Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Třetí díl pokračuje ve šlápějích druhého a zakončuje tak velmi dobrou švédskou trilogii, v níž je ale nejzářnější právě první díl. Druhé pokračování opět už nedisponuje tou pravou atmosférou, jako to bylo u Mužů, kteří nenávidí ženy, ale slušné drama to je a na svou délku stále ještě dobře baví, stejně jako předchozí část trilogie. Opět lze mluvit o velmi dobrých hereckých výkonech Michaela Niqvista a hlavně Noomi Rapace. Závěr mohl být silnější, postrádal jsem více emocí. The Girl with the Dragon Tattoo prostě vede na plné čáře. Tenhle díl je o něco lepší než dvojka, tudíš za lepší 3 hvězdy. (15.01.2012)

Stejné postavy, které hrají stejní herci jako v jedničce, zato scénárista a režisér jsou jiní a možná i to částečně ovlivnilo výsledek, který je zřetelně rozpačitější než Oplevovi Muži, kteří nenávidí ženy. Už literární předloha je hodnocena rezervovaněji, ale režisér se podepsal na snímku ve více oblastech. Nevlastní bratříček Lisbeth vypadá a jedná jako z bondovek 60. let, a to vážně nemyslím jako superlativ. Akční scény (naštěstí je jich minimum) prozrazují, že Alfredson v tomhle žánru nemá natočeno ani nakoukáno. Zločinné rejdy rachitických stařečků potácejících se mezi dialýzou a smrtí nevypadají tak nebezpečně a napínavě, jak by si filmový štáb přál. A konečně - celé to spiknutí, složitá konspirace, která nutí účastníky ještě řadu let po pádu železné opony páchat další zločiny, vypadá tak nějak přehnaně v porovnání s tím, že šlo o krytí jednoho nedůležitého agenta. Nečtenář knihy, mezi něž patřím, asi bude v nevýhodě oproti těm, kteří Lisbethiny osudy mají načtené. Celkově jde o lehounce nadprůměrnou filmovou detektivku, která těží z popularity knižní série. Pokud ale literární Milénium vypadá právě takhle, je otázkou, odkud se vztal ten fantastický globální úspěch trilogie. Celkový dojem: 60 %. (04.11.2013)

Závěrečný díl je trošku průser. První díl byl skvělou detektivkou, druhý díl nabídl řadu solidních scén a pátralo se v minulosti hlavní postavy. Třetí díl nabízí jen soudní proces a závěrečný střet. A to má prosím pěkně přes 140 minut. Hrubě nevydařené a vysoké hodnocení, které tady razí do očí vůbec nechápu. Úroveň dílů šla hodně z kopce a v podstatě se z toho nakonec stal televizní film. 40% (27.09.2012)

Mimořádně odpudivá lesba a nesympatický pisálek bez špetky charismatu je ústřední dvojice, na kterou by jste určitě nevsadili, že by vás mohla přes šest hodin tak sqěle bavit! Larsson - Alfredson - Nyqvist je geniálně sestavená švédská útočná formace, která ve všech třech třetinách Millenia s lehkostí defloruje americkou obranu, elegantně a bez patosu skóruje a je schopna zesměšnit i takové zadáky jako Bruckheimer - Bay. Co říct závěrem? No snad jen pro někoho možná otřepané, klišovité a přízemní: "Fy fan ursäkta, var kan jag hitta ett postkontor, idag är det fint väder, skulle jag kunna få en öl?? " Shrnul jsem to hezky? (28.03.2010)

Milénium 3: Spiknutí starců. Pokud bývá první díl přirovnáván k lahvi vychlazené severské vodky, je trojka zteplalým pivem ze zapadlé knajpy, z kterého dávno vyprchaly poslední zbytky pěny a u kterého mám neodbytný pocit, že ho už někdo jednou pil... Schématická černobílost, patrná už dříve, tady dostoupila k vrcholu nechtěné směšnosti, dialogy se vesměs nedají poslouchat a atmosféra se definitivně odebrala na odpočinek, takže jsem poprvé neměla šanci se o hrdiny vůbec bát, ačkoli si svou pitomostí skoro všichni koledovali o Darwinovu cenu. Když Michael pověřil obhajobou všemi pronásledované Lisbeth vlastní těhotnou sestru, chytala jsem se za hlavu. Když otřískaní investigativní novináři, zvyklí působit pád celých obchodních impérií, omdlévali hrůzou ve chvíli, kdy v mailu objevili první výhrůžku, tloukla jsem hlavou do zdi. Když titíž žasli, že existuje odnož tajné služby, odebrala jsem se se zařváním "hej, mám pro vás další šoky - Ježíšek neexistuje a vaši rodiče spolu spěj" do bezvědomí, ale probrala jsem se ve chvíli, kdy se zmiňovaná těhotná advokátka nalévala vínem. Měla jsem totiž neodbytnou chuť udělat ihned totéž, ačkoli jsme ve stejném stavu, tedy jiném. Ale co jsem mohla čekat, když jsem očividně jediný člověk na světě, kterého Larssonovy knihy neuvedly do extáze a vidí v nich pouze schématické konspirativní spisky o novináři, kterému se ženy všeho věku cpou do postele, sepsané novinářem, kterému se jich asi do postele moc necpalo, a dávající ženám všeho věku jasný pokyn, aby Švédsko raději ani nehledaly na mapě. Už takhle tam těhotné asi ze vší té hrůzy nejmíň rok přenášejí - vzhledem k tomu, že potřetí zmiňovaná právnička je na rozsypání po celou dobu Lisbethina zotavování i soudního procesu. (05.10.2011)