Začátky

„Zůstat sám je velmi snadné“ I banality, podávané s citem, dokážou udělat dojem. Začátky, interiérová freudiánská tragikomedie, formálně ani obsahově nenabízejí nic radikálně nového, přesto působí svěže. Fragmentarizace zacykleného vyprávění, vystihující životní zkušenost v postmoderní době bez začátku a konce, a absence většího dramatu i menšího konfliktu, film odlišuje od přímočařejších, k cíli směřujících vztahových dramat (stejně tak „indie“ look s podzimně melancholickými barevnými tóny). Triviálně nejsou pojímány ani vztahy mezi postavami. Zamrzí jen, vzhledem k autobiografické podstatě scénáře pochopitelné, soustředění veškeré pozornosti k Oliverovi. Ostatní, otec, matka, otcův milenec i nová přítelkyně, jsou v důsledku jenom klíčem k pochopení jeho osobnosti. Pochopení jím samým i námi. Ústředním tématem filmu, od něhož Mills poněkud roztěkaně (ovšem v souladu se zvolenou formou vyprávění) odbíhá k politice, občanské angažovanosti a starým filmům, je možnost, potažmo schopnost sebevyjádření. Po smrti otce, který dlouho nemohl dát najevo svou homosexualitu, se Oliver uzavírá do sebe, namísto toho, aby dal světu na vědomou, že je tady, a že je osamělý (kvůli povaze), smutný (kvůli minulosti a vzpomínkám) a plný obav (kvůli budoucnosti). V tom, aby si nahlas zařval, mu oproti gayům, jejichž hlas byl desetiletí umlčován, brání jen vlastní neschopnost přijmout posun, jenž v jeho životě smrtí otce nastal. Zpátky do světa mluvících (tzn. ne psích) hlav ho – psychoanalytikové, zpozorněte – vytáhne dívka bez hlasu, převlečené v okamžiku prvního setkání za muže (čili je zpočátku jenom náhradou za otce, výplní uvolněného prostoru). Navenek prosté až tuctové sbližování Anny a Olivera se vyhýbá řadě romantickým klišé s rozcházením a opětovným scházením a ve světle dvojnásobně iracionálního vztahu mezi Oliverovou matkou a otcem nastoluje otázky, jimiž se tuctové romance nezdržují. Například tu zcela nejzákladnější – proč 2 lidé zůstávají spolu? Na vztahové rovině je znát, nakolik osobním filmem Začátky pro Millse jsou. Stěžejním slovem je „citlivost“ a význam mu dávají herci. Ewan McGregor, jehož utlumený projev výborně odpovídá Oliverově rozpoložení, tudíž pro jednou padá podezření, že herec svůj part odehrál pod vlivem valia. Veterán Plummer, který si svého „starého teplouše“ užívá stejně jako Mélanie svou půvabnou ochranitelku, o níž můžete vědět všechno, a přesto bude budit dojem kohosi tajuplného. Je tak trochu bytostí z jiného světa, navenek nezatíženou žádnými vážnými starostmi, ale opět se nabízí ona lehce alibistická omluva – Anna slouží výhradně tomu, aby protagonista našel sám sebe, pročež její pečlivější prokreslení není žádoucí. Začátky se dokázaly vyvarovat debilně optimistického, všechno bude v pohodě, všichni jsou šťastní feelingu, přesto a přes určitou nevyrovnanost, zanechávají veskrze příjemný pocit. Pocit, za který se nemusíte stydět. 80% (18.11.2011)

Inteligentní, komorní drama s vynikajícími herci, jako: Ewan McGregor, Christopher Plummer a Mélanie Laurent. Příběh zahraný s obrovským citem. Občas mi zůstává rozum stát nad tím, jak je Ewan McGregor schopný zahrát cokoliv a pokaždé stejně věrohodně a neuměle. Film má klidnou hladinu, na které vás unáší, bez větších výkyvů. Je to krásný životní obraz zachycující originálním způsobem tak neobyčejnou věc, jakou je nepromarněný život s opětovanou láskou. (04.02.2012)

Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Film má v podstatě dvě linie. Jedna se zaměřuje na vztah Ewana McGregora a jeho nové partnerky, která má zpočátku potíže s mluvením a druhé se věnuje retrospektivním vzpomínkám na jeho otce v podání Christophera Plummera (budiž mu země lehká), který si na stará kolena vzpomněl, že je vlastně homosexuál a v poslední fázi života si dokonce našel o dost mladšího partnera a začal ,,nový život". Je to takové vyprávění bez zásadnějšího příběhu (pokud se tam něco podstatného stalo tak mi to nejspíš uniklo), které za mě nemá nic výraznějšího (humor, atmosféra), co by mi přimělo k vyššímu hodnocení. Film se táhne jak med ve velmi pomalém tempu a podstatou část filmu jsem se celkem nudil. Možná jsem na to nebyl úplně naladěn a měl jsem až moc cynickou náladu. Určitě spoustě lidem se to bude líbit a budou ve výsledku spokojení. To ale nebyl můj případ. 4/10 (08.02.2021)

Podľa toho čo som videla si viem domyslieť, čo chcel Mills svojím filmom povedať, ale to čo chcel povedať, nemalo takú formu, aby to bolo aj pútavé. Množstvo zvláštnych a od veci dialógov, infantilných scén s Ewanom a Mélanie komediálnemu rozmeru nepomohlo. Dramatická línia bola povrchne podaná a romantické to nebolo ani zďaleka. A tak si po dopozeraní musím domýšlať, čo malo u diváka vytvoriť dojem. Zostáva mi z toho len vzťahová rovina - otec, syn a partnerský vzťah versus samota. Spracovaním strašná nuda i napriek snaživým hereckým výkonom. (20.01.2012)

Nejspíš je to mou slabostí pro Ewana McGregora (snad filmoví znalci prominou) a velice sympatickou představitelkou Anny Mélanií Laurent, ale prostě musím filmu dát 4*.. Pro mě velice silný a svým způsobem blízký příběh o zmateném Oliverovi, který celý život přichází o lidí, které miluje a jediným přítelem mu je skicák a tužka. Pár měsíců po smrti svého otce potká dívku, do které se ihned zamiluje a konečně má šanci na nový Začátek, na který tolik čekal... Většina diváků možná ve filmu nic nového nenajde, já v něm ale našla hned několik momentů, které mi v hlavě zůstanou ještě pěkně dlouho. (30.05.2012)