Landův lektvar lásky

Otázne podľa mňa je, či sa má vôbec nejaký dokument zaoberať podobnými typmi ľudí, levitujúcich pri jaskyniach Moravského krasu a schopných prevrátiť Česko hore nohami. Pretože v prípade, ak sa im dá aj negatívna publicita, platí známa veta Oscara Wildea: "Je úplne jedno, či sa o mne hovorí v dobrom alebo v zlom, hlavne, že sa hovorí." A nech sa na mňa nejaký Landa a jeho fanúšikovia nehnevajú, ale to čo predvádza má od umenia tak ďaleko, ako môj splachovací záchod. (12.12.2009)

Formální zpracování dokumentu je mi celkem lhostejné, stejně jako neustálé mediální propírání Landovy minulosti. Podstatný byl pro mne obsah "Landova letkvaru lásky", který velice hezky zachytil jak osobnost titulní postavy, tak i vzorek jeho obdivovatelů (viz rozhovory s diváky odcházejícími z představení "Tajemství Zlatého Draka" :-)) ) a zejména rádoby intelektuálských komediantů a pozérů, kteří se na Landově popularitě různou formou přiživují. Výstižný a téměř vyčerpávající komentář: type_B. (10.12.2009)

Pevně doufám, že autoři tohoto dokumentu budou vyhozeni z ČT případně neseženou už žádnou zakázku, protože to co předvedli je i na nízkou úroveň naší žurnalistiky síla. Škoda, že nenašli odvahu za celých 60 minut se divakům ukázat ani představit. Velmi dobře jim to nakonci řekl ten dělník, ze kterýho se snažili udělat blbce "měli by jste jít radši pracovat" Opravdu se mě z jejich práce udělalo špatně. Jo a ten cca dvacetiletej obtloustej chlapeček a současně samozavnej soudce morálky co se v životě zmůže akorát na kecy a soudy druhých, to byl fakt slušnej nedodělek. (11.12.2009)

Dokument o tom, jak nejznámnější český agroskín, schizofrenik, sektář a mesiáš-samouk Daniel "Já-nic-já-muzikant" Landa uváděl v brněnském Národním divadle svou, z nedostatku přesnějších výrazů použijme výraz divadelní hru Tajemství zlatého draka. Z formálního hlediska jde o standardní středometrážní (díkybohu) televizní dokument, ale obsahově jde o podivohudnou směs absurdní komedie a děsivosti. _____Komické momenty: Titulek "umělec" pod jménem Daniela Landy. Vyprávění šatnářky o tom, jak na představení chodí skíni v kanadách, kteří pokorně poslouchají své kápy. Bezradnost Landových příznivců, když mají odpovědět na otázku, o čem hra je. A především zanícený projev samotného Landy na besedě s diváky, kde "po babicovsku" vysvětluje svou vlastní interpretaci "duchovního" obsahu hry. _____Děsivé momenty: Ukázky ze samotné hry - musel jsem si dát pod repráky kbelík, aby mi kapající patos nepromáčel koberec. Vystoupení dramaturga Dohnala, herce Petra Halberstadta, režiséra a šéfa činohry ND Plachého a brněnského primátora Onderky, zcela upřímně přesvědčených, že Landa je velký umělec, kterého tady potřebujeme, a že umí létat a měnit se v draka. _____Často zaznívají hlasy, že dokument je zmanipulován tak, aby tvůrci Tajemství zlatého draka vypadali jako blbci. Já se domnívám, že k tomu není třeba žádné manipulace, stačí jim dát do ruky mikrofon a namířit na ně kameru, což taky Erika Hníková udělala. Naopak, mnohem těžší by bylo natočit to tak, aby jako blbci nevypadali. To by nedokázal ani Michael Moore. Film je k vidění na webu ČT. (26.12.2009)

Úvodní zpovědi jestli se Landa hlásí ke své minulosti se mi zdá plýtvání filmovým časem. Ti s alespoň troškou inteligence a zkušenostem vědí jak to je. Subkultury mládeže včetně punku a skinheads se opouštějí s výjimkou pár jedinců do 25 let věku. Landa se nyní zdá se věnuje subkultuře Tunning. Já bych také kdyby přišli třeba Číňani nezapřel svou minulost subkultur metal a folk, tramping apod. Líbili se mi komentáře toho brněnského sociologa a pobavili mě některé scény jako otázky typu "jaká byla myšlenka představení" či "co vám to dalo" divákům po skončení divadla. Nebo zpovídání tří nerudných vesničanů při opravě nějaké pumpy ona téma Landa načež během rozhovoru Landa přijel. Obsah a úroveň divadelního představení si z ukázek také dovedu domyslet. Ale Landu jako umělce- zpěváka uznávám. (16.12.2019)