13 zabijakov

Je to vydarený akčný historický film od Takashi Miikeho. Má výborný príbeh o skupine samurajov, ktorí spoja svoje sily, aby sa pokúsili o takmer nemožné, zlikvidovať vplyvného Shogunovho brata známeho svojou krutosťou, ale stráži ho množstvo vojakov a tak musia vymyslieť plán, aby mali proti tejto mnohonásobnej presile šancu, ale urobia to, aj keby ich to malo stáť život. So spracovaním som spokojný, film by sa dal rozdeliť na tri podobne dlhé tretiny, prvá ideálne predstaví hlavného záporáka v rôznych situáciách, v ktorých vidno jeho prílišnú krutosť a tak som si k nemu hneď získal odpor a prial len to najhoršie a samozrejme priestor dostane aj skupina samurajov, len škoda, že ho nedostalo viac kladných postáv, aspoň nejaký vzťah sa dá získať nanajvýš k polovici hlavných postáv, čo je škoda, takže tu by som kľudne uvítal viac priestoru a rozhodne mi nevadilo ani to pomalšie tempo. V strednej časti sa už aj to tempo výrazne zvýši, poteší zmena prostredí a záverečná tretina je už prakticky neustála akcia, takže v rámci žánru je dej prakticky úplne ideálny, na film sa dobre pozerá od prvej do poslednej minúty. Akcie je tu priemerné množstvo a je aj celkom slušná, ale ničím výnimočná. Treba si na ňu počkať, v priebehu filmu na nájde iba pár menších akcií, čo ale vynahradzuje celé dlhé finále. Síce to celé pôsobí pomerne stereotypne, chýbajú tu nejaké lepšie nápady alebo aspoň momenty, ktoré skutočne stoja za zapamätanie, len v jednoduchých choreografiách umierajú protivníci po desiatkach, dokonca ma prekvapila aj menšia drsnosť, očakával som omnoho viac useknutých častí tiel, ale ako celok to pôsobí dobrým dojmom, chválim aj výber prostredia, takáto uzatvorená dedina dokáže zaujať. Len škoda, že sa tu nenašiel priestor pre viac súbojov jeden na jedného, práve také mám zo samurajských filmov najradšej a v tomto ma potešili prakticky len posledné dve likvidácie. Herecké obsadenie je celkom slušné, ale ako som spomínal, väčšina z nich nemá potrebný priestor a tak si ani nemajú diváka ako získať. Zaujali ma hlavne charizmatický Koji Yakusho a Tsuyoshi Ihara, teda dvaja najlepší bojovníci z kladnej strany a postava hlavného záporáka. Réžia a technická stránka sú na tom dobre, Takashi Miike je tu síce až prekvapivo komerčný, prakticky len jedna scéna tu nesie jeho rukopis, ale nemám s tým problém, práve k takejto tématike sa aj tento klasický prístup hodí. Som spokojný, mám rád samurajské filmy a síce na tie najlepšie 13 zabijakov nemá, ale aj tak je to vydarený predstaviteľ žánru. 77% (16.10.2012)

Miikeho pocta klasickým samurajským filmom (hoci je to remake). Prvá polovica napriek tomu, že sa tam len kecá vôbec nenudí (je skutočne skvelá) a pomaly vás posúva k čoraz väčšiemu očakávaniu na TOTAL MASSACRE. Keď k nemu príde, prvých 20 minút pozeráte s otvorenými ústami a tých druhých 20 minút sa vám zdá už trošku prehnaných. Potom si uvedomíte, že je to Miike a pozeráte ďalej a vravíte si, že je to fakt dobré. Miikeho rukopis naozaj ulahodil celkovému feelingu a mne neostáva nič oné, len mu napariť plný počet. (10.05.2011)

Vynikající pocta klasické čanbaře: znevážení samurajského kódu, prach, bláto, jízdy na koni, deziluze a nihilizmus jsou typickými znaky samurajských filmů 60. let a nejedná se tedy o nic nového, ba naopak je Miike až atypicky konvenční, což mu však dovolilo natočit jeden z jeho nejpreciznějších filmů, kterým překonává i původní Kudovo dílo. Od předlohy se odchyluje velmi málo, ale konec je, co se týče obsahu, promyšlenější a k jistému významovému posunu v něm přeci jen dochází. Spolu s Tokijskou sonátou Kijoši Kurosawy se u Miikeho jedná také o evidentní snahu zařadit se po bok seriózní umělecké filmové produkce, což dosvědčuje i zvýšený zájem na festivalu v Cannes a Benátkách. (08.05.2011)

Takaši Miike má mé sympatie už od nezapomenutelného (ha ha) "Konkursu" a "13 samurajů" mne přesvědčilo, že umí natočit i něco méně ujetého (formálně i obsahově), než je třeba "Ichi, The Killer". Tady se nechal inspirovat samurajskou klasikou a přímočaře vypráví nekomplikovaný příběh třinácti sympatických hrdinů, již mají za úkol odstranit z mocenských struktur lorda Naricuga, vedlejším povoláním čítankově ukázkové sadistické hovado. Na své si přijdou milovníci kurosawovské nebo kobaiashiovské klasiky i Miikeho fanoušci, které jistě potěší apokalyptická jatka ve druhé polovině snímku. Váhal jsem mezi 4 a 5 *, ale zdařilých filmů tohoto žánru není nikdy dost a mimo to je třeba vyrovnat i nějaké to nízké hodnocení místních sračkomilů a tak s klidem zaokrouhluji nahoru. (26.10.2014)

No přeci by jste to Miikemu nežrali.Jako ho znám ,tak chtěl jen natočit cokoli, kde se pár chlapíků postaví nejlépe patnáctinásobné přesile a za svistu katan si rozzsekaj držky na maděru.Producenti řekli že jako klíďo píďo vole,ale na ty tvoje scénáře milej Takashi ti z vysoka průjem.Kdo na to má furt doplácet? To co chceš tu už bylo v 63.,tož udělej rýmejk a prachy budou.A taky nadprůměrnej film,si myslím já.--Absence hudby při závěrečné vybíjené mi rozhodně nevadila,naopak. Realističtější partizánskou řežbu na meče by jeden pohledal-a dokonce mi nevadil ani ten sociální podtón,kdy třeba lovec socka chuďas nalezenec tam seřeže hromady takysamurajů jen s pruhem látky a několika šutry,samozřejmě jim nezapomene opakovaně zdělit ,že jsou (a vždycky byli) v podtatě k hovnu,není s nima žádná sranda a vlastně ho docela zklamali. A až s nima skončí,tak se vrátí ke své milé,která se mu ve zpomínkách zjevuje jako jedinečná žena momentálně na bobku v potoce požírající svůj plodopotrat (nebo to alespoň tak vypadalo)-to jen abychom nezapoměli,že tohle,i když to občas nevypadá není Kurosawa,nebo Kudo,ale Miike. (09.07.2011)