Boy

Sympatický film o  detstve a chlapčenských ideáloch v novozélandskej domorodej komunite. Jej obyvatelia sa pasujú s nedostatkom peňazí, kriminalitou, afinitou k marihuane, nekompletnými rodinami. A ideálmi, ktoré keď si nevysnívajú, tak ich nemajú. O nadprirodzených schopnostiach, o frajerkách a tak. Či o otcovi, ktorému vraj záleží na rodine a deťoch. Hoci v skutočnosti je nezodpovedný a neúspešný kriminálnik a lúzer. Aj o bláznivom bezdomovcovi, ktorý vie niekedy zachrániť život. Vhodne zvolení herci, prímorské prostredie marginalizovanej ostrovnej komunity a uveriteľný náhľad do jej života. Ako píšem sympatické. 68% (19.07.2021)

Napoleon Dynamite se teď asi krčí v koutě a rudne vzteky („gooosh!“), protože parta kolem kluka jménem Boy (původně se teda jmenuje Almein…po svém otci…ale ten chce, aby mu všichni říkali Šógun) si vysloužila ještě o fous zábavnější a vtipnější film než všichni, co volili Pedra – jediného „kůl“ kluka, co na střední nosil kníra. Novozélandský Boy spadá do skupiny indie filmů hemžících se podivnými postavami (hranice mezi retardací a svérázností se v nich stírá), mezi něž patří právě zmíněný Napoleon Dynamite Jareda Hesse, stejně tak i jeho nedoceněný Nacho Libre, nebo Eagle vs. Shark, což je mimochodem předešlý film tvůrce Boye. Bizarnost se zde změnila v každodenní rutinu a nepochybuji, že i amerického krále podivnosti Wese Andersona by postavy Taika Waititi dokázaly lehce vykolejit. Film je hned od první minuty neskutečně zábavnou podívanou mísící nekorektní humor s dětským nadhledem a prostřednictvím Boyova mladšího bratra nám je sem tam připomínána i nespoutanost dětské fantazie (např. skrze dětskou „sešitovou“ animaci nebo bollywoodské taneční číslo představující hospodskou rvačku). Nebudu lhát, když řeknu, že jsem se často smíchy svíjel v křečích, nezřídka mi spadla čelist v úžasu nad konáním některých postav a po celou stopáž mě neopouštěl blažený úsměv spokojeného diváka. Pravda, onen úsměv se ke konci lehce pokroutil, kdy se naplno odhalila dramatická linie příběhu pojednávající o nefunkční rodině a nenaplněné roli otce. Není to však onen nepříjemný náladový zvrat, jaké musíme přetrpět v moralizujících amerických komediích, zde to zapadá do celého konceptu, neboť Boy není jen nespoutanou zábavou, ale i funkčním rodinným dramatem. Ono drama je však podané s neobvyklou lehkostí, po většinu času představuje jakési naléhavé pnutí vyvěrávající skrze neustálý příval skvělého humoru. Najde se zde pár momentů, při jejichž sledování zamrazí, to ale nic nemění na tom, že Boy je pro mě jedním z nejpříjemnějších filmových zážitků roku. Zásluhu na tom máji nepochybně i skvělí herci, u nichž se mi nepodařilo najít jediný slabý článek. Nejvíce překvapili dětští představitelé, kteří nejen svou „buranskou“ angličtinou neustále spolehlivě rozesmávají, zároveň s přehledem zvládají i složitější party v oněch dramatických momentech. Nejlépe vykreslená je postava otce Alameina seniora a.k.a Šóguna, který vám v jednu chvíli připadá jako nejsympatičtější a nejzábavnější postava na celém Novém Zélandu a po pár minutách byste mu zase nejradši natáhli za to, jak je nezodpovědný vůči vlastní rodině. ___Netroufám si ani doufat, že by tuzemský distributor nasadil Boye do našich kin, ale bez váhání bych oželel všechny ty romány pro ženy a muže spolu s hollywoodskými rychlokvaškami, jen abych nadšení z tohoto filmu mohl sdílet s ostatními diváky v přítmí kinosálu. Nepochybuji, že by se hlediště otřásalo pod salvou smíchu. P.S.: Michael Jackson. (18.10.2010)

Ľahunká, ako letný podvečerný vánok, oddychovka plná skvelých, za hlavu popadajúcich sa, absurdných situácí ! Najlepšie by bolo k tomu otvoriť si studeného lahváča, zapáliť džointa a vychutnať si túto bezstarostnú pecku, ale bohužiaľ, musel som ísť do rachoty na poslednú piatkovú nočnú a tak túto pohodu budem zdielať už len za pásom... (29.10.2010)

Tenhle film má nepochybně svoje kouzlo a pokud bych to bral jen podle dětských představitelů, neměl bych vůbec žádných námitek. Je to správně dětsky naivní, nedopělé, prostě přesně na pomezí toho nejhezčího věku, kdy člověk chvála bohu nechápe v životě zdaleka všechno. Jakmile se ale objeví dospěláci, tak mi tenhle komediální žánr nějak začíná dost vadit a nakonec je z toho čtyřka opravdu jen silou vůle. Trošku zdramatizovat tu druhou půlku a byla by to senzace. Asi se bude muset chudák Dwejn dát i na scénářinu a ukázat těm Samojcům, jak u nás v Miami natočit úplně cool film. Hned zítra jdu na to! (21.04.2015)

Boy velmi těží z dvojího pohledu na příběh. Jednu stranu pohledu nabízí Chlapec, tedy hlavní postava, a jeho kamarádíčci, zatímco druhý zprostředkovává v menší míře několik vedlejších jedinců. Divák, jakožto vševědoucí pozorovatel, má možnost sledovat názory obou stran zároveň. Mezitím co se plátně odehrává, díky Chlapcově interpretaci a naivitě, radostná událost (návrat otce k rodině), publikum si uvědomuje nešťastnost celé této situace a vnitřní zranitelnost sympatických hrdinů. Ačkoli se nejedná o příliš inovativní přístup, nelze mu upřít v jeho jednoduchosti výbornou funkčnost. Zvlášť, když je poměrně vtipným způsobem zdvojnásoben (Rocky). Jako jednohubka docela dobré, ale kvůli slabé přidané hodnotě a odmítnutí vybočit z vyšlapané cestičky bych si přeci jen nepřidal. (26.03.2011)