Kráľova reč

Herci, kteří si dávají záležet na každém gestu a intonaci každé věty. Režisér, který nepostřehnutelně přechází od konverzační komedie k serióznímu historickému dramatu. Kameraman, který klasicky pojatému příběhu dodává moderní šmrnc a v neposlední řadě scenárista, který k dějinám své rodné země přistupuje s respektem poučeného člověka, nikoli s nábožnou úctou. Králova řeč je díky souhře všech zmíněných (i nezmíněných, třeba Alexandra Desplata) podobně příjemnou jistotou jako libovolně vybraný bonmot Winstona Churchilla. Bez velkých překvapení, bez hluchých míst. Vkusně, chytře, nepodbízivě a se zřetelným přesahem do dnešní doby, kdy hraje mediální prezentace mnohem větší roli. (Výzvu představuje Králova řeč pro ty, kdo rádi Freuda a Lacana – Albert se z přízemí Lionelovy ordinace, ze zakomplexovaného podvědomí, skrze výpovědi o svém traumatizujícím dětství (model letadla) a za vydatné pomoci manželky postupně propracovává na stále vyšší úrovně, hledaje svůj hlas, v přeneseném významu svou mužnost.) 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Faidra, genetique, Morien, Arbiter, Aidan (12.03.2011)

Nesnesitelná lehkost královského bytí, aneb první film, který mi dovolil pochopit sílu a význam monarchie. Tomu Hooperovi možná některé citlivky budou vyčítat ‚akademický chlad‘, ale z mého pohledu režíruje úsporným stylem, který dává vyniknout hlavně hereckému charismatu, a řadí tak King’s Speech do ranku poutavě ukecaných filmů jako je Howardův Frost/Nixon, či Fincherův The Social Network. (23.01.2011)

„Ale moji poradcovia hovoria, že mi to pomáha.“ – „Sú to idioti.“ – „Majú rytierske tituly!“ – „Potom na to majú aj titul.“ Určite to nie je film, ktorý by som pozeral trikrát do roka, ale rozhodne dobrý film, ktorý dokáže pobaviť, ale i dojať, na čom má podľa mňa najväčší podiel zasa raz skvelý Geoffrey Rush (ktorý to s kontroverznými bratmi Weinsteinovcami tiež produkoval) ako austrálsky logopéd bez papierov, zato s obdivuhodnými životnými skúsenosťami. V jeho podaní je práca so zajakavými ľuďmi viac psychológia, než bizarný (kvázi)medicínsky experiment typu „kamene do úst“. Mám fakt rád Geoffreyho Rusha, ale prekvapivo tomu dosť dosť dali aj Colin Firth ako "Bertie" a Timothy Spall ako Churchill. Vizuálna stránka je až zvláštnym spôsobom minimalistická (výprava, kostýmy, dekorácie), o to viac však vynikne príbeh, postavy, dialógy a vzťahy. (02.02.2011)

Nádherná kamera a výprava (prechádzka po zahmlenom parku s kuželovými stromami je estetickým orgazmom), brilantní herci, handicapovaný hlavný hrdina (so srdcervúcou plačúcou scénou), milujúca manželka, a keď ide do natuhšieho, tak booster naliehavosti v podobe nástup Hitlera k moci... Proste čistá rainmanova duša vo vznešených anglických kulisách Merchanta a Ivoryho, neboli ďalšia sázka na oscarovú istotu, hoci tentoraz skutočne dobrosrdečná a úprimná. Nebuďme však sentimentálni - Tom Hooper „iba“ perfektne zužitkoval všetko, čo ho naučili na škole a čo ho naučil zlatý Hollywood a zlaté Anglicko, a nevniesol do svojho diela žiaden autorský otlačok, ani nič nikam neposunul. Preto som držal palce osobitejším, odvážnejším a progresívnejším umelcom Fincherovi a Arronofskemu... (08.03.2011)

(1001) Ó můj bože, já jsem plakala! Nicméně to pravděpodobně bylo výtečným Ludwigem van. Na imdb jsem se dočetla, že titulní role byla psána na tělo Paulovi Bettanymu, a musím říct, že toho si jako křehkého uzlíčka, který potřebuje zachránit, aby v sobě našel lva, dovedu představit mnohem lépe. Colin Firth rozhodně nepůsobí jako tápající zranitelný muž, nýbrž jako pevná zakořeněná skála, o kterou by se nejeden s radostí opřel. Ale co to melu za blbosti, čím víc nad tímto filmem přemýšlím, tím víc mi přijde zákeřný a špatný. (02.02.2011)