některé gagy mě opravdu pobavily. Na druhou stranu ale chápu, že tento styl nemusí sednout každému. (27.12.2009)

Zase vaření, zase parodie na Taliána - ach jo. Navíc Chalupa tam prostě musí nacpat nějaký písničky, i když tím celek úplně zabije. Ale i jinak je to povětšinou velmi slabé, dialogy často bezduché, zápletka od začátku průhledná a tuctová tak, že to až bolí. Zpracování některých motivů mě jako diváka přímo uráželo (např. nápadník (pravý nebo falešný princ?) jako zloděj). Pochvalu nezasluhuje ani řešení celé krize (spoiler) - nějaká holka umí uvařit kouzelnou nudli, jejímž prostřednictvím se král prostě doví, co a jak. A je vymalováno. Přece jen si ale tato pohádka mé sympatie získala. Dík hlubokomyslnému rozhovoru ústřední dvojice v kuchyni jsem alespoň pochopil, proč sakra musí být to království zrovna nudlové (na něco se prostě musí věřit), dost podařená je národní hymna "zdárně kyne země má". Celkovému dojmu velmi pomáhá ztvárnění některých postav, např. právě hejskovského prince a postpubertálně sarkastické princezny zcela jiného ražení než Mádl s Voříškovou. Princovi rodiče taky dobrý (královna Freimanová opět sexy) Král Lábus v pohodě, ale nejvíc cool byl jeho komorník a nevšimnout jsem si nemohl dvorních dam a la dekadentní rokoko. Znalcům Chalupovy pohádkové tvorby neuniknou jeho oblíbené motivy, z nichž si však po několika dnech pamatuji už jen (krom aplikace písňové složky, ač tentokrát nelze mluvit o muzikálu) dítě jako zásadního pomocníka hlavního hrdiny (srov. Princové jsou na draka, Ať přiletí čáp, královno) a zmíněné dvorní dámy, které stejně jako v Prinové jsou na draka mají pouze dekorativní funkci a přesto značný prostor. (17.07.2016)

Ukázkový příklad toho, že někdy se těsto na dobrou pohádku nezadaří, i když použijeme funkční ingredience a postupujeme podle osvědčené receptury. Děj se táhne jako nudle, celé je to bez chuti a zápachu, Matonohova parodie na Itala je přežitá a písničky tam vůbec nemusely být. Po hodině televizního utrpení naštěstí na scénu vlítne Ježková, která během minuty efektivně vyřeší problémy ostatních postav (škoda, že to neudělala už po deseti minutách) a celou pohádku vytáhne alespoň na jednu hvězdu. Tu druhou dávám za Teresu Brannu, jinak skvělou herečku Jihočeského divadla. (03.12.2018)

Pokusy o trapné vtipy (třeba hned u úvodního šermování, haha), celé to ranní televizní pohádkové zpravodajství, písničky, a vše nakonec vyřeší psychedelická houbička, která vše vysvětlí a uvede těch pár drobných záměn na pravou míru. Uff. Mimochodem, všichni Troškovým pohádkám vyčítají pitvoření, ale co jsem viděl novější pohádky ČT, tak to tvůrci používají taky a daleko blběji. Princezna navíc vypadá jak Nora Fridrichová (což není kompliment) a je škoda, že ví prostoru nedostala raději Jitka Ježková. (05.06.2018)

Tv pohádka se vším co k ní patří. A to jak v tom dobrém, tak i v tom špatném. Záleží jen na divákovi jestli bude její pravidla akceptovat. Příběh je zde již tolikrát okoukaný, že spíše nudí (pravidla žánru Dolanský dodržuje zuby, nechty). Humor je zde na nízké, jednodušší úrovni- Matonoha přehrává svého taliána dokonale, ale pobaví pouze ty nejmenší. Celkově se jedná o lehce podprůměrný kousek, jemuž sráží vaz jeho nesledovatelnost pro diváka starší 12ti let. (28.12.2009)