Generál Patton

Scénář: Francis Ford Coppola, Edmund H. North .. “Žádnej bastard ještě nevyhrál válku tím, že by zemřel pro svojí zemi. Vyhrál ji tak, že donutil jinýho pitomce, aby on zemřel pro tu svou." ___ George Patton - nevymáchaná huba, pobožný historik a především milovník válek. Proč jen nedostal víc nafty a nezastavil svoji Třetí armádu až někde na Slovensku aneb kdo zná historii, jistě chápe, kam tímto povzdechem mířím. Politika není pro válečníky a Patton byl jednou z jejich obětí, což ukazuje film nejen v této zmíněné rovině. Skvěle natočený výpravný portrét velkého válečníka, který se ve své druhé polovině stává jedním z vrcholů válečných filmů. Vedle herce George C. Scott září přinejmenším herecky stejně i Karl Malden jako generál Omar N. Bradley. Nelze opomenou ani scénář Francis Ford Coppola, který se tímto počinem rozehříval na svoji nadcházející "dobu" slávy, která už byla za dveřmi a mimo jiné mu přinesl první Oscar. 90%. (20.10.2007)

Hodně problematický film. Na jednu stranu se tváří jako věrohodná psychologická studie generála Pattona (a ukazuje tudíž i jeho cholerické záchvaty, víru v mystiku a svéhlavost), na druhou stranu jsem alespoň já měl pocit, že to má být vlastně správný americký postoj k válce. K obsahu pak podotýkám, že zobrazení Britů a speciálně Montgomeryho jako těch největších zabedněnců a neschopných velitelů, bez kterých by Američani byli v Berlíně pravděpodobně den po vstoupení do války, je blbost. Ono vůbec posuzování schopností spojeneckých velitelů je poměrně ošemetné, protože ti prakticky vždycky bojovali v situaci výrazné materiální i lidské převahy a o nějaké schopnosti manévru se dá tudíž těžko mluvit. A pak ty jeho věty co prý Rusům "nechali". Chtěl bych Pattonovy schopnosti vidět tváří v tvář plné síle Wermachtu, abychom si mohli s určitostí říct, kdo co komu nechal. Několik technických poznámek: ve filmu zcela špatně popisujou pohonné systémy amerických a německých tanků, o amerických s naftovými motory se mluví jako o benzínových a u německých s benzínovými zase jako o naftových. Samotná použitá technika už vůbec neodpovídá, po poušti a evropě se prohánějí poválečné M47/8 či M60, asi že mají bojové jméno Patton, proto je paradox, že maj německý kříže :). Německý bombardéry v jediný skutečný bitevní scéně (dost slabý a upřímě ani nijak nedatovaný a neidentifikovatelný, o co vlastně mělo jít) jaksi někde nechaly stíhací doprovod a vojáci si vykračujou jak na přehlídce. Film je spíš autorskou licencí než skutečným životopisem, a to licencí, kterou upřímě neshledávám nijak zajímavou po historické ani lidské stránce. "When we land against the enemy, don't forget to hit him and hit him hard. When we meet the enemy we will kill him. We will show him no mercy. He has killed thousands of your comrades and he must die. If your company officers in leading your men against the enemy find him shooting at you and when you get within two hundred yards of him he wishes to surrender – oh no! That bastard will die! You will kill him. Stick him between the third and fourth ribs. You will tell your men that. They must have the killer instinct. Tell them to stick him. Stick him in the liver. We will get the name of killers and killers are immortal. When word reaches him that he is being faced by a killer battalion he will fight less. We must build up that name as killers." George C. Patton. (16.07.2008)

Roztahaná válečná freska o osobnosti, která rozhodně stojí za pozornost. Bohužel mi to opravdu přišlo dlouhé a vlastně ne až tak zajímavé. Kdyby nebylo George C. Scotta - který odmítla převzít nejen nominaci, ale i Oscara za svou skvělou roli - tak mě film opravdu nebaví. Takhle jsou zde zajímavé scény, které nejsou tolik o válce samotné, ale o člověku a jeho místě ve světě. Pattonův pohled je zajímavý. (28.07.2015)

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)

Generál Patton byl velmi zvláštní muž. Měl moc rád své vojáky a nenáviděl sbabělce a ufňukance. Měl spoustu much a nectností, ovšem mezi nimi nebyla hrdost, čestnost a smysl pro fair play. V každém případě to byl Pan voják. George C. Scott ho naprosto brilantně zahrál, co zahrál, na čas se do něho převtělil. Po zásluze obdržel Oscara a s ním ještě film obdržel dalších šest. Franklin J. Schaffner opět dokázal, že na co sáhl, to se povedlo. Propagandistický, ovšem velice kvalitní válečný film. 80%. (12.05.2007)