Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

Mě se na celé trilogii líbí, jak je to chytlavě natočené. V tomhle díle je vlastně jen soudní proces a kecaj tam důchodci a přesto jsem byl dvě a půl hodiny napjatej a bavilo mě to. A to finální zůčtování v cihelně bylo perfektní. Člověk se úplně bojí toho kolose a baví se tím, až videoherním zdrháním po bednách. A byl tu asi nejlepší záporák. Perverzní švédskej doktor. Stejně je ale nejlepší první díl a hlavně proto, že tam dělá Lisbeth s novinářem dohromady a tvořej takovej dobrej tým. Tady jak se vždycky setkají jen na konci to nemá takovej drajv, ale zase se mi líbilo to odcizení. Po Pusherovi je toto další perfektní Skandinávská trilogie a já si musím dát na tamnější tvorbu větší pozor. (27.11.2010)

3. dílu strašně ubližuje, že ani do 2 a půl hodiny se nedá vtěsnat vše podstatné, co je v knize. Díky tomu se objevuje pár detailů, které nedávají smysl, protože chybí kontext (viz kniha o DNA, kterou dostane Lisbeth od doktora), a co hůř některé události jsou zkráceny nebo pozměněny, tak že jim je přiřknut jiný smysl (viz např. výhružné e-maily Erice). Závěrečný proces sice má správný náboj, ale nemůže zachránit co před tím chybělo - SPOILER! vykreslení jak probíhalo získávání jednotlivých důkazů pro obhajobu, detailnější popis Edklinthova týmu, vztah Figuerolové s Mikaelem a především vše o strategii "těch dobrých" - hrát si na to, že ukradené spisy byly jejich poslední, používání jiných mobilů. Zkrátka to nemá atmosféru. Lépe řečeno má, ale mohla být o řádově jinde. To co film obsahuje, působí jen jako náznaky a upřímně řečeno si myslím, že divák neznalý knížky bude dost zklamán. Uvidí mysteriózní thriller, ve kterém si leccos domyslí, ale podle mě nebude spokojen. Alespoň mně připadalo, že obhajoba nemá před soudem nic moc v ruce, vše bylo nejasné, nepřesvědčivé. Ale má kritika vyplývá čistě z porovnání s knihou, filmu jako takovému nemám moc co vytknout, jen jsem čekal víc. 70% (13.03.2011)

Nakonec byla stejně nejlepší ta romantická večeře.. Lizbeth ukázala, že se umí patřičně oháknout k soudnímu přelíčení, blonďák Niederman chvílemi neuvěřitelně asocioval T-800 pronásledující Sarah Connor a spravedlnosti bylo ve finále učiněno až pohádkově zadost, nicméně třetí díl se už spíše svou koncepcí přiblížil televizní inscenaci, byť řádně dramatickou a tak mnohovrstevnou, že po hanácku řečeno: „Kdo sa mi v ní zamóce, ten sa mi z ní nevymóce.“ Uvidíme, jak se teď s elitní švédskou formací popasuje ta americká, ve složení Fincher - Mara - Craig. A neboj verbale111, prostupnou obrannou dvojici Bruckheimer - Bay poslali na farmu, protože v posledních sezónách hrajou, za ty peníze, co berou, neuvěřitelnou tužku.. (01.11.2010)