O Vánocích už nechci slyšet ani slovo

Z naprostého televizního dna povznáší tento výtvor jen odzbrojující bezbrannost Slávky Hozové. A to ovšem jen nezáměrně. Její postava je stejně tak nevěrohodná jako ta Kostkova, která provází diváka celým tím „děním“. Ta Kostkova – není to ani hrdina ani antihrdina, právě jen „postava“ – se vymyká vší normalitě i abnormalitě. Jedná zcela mimo život – téměř až mimozemsky. Gesta a slova volí zcela nahodile, právě jako náhodně jedná. Zato sociální prostředí jsou odpozorována neomylně a právě tak neodchylně i prezentována v normalizační interpretaci: velkoměstský lokál (cosi mezi barem a bordelem) je ještě stravitelný (jakkoliv se mi nechce věřit, že nějaký zdejší podnik byl zkraje osmdesátých let vybaven telefony u stolků), zato „maloburžoazní“ rodina kulturně žijících starých manželů se „starou pannou“, která zůstane v třídně rozdělené společnosti „na ocet“, je zkarikována opravdu ohavně. Vrcholem je ovšem socialistický panelák s odposlouchávacími odsavači par – myslím, že nejednomu divákovi na Jižním městě i jinde tehdy u večeře zaskočilo. (25.03.2021)

ne teda,slyšela jsem o podniku s telefónama na stolcích a přišlo mi to úděsné,ovšem že to bude až tak,to jsem nečekala..... film samotný mi vtipný nepřišel,přestože je prezentovaný jako komedie,ale nepřičítám to nijak době vzniku - v socialistickém ovzduší,vždyť i v té době vzniklo pár komedií,které se komediemi nazvat dají...prostě se to nějak nepovedlo (15.12.2013)

Tedy kde se v tomto filmu bere Stella Zázvorková a jak je možné, že se uvádí, že je to komedie? Nudné panelákové socialistickovánoční předlouhé blues...prázdné interiéry, prázdné dialogy... A jak vidím podle uživatele sator, servírují nám toto televizní dramaturgové kolem Vánoc opakovaně. Ale proč? I když, letos (29. 12. 2012) běžel tento filmový útvar mezi 1 a 2 hodinou ráno. (29.12.2012)

Tuto televizní inscenaci táhne režie a kvalitní herecké obsazení, pro normalizaci tak příznačné. Scénář je slabší, místy i plytký a to rojení mezilidských vztahů až rakovinně rozbujelé. Rozvedený muž, hraný Kostkou, působí dojmem supermana, který žije ve dvou či tří dnech současně. O vyslovený kiks ovšem nejde. (25.12.2021)

Mohla bys mi půjčit pánev?, zeptá se Petr Kostka své bývalé lásky (Slávka Hozová) krátce poté, co ji znovu objevil v jakémsi šedivém socialistickém paneláku, kam se právě nastěhoval. Typická dobová slátanina, jejíž umakartový lesk ovšem za těch bezmála čtyřicet dekád povážlivě pobledl. Scénář je nepoužitelný, herci otřesní a fakt, že prim tady hraje cosi jako digestoř je fakt neskutečnej bizár. (16.11.2018)