Evžen mezi námi

Režisér Jiří Sequens který měl velký vliv, po premiéře filmu prohlásil, že se nejedná o angažovanou tvorbu ale že se "nám" režisér Nýdrle vysmívá a že by takový tvůrce neměli v naši zemi nejen studovat, ale ani filmovat. Díky němu byl film poslán do trezoru a Nýdrle odešel do emigrace kde nemohl ani prokázat že je filmový režisér. Ve filmu zazní angažovaná píseň věnovaná cikánským kopáčům "Výkop, kopají výkop", kterou nazpíval Milan Dyk. Hudbu zkomponoval Milan Dyk a text napsal Eduard Pergner. (20.07.2009)

Původně jsem se chtěl po zhlédnutí tohohle >dílka< rozepsat, ale po přečtení některých zde velmi výstižných a informačně vyčerpávajících komentářů ušetřím čas a energii. Každopádně d.m.s.n. tahle satirka je respektuhodna opravdu jen jako "studentský film" a s mizernou postprodukcí pak snesitelná spíše jen ze >studijních< důvodů... Ani nevím, jestli je to škoda... - - - - - (Poprvé viděno 25.3.2012 na tv Barandov, hodnocení 333., komentář zde jako třicátý - 25.3.2012) (25.03.2012)

Mladý Jan Kraus bloudící po Praze s touhou rychle a jednoduše získat peníze. Necítím z něj ani ideály, touhu něco říct, snahu cokoliv dokázat. Jen se mu jednoduše nechce pracovat. A my ho sledujeme 74 minut než nakonec se svými hloupými texty dosáhne úspěchu. Nic víc ve filmu není, nic víc film neřekne, žádnou větší myšlenku snímek nenese. (30.06.2011)

Ucho Kraus jako - nakonec - slavný textař let osmdesátých (píseň o odtržené sítnici bagristově), ředitel festivalu jako "disidentský" hrobník, Bedrna jako otcovský fízl... a za odměnu kariéra ve státech pro režiséra. Akademický prostor své sliby plní, snímek se opravdu podařilo prosadit do distribuce. V roce 89, bo to byl čas ho vytáhnout z trezoru a následně letos na A festival. Nejhorší je, že se mne pokoušel patnáct minut po začátku vyhodit z místa v... Termalu nějakej rusák, bez pozdravu s tím, že je to JEHO MÍSTO (což vyjádřil jediným, stále opakovaným slovem - vychadítě. Je to s náma ještě dobrý, po mém důrazném protestu ho vyprovodil organizator. Zatím - jsem zvědal, jak dlouho si takovou občanskou odvahu ve Varech dovolí.. (05.07.2011)

Obnovená premiéra archivního a dříve i trezorového filmu Evžen mezi námi (1981) režiséra Petra Nýdrleho slibovala na festivalu v Karlových Varech velkou událost: nejlepší (a) zapomenutý český film o zdejší normalizaci. Namísto toho přišel vcelku klasický „FAMU film" - což je trochu syndrom. __________________ Se studentskými filmy bývá potíž, že toho chtějí říct hodně, ale často se nimrají v juvenilních pocitech nedoceněnosti nebo bolavosti. Evžen mezi námi vyprávějící o synkovi z vesnice, který přijde do Prahy a chce se stát spisovatelem, básníkem nebo aspoň hudebním textařem, vyhlíží, že si z této "tradice" dělá trochu legraci a vlastně reflektuje snahy mnoha mladíků "být umělcem". _____________ Dnes už ovšem drzost tohoto snímku značně vyvanula. Můžeme si sice uvědomit, jak provokativně (tedy disidentsky) mohla působit postava hrobníka v podání mladistvě fešáckého Jiřího Bartošky, může nás okouzlit svou (tehdy chlapeckou) roztomilostí Jan Kraus coby Evžen, který se z naivního snílka promění v namyšleného pragmatika. ______________ Pamětníci odchytají různé tváře tehdejší pražské bohémy, která tak trochu ztvárňuje sama sebe. Těžko popřít vtip některých scének, film trefně zachycuje nástup obludného normalizačního popu - a to ve finálové montáži, kdy se Evžen konečně prosadí dostatečně nablblými verši typu "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky" apod. (sebranými ve skutečnosti z tehdejší oficiální tvorby).___________________ Z dnešního pohledu se ale Evžen mezi námi jeví spíš jako dílo s nezacíleným satirickým tónem, kde jsou všechny jevy zesměšněné rovným dílem a jde spíš o čirou negaci. Klidně by pak takový film někdo mohl označit i za snahu znevážit jakoukoli činnost proti režimu - ostatně z děje není moc jasné, v jakém uměleckém prostředí se Evžen na začátku pohybuje a jestli se pak na konci pohybuje v jiném. Film by se při nějaké nešťastné shodě osudu mohl líbit i lidem, kteří za minulého režimu udávali různé „nekalé živly a příživníky".____________ Stejně tak nejde úplně pominout, že 74 minutové dílko natáčené tři roky obsahuje sice hodně expresivních (a někdy i dost násilně deformovaných) záběrů, ale technicky je dost nekvalitní a dramaturgicky rozpadlé. Chvílemi ona nerozhodnost hlavního hrdiny a prázdnota jeho touhy - „víte, se mnou je to těžký, já mám i témata, to zas jo, ale potřebuju si ještě osvojit formální stránku verše" - může být částečně přenesena na film samotný. ________________ Zkrátka od trezorové legendy jsem čekal (asi bláhově) trochu víc. Nepochybuju, že Petr Nýdrle s Janem Krausem chtěli zachytit svoje znechucení tehdejší společností. Bylo by asi zajímavější je vyzpovídat v rozhovoru, jak to tenkrát bylo, než se dívat jen na výsledek jejich práce, která samozřejmě - vzhledem k tomu, že jde o školní film - podléhala taky trochu předběžné cenzuře. (22.03.2012)