Blue Valentine: Milostný príbeh

Tak se mi při sledování tohohle filmečku zdálo, že se to nějak povědomě táhne, že už mi to jeden Goslingův film připomíná... A jelikož se to táhlo tak, že nebyl problém skáknout do jakékoli místnosti uspokojit jakoukoli potřebu, aniž bych o něco pro děj významného přišla, mrkla jsem asi po hodině převalování na gauči sem a bingo, režisér tohohle filmu stojí i za mnou vzpomínaným Borovicovým hájem. Jenže ten měl alespoň tři propojené dějové linie, takže se dal vydržet a sem tam bylo na co koukat, jenže tady je linie jediná, linie, která nás nutí dvě hodiny sledovat, jak si jedna nesympatická dvojka leze na nervy, ač to kdysi taková láska byla. No furt lepší, než v podobných vzpomínaný Nouzový východ (u toho jsem měla sto chutí prodat televizi a skončit s filmy), ale žádný zázrak to taky není, kór když se tu ani jednomu z páru nedá fandit, ona je ve všech věkových fázích kravka a on k tomu kravkování po letech vedle ní dospěje taky. Jediným plusem tohohle filmu jsou dle mého herecké výkony ústřední dvojice, ale to nic nemění na tom, že když tu do novějších pasáží namaskujou Goslinga na Nicolase Cage, upadá i můj zbývající zájem o film. 50% (08.08.2013)

"Chtěla bych vidět jak přemýšlíš o tom, co říkáš, místo abys říkal to, na co neustále myslíš." Mrazivě přesné. Jako bonus jsem měl občas pocit, že se někdo naboural do mé hlavy a přenesl to na plátno. Pokud si Michelle Williams dojde pro Oscara, rozhodně se zlobit nebudu. Gosling je rovnocenným spoluhráčem. P.S. Jedny z nejkrásnějších závěrečných titulků vůbec (29.01.2011)

Ze začátku mě to bavilo, nebo jsem byl alespoň zvědavý, co se z toho vyklube, jelikož jsem si o Blue Valentine nic nezjišťoval. Po cca půlhodince už jsem se začal nudit a celkově jsem byl zklamaný, jelikož je film naprosto o ničem. Tedy o ničem filmovém, pouze o všedním životě manželského páru, rozdělený na dva akty. Více mě bavil ten první, ale upřímně nedokážu říci, jestli bych měl lepší pocity, kdyby se ten druhý vůbec nenatočil (jak bylo ostatně plánováno). Nicméně - všední, černobílé, okoukané. Každý má nějaké problémy, kvůli tomu nemusim koukat na film. A to mám režisérovo pozdější dva filmy velmi rád...50% (13.01.2016)

Čo ja viem. Akosi mi ušlo, ako sa to vlastne všetko rozpadlo. Žeby bol čas naozaj taký krutý ku vzťahom? To mi akosi nejde do hlavy. Film má dve roviny. S toho ani jedna nefunguje na sto percent. Celá línia zoznámenia a milých gest je síce pekná, ale chýba jej tá iskra, tie pohľady, tie dotyky, ktoré ukazujú zamilovanosť v tom najlepšom zmysle slova. Druhá línia rozpadu naopak tieto pohľady a dotyky využíva, len aby ukázala prázdno. Ale nemá veľmi čo ničiť, pretože nemala veľmi čo budovať. Natočené je to pekne. Rovnako aj hlavný predstavitelia dokázali udržať príbehovú líniu bez výraznejších prešľapov, ale na to aby som skutočne docenil ich vzájomný vzťah je film príliš neosobný. Ako keby režisér píšuci o sebe, chcel pôsobiť dojmom, že má nadhľad nad svojim životom a tie skutočné emócie sú prezentované na začiatku v podobe slov jednému černochovi a potom sa na nich akosi zabudne. Ak to bol film o láske tak som ju nevidel. Ak to bol film o zodpovednosti, tiež som ju tam nevidel. Takže aj keď som sa vlastne nenudil, musel som sa samého seba pýtať, prečo som to vlastne pozeral a čo mi to vlastne dalo? (08.12.2013)

v príjemnej nasladlej atmosfére súčasného hollywoodu, kde sa ročne vyprodukuje kvantum romantických filmov, romantických komédií, romantických comming of age či high school musical alebo tanečných a motivačných kúskov je príjemné vidieť aj takýto počin - komorný, nenápadný, vôbec nie svetoborný, no priamočiaro a nekompromisne pesimistický a negatívny, no tak nejako pravdivý... začínam prepadať kúzlu michelle williams čím ďalej, tým viac (22.02.2014)