Letní válka

Je to sice hezké a neuspěchané (oproti Pokémon-rychlým-střihům, které tolik upřednostnují anime tvůrci) vyprávění režiséra Hosody, které odpovídá klasicky komponovaným obrazům a čistému vyprávění jeho příběhů. Ručně malované scény reálného světa jsou ohromující, zvláště v pečlivě vybraném pozadí, které si získají určitou úroveň pozornosti, ale neobtěžuje natolik, jak je v anime zvykem. Často se to zdá být poctou velkého režiséra Yasujiro Ozu. A to jak vizuálně (pomalé jízdy, rámující velkou skupinu lidů a jejich portrétování), tak tématicky. Ale místy je moc chvalozpěvů na dívku (go, Natsuki!), někdy až moc nerd (go, Kenji!) a někdy až moc důvtipně (go, Great-Grandma!). Druhá polovina filmu, která je zaměřená na hraní na počítači a snahu nalezení nového způsobu vyjádření solidarity, je příliš dlouhá. A celé to je vlastně pohledem na komplikované vztahy v rodině. Škoda jen, že to není tak promyšlené. A co si z toho máme odnést? Utéct od mocné síly internetu, je to moderní Frankensteinovo monstrum. (10.02.2011)

Ten příběh mi přijde hodně absurdní, a to vůbec nemyslím technickou stránku věci, kterou je nutno brát jako alegorii. Rozkreslení postav nulové, scény z virtuálního světa jsou šik (ano, mám rád MMO(RPG)), ale je jich málo. A tak většinu času vyplňuje podivná vata o rodinné soudržnosti. Vlastně ani romantika není .. no docela zklamání. (27.02.2011)

Mamoru Hosoda v časem skákající dívce předvedl odlehčenou lovestory řízlou sci-fi s hrdinkou plné nezodpovědné, ale sympatické žábovitosti, milostně mile nezkušenou, v sobě se nevyznající. Oč to bylo svěžejší než pevně soudržná rodina tmelená babičkou jež donekonečna opakuje větu: "Ty to dokážeš!" To samo stačí, aby všichni nabyli nekonečnou sebedůvěru, jež jim umožní vyřešit problém, který nezvládají nejlepší mozky všeho světa. Inu, řečeno slovy neklasikem doplněného klasika: "Rodina je základ státu." A celého lidstva. V tomto ohledu se tedy Summer Wars nijak neliší od všelijakých jiných plytkých filmů, jež nutí člověka těmi nejprimitivnějšími prostředky k všeobecnému semknutí, přičemž právě tím, že ono semknutí samo o sobě je vznešené, omlouvá svou sladkobolnou kýčovitost. V druhé rovině film vypráví o zranitelnosti informační společnosti, v níž všemu vládnou navzájem propojené počítače. Pokud se člověk dívá na ztvárnění a fungování zdejšího virtuálního světa jako na jeho metaforu spíše než realistické zpodobnění, nemůže být vyloženě nespokojen. Křídově bílé pozadí vytváří iluzi nekonečného prostoru, křiklavě barevné objekty v něm umístěné pak dávají představu o informačním bohatství a pestrosti binárního univerza. Jen se divák asi neubrání pocitu: "Kde já jsem už něco takového viděl?" A přijde na to, že šlo o záhyby prostoročasu z Dívky, která skákala časem. Nu, podruhé, to ještě není tak docela vykrádání sebe sama. Ale čirá originalita již také ne. Slabé ***. (10.05.2010)

Nakonec mám pocit z filmu velmi dobrý a svérázná početná rodinka mi přirostla k srdci; jejich spojení a odhodlání se k závěrečnému souboji má tu úžasnou motivační sílu, kdy fandíte málem nahlas. :-) Jinak zde ale spousta věcí nefunguje a působí strašně zkratkovitě a uměle. Navíc představa celého virtuálního světa Oz (mix sociálních sítí, informačních systémů, obchodů, online her ad. - víceméně komplet internet) a jeho fungování se vyrovná představě tvůrců Trona o procesech uvnitř počítačů. Ale rozhodně zavdává animátorům možnost rozpoutat bezbřehé a ničím neomezované vizuální orgie. (27.03.2012)

Byl to až příliš dobrý film. Postavy a celý příběh mě po zhlédnutí docela odrovnaly, naprosto jsem nevěděl, co mám dělat. Nic mě nezajímalo a nebavilo, dokázal jsem jen sedět a sledovat titulky na konci, byl to konec. Jen jediná věc mě mohla zachránít, zvolil jsem balíček nejvyšší nouze, galactik football. Proti tak promyšlenému a neskutečně vtahujícímu příběhu, který se z minutaý na minutu dramaticky mění, se po zhlédnutí musí bojovat jen tím nejjednoduším, co najdete. Potřeboval jsem něco nenásilného, co mě uvede zpět do reality. To je můj největší strach, strach z vynikajících filmů a tento film byl jeden z těch nejlepších. (pozn. nevím proč, ale Oz mi připadalo jako Boshovo peklo) (28.03.2013)