Maškaráda čili Fantom Opery

Jako u každé adaptace Pratchettovi knihy, ať už filmové či divadelní, musím zopakovat, že to bylo fajn, ale že si představuji Zeměplochu úplně jinak. Tudíž nemůžu dát maximální hodnocení. Tady jsem si navíc vcelku pamatoval děj z knihy a tím se vytrácelo napětí příběhu. Samotná opera a její prostředí mě taky moc nebaví a místy to bylo utahané. Nebylo to sice úplně špatné, ale pokud někdo chce divadelní adaptaci Partchetta zkusit, raději doporučím Soudné sestry od stejného souboru. (14.07.2020)

Po Soudných sestrách - které bych v podobně úžasně dokonalém zpracování rád viděl naživo - přišla na řadu Opera, jejíž dynamiku lze očividně udržet jen v knize... Chápu, že divadlu k srdci přirostly čarodějky Zlopočasná a Oggová, takže tvůrci chtěli zavést diváky za již osvědčenou zábavou. Také připouštím, že naživo by mohla být Maškaráda mnohem lepší, než ze záznamu, jak už to u divadelních her bývá... Jenže tady nehodnotíme nějaké "kdyby" ale to, co jsme viděli a jak se nám to líbilo. Udělím tedy lehce přísné 3* a v dohledné době dám Maškarádě druhou šanci... ... PS: 90% je opravdu přehnané. Dle všeho byli hlavními hodnotícími vrcholní fanoušci Zeměplochy... ... ... (21.08.2021)

Maškaráda nepatří mezi Pratchettova nejzdařilejší díla. Přesto V Dlouhé dobře udělali, že si ji vybrali. Oproti Soudným sestrám je to tentokrát výpravnější, opulentnější a divácky líbivější. Problémem je místy nevhodné sklouzávání k estrádnosti a lacinosti nepatřící do adaptace předlohy přetékající britským suchým humorem. Nechci vyvolat dojem, že je to celé laciné. Jenom je tu pár momentů, které takové jsou a v zásadě jsou to všechny ty nemající oporu v předloze. Znovu se také potvrzuje, že přes nespornou kvalitu "dlouháckého" ansámblu, je dvojice Vondráček s Táborským herecky prostě jinde. Co na druhou stranu vyloženě potěší je vymazlená parodická hudební složka "by Jan Vondráček" a výrazně lepší druhá polovina představení. V té se totiž přílišná epizodičnost vyprávění a časté změny lokací konečně slejí do jednoho silného celku (a přímo na divadle je to ještě patrnější, pro televizi to bylo místy ještě docela pokráceno). (24.12.2009)

Ako nekritický obdivovateľ Divadla v Dlouhé (DvD) hodnotím autentický divadelný zážitok. Verím, že povodná stopáž prenesená na TV obrazovku mohla ubrať čo to z pozornosti, zároveň ale viem, že Pratchettova jedinečnosť nakombinovaná s výnimočnosťou hier pani Burešovej dávajú každým novým pozretím punc originálnosti a pocit, že Zeměplocha je fajné miesto na pristátie. Čo myslíš, Anežko ? (01.01.2010)

Divadlo v Dlouhé si adaptacemi Pratchetta získává můj obdiv... Smrť, i když tentokrát téměř bez prostoru, opět vynikající (ne nadarmo o přestávce pan Kantůrek mluvil o "Smrťofilech... Řekl bych, že i u nás jich bude dost)... Táborského herectví mi k srdci nepřirostlo, ale špatné zde rozhodně není... Vondráček jako Sardelli se svými "operními kreacemi" a výborně přetaženou teatrálností (a samozřejmě se závěrečným Chrchly, chrchly... Chcíp, chcíp) většinou strhává pozornost na sebe... Nehodlám srovnávat se Soudnými sestrami, protože sám nevím, na kterou stranu se přiklonit... Takže samostatně - myslím, že Sir Pratchett může být zase maximálně spokojen... (tentokrát si sice nejspíš neodnesl kašpárka, ale to snad ničemu nevadí...) (11.01.2010)