Pouť

Jste li vyhořelý pražák s traumatem, jděte do Prčic! Jste li vyhořelý americký oftalmolog s traumatem, jděte do Santiago de Compostela! Musíte sice nasmažit víc řízků, protože je to kapku dál, avšak zase místo Homolkových a funících důchodců, co si cpou každý sudý kilometr pod jazyk nitrák, potkáte cestou pár zamidrákovaných idiotů, se kterými se sqěle trousí životní moudra a polemizuje nad nesmrtelností chrousta. Velmi "osvěžující"! Mexický přestřik Martina Sheena už není žádná Mladá puška! Co se mu objevili hemeroidy, poruchy erekce a osteoporóza, začal být velmi hloubavý, vrhl se na uspávací cestopisy a vážně jej podezřívám, že plácá scénáře na šňupacích večírcích svého podařeného brášky Čárlího. Nepochybuji, že katolíci, šlapky a další trekingoví nadšenci se s ním na tento unylý, dvouhodinový trip s nadšením vydají a dotlačí ho do červených čísel. No a my ostatní jen prohodíme cosi o prdeli, otočíme se na druhý bok a ráno tomu trochu zkurvíme rating. Emilio, Emilio, tak s tímhle jsi do hajzlu. Pardon, chtěl jsem říct "do Santiago de Compostela". (12.08.2011)

Pohodová road-(walk)-movie o poznávaní a objavovaní nielen ľudí a miest, ale predovšetkým seba semého. Charakterovo vydarená partička štyroch trekkerov z rôznych kútov sveta, s ktorými sa vo veselých časoch zasmejete a v smutných k ním prilnete. Estevez režíruje uvolnene, ale cielene a presne. A hlavne je cítiť, že sa do toho vkladá osobne. Malý, pozitívny film, atmosférou podobný Payneho Bokovke. (09.12.2013)

Plna dojmu, ochuzena o dech, obohacena o slzy dojeti a souzneni. Tohle musim hodnotit jedine subjektivne, k objektivnosti mam v tomto pripade velmi daleko. Neskutecny mentalni rust, vyvoj duvery i duse. Cloveka to laka jit tez a ja pujdu :-) Byla jsem rozhodnuta uz predtim, nez jsem toto videla, ovsem ted se to pro me stalo zivotni nutnosti. Na tohle se clovek nemuze jen divat, tohle se musi zazit a procitit celou svou bytosti tak maximalne, jak je to vubec mozne. Taky chci vyzdvihnout soundtrack, protoze ty pisne byly prekrasne a dokonale. Totalne krehke a zapadajici .... Uzasne! (03.12.2012)

Tmavě zelená barva trávy. Prach cest. Plnost a žlutá barva obilí. Vítr života zacnou kal silněji a vzal si co si vzít musel. Směr se najednou změnil. Celý život se změnil. Pak už jen jít a jít dál a dál az oceánu. Ta cesta je prošlapána mnoha a mnoha poutníky a je jedno jaký byl důvod po ní jít. Snad budu mít někdy štěstí a budu moct jít do Santiaga... (07.03.2013)

Ačkoliv téma je zajímavé, podané je ploše a nezáživně. Dokonce ani kamera neumí vykouzlit ze všech těch scenérií něco víc, a z návštěvy v cílovém kostele se stane dokumentární záznam s hudbou místo kontaktního zvuku. Hudba mi často přišla zcela mimo mísu, tedy náladu obrazu. V podstatě vše, co mne u tohoto příběhu zajímalo, se odehrálo zrychleně, a naopak naprosto nezajímavé rozhovory, které neměly vnitřní napětí ani směřování, dostaly až příliš prostoru. Z té samotné cesty jsem vlastně také nic neměl, kromě několika úvodních minut, později se děj přeleje do hotelu a zabere si větší část stopáže. Ostatně ani těm charakterům postav jsem moc nevěřil. Byly až příliš jen načrtnuté, nahozené, povrchní. Byly v podstatě jen figurkami. Z hlavní postavy jsem necítil nic navíc kromě otcovské lásky a prozření, že je tady celý svět, jenž je nutno objevovat. Jak se muž má ale živit, aby na ty cesty a jídlo měl, takové vysvětlení je nad rámec podobné agitky. A díky tomu příliš jednostranný a otravně poučný. Navíc podobně mimo realitu jako třeba pravicové vlády v ČR. O skutečných poutnících do Compostelly jsme se tak nedozvěděli nic, a příběh jakéhokoliv obyčejného chudáka by byl podle mne zajímavější. (01.10.2013)