Začátky

Popravde, veľmi ma to nezobralo. Teda, skoro vôbec. Celý film mi prišiel strašne natiahnutý a v podstate sa celý čas nič nedeje. Ukážka zo života samotára neschopného mať vzťah, na ktorého dolieha nevydarené manželstvo jeho rodičov. Jedno sa však musí nechať, Ewanovi a Melanie to spolu skutočne pristane. (19.05.2013)

„Zůstat sám je velmi snadné“ I banality, podávané s citem, dokážou udělat dojem. Začátky, interiérová freudiánská tragikomedie, formálně ani obsahově nenabízejí nic radikálně nového, přesto působí svěže. Fragmentarizace zacykleného vyprávění, vystihující životní zkušenost v postmoderní době bez začátku a konce, a absence většího dramatu i menšího konfliktu, film odlišuje od přímočařejších, k cíli směřujících vztahových dramat (stejně tak „indie“ look s podzimně melancholickými barevnými tóny). Triviálně nejsou pojímány ani vztahy mezi postavami. Zamrzí jen, vzhledem k autobiografické podstatě scénáře pochopitelné, soustředění veškeré pozornosti k Oliverovi. Ostatní, otec, matka, otcův milenec i nová přítelkyně, jsou v důsledku jenom klíčem k pochopení jeho osobnosti. Pochopení jím samým i námi. Ústředním tématem filmu, od něhož Mills poněkud roztěkaně (ovšem v souladu se zvolenou formou vyprávění) odbíhá k politice, občanské angažovanosti a starým filmům, je možnost, potažmo schopnost sebevyjádření. Po smrti otce, který dlouho nemohl dát najevo svou homosexualitu, se Oliver uzavírá do sebe, namísto toho, aby dal světu na vědomou, že je tady, a že je osamělý (kvůli povaze), smutný (kvůli minulosti a vzpomínkám) a plný obav (kvůli budoucnosti). V tom, aby si nahlas zařval, mu oproti gayům, jejichž hlas byl desetiletí umlčován, brání jen vlastní neschopnost přijmout posun, jenž v jeho životě smrtí otce nastal. Zpátky do světa mluvících (tzn. ne psích) hlav ho – psychoanalytikové, zpozorněte – vytáhne dívka bez hlasu, převlečené v okamžiku prvního setkání za muže (čili je zpočátku jenom náhradou za otce, výplní uvolněného prostoru). Navenek prosté až tuctové sbližování Anny a Olivera se vyhýbá řadě romantickým klišé s rozcházením a opětovným scházením a ve světle dvojnásobně iracionálního vztahu mezi Oliverovou matkou a otcem nastoluje otázky, jimiž se tuctové romance nezdržují. Například tu zcela nejzákladnější – proč 2 lidé zůstávají spolu? Na vztahové rovině je znát, nakolik osobním filmem Začátky pro Millse jsou. Stěžejním slovem je „citlivost“ a význam mu dávají herci. Ewan McGregor, jehož utlumený projev výborně odpovídá Oliverově rozpoložení, tudíž pro jednou padá podezření, že herec svůj part odehrál pod vlivem valia. Veterán Plummer, který si svého „starého teplouše“ užívá stejně jako Mélanie svou půvabnou ochranitelku, o níž můžete vědět všechno, a přesto bude budit dojem kohosi tajuplného. Je tak trochu bytostí z jiného světa, navenek nezatíženou žádnými vážnými starostmi, ale opět se nabízí ona lehce alibistická omluva – Anna slouží výhradně tomu, aby protagonista našel sám sebe, pročež její pečlivější prokreslení není žádoucí. Začátky se dokázaly vyvarovat debilně optimistického, všechno bude v pohodě, všichni jsou šťastní feelingu, přesto a přes určitou nevyrovnanost, zanechávají veskrze příjemný pocit. Pocit, za který se nemusíte stydět. 80% (18.11.2011)

Synonyma pro tento film jsou hořkost, smutek, osamění, bolest.. Hodně lyricky pojato, mistrně natočeno, božsky zahráno.. Do krve se pomalinku rozpouští a přímo do srdce putuje skrz playlist skvělé hudby.. Ewan McGregor je králem "divňouských" movieček.. Mélanie Laurent ještě povyrostla od "Hanebných panchartů".. (17.12.2012)

Takové .. začátky .. prolínající se příběhy otce/gaye, syna, matky, přítelkyně; příjemně navazující, zbytečně nematoucí. Všechny hlavní role jsou dle mého názoru velmi dobře obsazené a příběh pomalu plyne a plyne. Nicméně nenudí, příjemně kolébá, tu jste šťastní, tu zas pomalu natahujete moldánky .. holt takový je život lidský. Za mě doporučuji k romantickému večeru či při bolístce na srdci (ale spíš tu první variantu prosím). (01.12.2011)

Tak jsem myslela, že tento neznámý film s Ewanem McGregorem bude představovat neobjevenou perlu a skvělý relax na páteční večer. Výsledek? Relax určitě, ale chvílemi až trochu uspávající. Celkový děj bych shrnula do pár vět a vývoj byl neskutečně pomalý. Nicméně, k těm pozitivům, líbily se mi hodně sestřihy z jednotlivých let v minulosti, které je charakterizovaly. Líbilo se netradiční pojetí vztahu dvou hlavních akterů a jejich vlastní problémy, líbil se mi Jack Russel teriér a líbil se mi nekonvenční otec Ewana. 50% (28.10.2011)