Boy

Boy velmi těží z dvojího pohledu na příběh. Jednu stranu pohledu nabízí Chlapec, tedy hlavní postava, a jeho kamarádíčci, zatímco druhý zprostředkovává v menší míře několik vedlejších jedinců. Divák, jakožto vševědoucí pozorovatel, má možnost sledovat názory obou stran zároveň. Mezitím co se plátně odehrává, díky Chlapcově interpretaci a naivitě, radostná událost (návrat otce k rodině), publikum si uvědomuje nešťastnost celé této situace a vnitřní zranitelnost sympatických hrdinů. Ačkoli se nejedná o příliš inovativní přístup, nelze mu upřít v jeho jednoduchosti výbornou funkčnost. Zvlášť, když je poměrně vtipným způsobem zdvojnásoben (Rocky). Jako jednohubka docela dobré, ale kvůli slabé přidané hodnotě a odmítnutí vybočit z vyšlapané cestičky bych si přeci jen nepřidal. (26.03.2011)

Další z dlouhé řady filmů typu "sedával jsem na stromě, měl jsem odřená kolena a byl jsem šťastný". Stalo se nepsaným zvykem vzpomínat v nich na idylické dětství v pohnuté době, jenže Boy je pouze idylický. I v situacích, kdy by to tak být nemuselo, do idyly zas a znovu zbaběle utíká. Píše se rok 1984 a na Novém Zélandu se vůbec nic neděje. Žádná válka, živelná pohroma, fatální tělesný či mentální handicap, prostě se nestane vůbec nic, co by posunulo postavy z A do B. Titulní hrdina je sice poloviční sirotek a krajem vládne nezaměstnanost, ale vzhledem k tamějšímu způsobu života mi příliš nedochází, proč si tím někdo vůbec láme hlavu. Otec hlavního hrdiny, uprchlý kriminálník, kterého si hoch léta idealizoval a teď má poznat, co je to za darebáka, se mohl a měl stát jakousi temnou hrozbou na způsob vlka z pohádky o neposlušných kůzlátkách, ale díky scénáři i komediálnímu ztvárnění samotným režisérem je to jen neškodný trouba. Je to škoda, protože jinak je film nesmírně krásný na pohled a má docela milý humor. Moji delší recenzi najdete zde. 50% (28.05.2011)

Velmi mile mě tento snímeček překvapil. Děti zde vyrůstají v moc krásném novozélandském prostředí, které je plné prudce inteligentních a velice milých lidí. Poklidnou venkovskou idylku naruší příjezd jednoho moc hodného tatínka, kterému se po jeho dětech velice stýskalo. A taky trošku po zakopaném pytlíku peněz. Celý příběh je divákům servírován z dost zkreslené a extrémně naivní dětské perspektivy, takže místo pocitů zděšení převládají spíše pocity pozitivního ražení. I když snímek vskutku nepojednává o ničem moc krásném, tak v rámci možností vyznívá pozitivně a navozuje po drtivou většinu stopáže pozitivní atmosféru, která je velice nakažlivá a snadno ji podlehnete. Velkou pochvalu skládám dětským hercům. Hráli jako o život. Dost jsem se před zhlédnutím snímku bál a opět úplně zbytečně. Luxusní záležitost, která vám ukáže, že Nový Zéland není jen krásnou přírodní destinací a posledním rájem na Zemi, ale v jeho srdci se denně odehrávají i dost drsné osudy nejchudších vrstev tamějšího obyvatelstva. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (14.10.2016)

„Ty lžeš, jako když tiskne! Tvůj táta není v žádný cizině. Sedí v base, protože kradl!“ - „Sklapni, Kingi! To nevíš.“ - „Vím, protože sedí na stejným bloku jako můj táta.“ - „Už ne. Utekl.“ - „Jak?“ - „Vykopal si díru pod plotem.“ - „A čím jako?“ - „Lžičkou.“ Boy je svůj, spolu s ním i všechny ostatní postavy (každá nějak divná) a vlastně i celý film. Především hlavnímu hrdinovi musíte fandit. Má „originální“ způsoby balení (projížďka autem, koukání do „bedny“, aportování, romantické vyznání), umí mistrně (rozuměj zcela zoufale) napodobit Jacksonův styl tance (asi geny od podobně nadaného otce), zvládá si sám vyrobit cucflek a nosí ten nejvíc „cool“ účes. Ostatní protagonisté se také vyřádili, nejvíc ale asi sám režisér v roli otce. Celý tenhle film je hodně bizarní, tragikomický (pohodový i smutný) a povětšinou jsem se u něj bavil. Svéráz Waititi u mě tedy i počtvrté za 4*. „To bylo super! A o tom to je, hoši, nebo ne?“ - „O čem jako? Vždyť nám nakopali prdel! - „Co blázníš, kámo? Taky jsme jim rozdali pár dobrejch ran.“ - „Třeba jak jsi mu srazil botu nosem?“ (14.07.2019)

Sympatický film o  detstve a chlapčenských ideáloch v novozélandskej domorodej komunite. Jej obyvatelia sa pasujú s nedostatkom peňazí, kriminalitou, afinitou k marihuane, nekompletnými rodinami. A ideálmi, ktoré keď si nevysnívajú, tak ich nemajú. O nadprirodzených schopnostiach, o frajerkách a tak. Či o otcovi, ktorému vraj záleží na rodine a deťoch. Hoci v skutočnosti je nezodpovedný a neúspešný kriminálnik a lúzer. Aj o bláznivom bezdomovcovi, ktorý vie niekedy zachrániť život. Vhodne zvolení herci, prímorské prostredie marginalizovanej ostrovnej komunity a uveriteľný náhľad do jej života. Ako píšem sympatické. 68% (19.07.2021)