Vojížděči vodpadků

Forma hladí dušu zberateľom podivných videokaziet. No nielen im. Možno sa Vám niekedy stalo, že ste videli človeka, čo revom a nadávkami účtoval s celým svetom. Ak nie, tak smradľavý a výkalmi nasatý typ zažil temer každý. A možno ste zažili niečo iné: kreatívne odchýlky na hrane. Upozorňujú na to, že v spoločnosti čosi smrdí. Tak sa na to upozorní páchnucou performanciou, primeranou zlej východiskovej situácii. Zvyčajne radikálnym a šokujúcim gestom tvorivej svojvôle. Obskakovači odpadkov pozývajú do tohto sveta. Do sveta umenia vylúčených. Sociálne, spoločensky i morálne. Výber záleží na divákovi a jeho postoji k svetu k jeho hodnotám. Inak na šukačku s odpadom bude hľadieť obdivovateľ pop kultúry, inak vládna väčšina (roky otrokom servírujúca vlastné mocenské hodnoty) a inak umelci, pankáči a tak ďalej. Obskakovači ukazujú aj to, že ich morálka nemusí byť vadná. Vadnými sú totiž často hodnoty väčšinovej spoločnosti. Hrdinovia filmu ničia, popierajú veci tvoriace podstatu 99% obdivu aj obsahu dnešnej spoločnosti. Posvätné predmety techno-otrokov (dnešnej populácie): televízne obrazovky, prehrávače hudby, rádiá, neónové trubice. Je to ústredná os toho, čo nás každodenne obklopuje, v čom sa pohybujeme, po čom túžime. Hrdinovia filmu nachádzajú humor aj v absurdnom, zlovoľnom ponižovaní, výsmechu a ubližovaní. Toto nech si preberie každý po svojom. Ako napísal užívateľ Davered: priestor pre interpretáciu je široký. Je to tvorba mentálneho okraja? Alebo rebelantské gesto rozumu voči potratovej, umelohmotnej dobe - spoločnosti odrazu? Niektoré prejavy tejto tvorby pripomínajú výčiny detí. Tie sú spontánne, tak čo? Nejde o autentický záznam. Len performancia do dôsledkov. S nasadenými maskami starcov. Najväčšie potešenie svojráznemu triu a spriazneným týpkom robia kopulačné pohyby so všetkým, čo stojí na verejných priestranstvách (stromy, lampy, kríky) no najmä s tým, čoho sa ostatní zbavili ako nepotrebného. Pretože oni sú takí istí. Starí, použití, nepotrební. Svoj k svojmu. A tak eroticky milujú to, čo väčšina, ktorá ich odhodila odhadzuje. Soundtrackom je opakovaná pieseň o troch malých diabloch spievaná aktérmi a do uší sa zarezávajúci hrdelný smiech režiséra. Poznámky: Užívateľ dr.Orlok to prirovnal k sérii Jackass. Áno Jackass po vypití mocného vývaru z koreňa durmanu a vyfajčení obrej fajky hašišu zároveň. A k otázke ancientone - aký je vzťah protagonistov k separovaniu? Z filmu nebolo zrejmé, či sa do smetiakov ejakulovalo. Pokiaľ áno a išlo o koše na bioodpad, išlo o rešpekt k separovanému zberu. Ak striekali do nádob s čistým kovovým či skleným odpadom, vytvárali by tak znečistený odpad; ak chám vyšľahli do koša s papierom, vytvoril by sa tým kompozitný zlepený materiál. V uvedených prípadoch by ich vzťah k separovaniu bol ľahostajný až negatívny. (11.12.2014)

Chtěl jsem svůj komentář otevřít falešným přiznáním, že v Trash Humpers H. Korine sleduje mě a mou bandu (tedy ne zrovna mne a mou bandu, ale něco na způsob našich dvojníků, chápeme se, ne?), když zrovna nezevlíme na čsfd a vyrážíme do ulic, ale nakonec jsem seznal, že si film tak dobrý humor nezaslouží :D, takže začnu jinak, a to skutečným přiznáním: vlastně nevím, co si s tímhle dílkem počít, jak ho adekvátně ohodnotit, ta jedna hvězdička se mi v posledku zdá být dosti alibistickou, udělena pouze proto, abych se protentokrát konformisticky svezl na vlně odporu, abych zbytečně neprovokoval, abych moc nevyčníval a abych nemusel nic sáhodlouze vysvětlovat. V jistém smyslu tedy můžete brát tento komentář jako zápas s mou vlastní pohodlností. ;-) Ale zpátky k mému hodnocení: určitě nekoresponduje s zhnusením, kterou bych tak hádal jako primární emoci, kvůli kteréž se mí spolu-hodnotitelé odhodlali k podobnému (o)hodnocení. Ve mně paradoxně Trash Humpers nevyvolává téměř žádné emoce. Nebo takhle: říkám si, že natáčení musela být děsná prdel, dělat různé píčoviny (simulovat agresi a bezuzdné ukájení sexuálních pudů) může být terapeutické (pověstné upuštění ventilu), ale tím, že film nemá žádnou strukturu, žádný vývoj postav, nic, stává se brzy divákovi torturou, sledem nikam nevedoucích tu lepších, tu horších transgresivních performancí. Takže možná promarněný potenciál? To, že jsem dokázal ocenit kupř. Watersovy Pink Flamingos, tomu napovídá. Co mně však přišlo fajn, tak to byla stylizace filmu do obehrané VHS kazety. Vyvolává to minimálně dojem, že sledujeme něco raritního, něco co existuje v málo kopiích, ale o co je enormní zájem (to signalizuje poškozenost nosiče). (06.04.2024)

Fakt jako kazeta vytažená z kontejneru, taková óda na špínu, divnost a nezajímavost. Korine to prý natočil jednak z fascinace noční městskou scenérií a vzpomínek na šmíráky, jednak z jakéhosi pozastavení se nad úlohou popelnic. Tady to je prostě slepenec nijak dějově pospojitých výjevů, v nichž pár pseudo-důchodců páchá různé nepatřičnosti (třeba to symbolické ošukávání popelnic) a potká se s několika exoty. Určitou hloubku tomu neupírám, základní myšlenka mi možná také byla poodhalena, ale jinak tedy skutečně nezáživně strávených 70 minut. (13.11.2010)

Veľké sklamanie. Harmony Korine patrí k mojim najobľúbenejším objavom ale toto bol krok vedľa. Znázornenie špiny, bizarnosti a ľudského odpadu sme tu už videli v sníku Gummo a bolo to o milión krát lepšie aj bez VHS štylizácie. Podľa obsahu festivalu Otrlého diváka, vraj ide o autorovo najradikálnejšie dielo, podľa mňa to tak nejde, skôr ide o najjednoduchší a najotravnejší fľák bez akéhokoľvek rozpočtu kde sa trojica chlapíkov, nie práve najlepšie zamaskovaných. za dôchodcov prechádza po predmestí a imituje sex zo všetkými predmetmi na ktpré narazia, smetiak, kontainer, plot atď.. (15.06.2016)

S tímto filmem to mám dost podobně jako se snímkem Saló aneb 120 dní sodomy - je to šílené, hnusné, odporné, divné, normální člověk to nemůže dokoukat, ale nedá se to jen tak rychle odsoudit odpadem. Považovat to za kravinu, v níž parta starých dementů kopuluje s popelnicema by bylo velkým podceněním, protože je tu celá řada až poetických a filosofických míst, jen jsou ukryté v dost divném hávu. Celá ta atmosféra je neopakovatelná. Je to vtipné, bizarní, smutné, ale ze všeho nejvíc děsivé (či přesněji: znepokojující). Pro mě osobně to je jeden z nejděsivějších filmů, co jsem v poslední době viděl. Není to horor jak má být, nejsou tu vraždící maniaci, duchové ani mimozemšťani. Je tu jen podivná noční můra, vykloubený svět, v němž přestávají fungovat základní hodnoty. A to je na tom nejděsivější. Procento, že mě sežere obří žralok, je celkem mizivé, ale takových hajzlů, co ,,nechtějí nic řešit, jen se bavit" a v rámci zábavy strkají žiletky do jablek nebo hází po lidech petardy, takových znám spousty. Vše korunuje výborný mnohoznačný konec. Mrzí mě jediná věc - že režisér nakonec vyměkl a neuskutečnil záměr nechávat VHS kazety různé poházené a takto film rozšířit mezi lidi. Kdybych někde objevil kazetu, pustil si jí a objevil tam tohle, asi bych se posral. (07.03.2013)