22 výstrelov

To som bol tento víkend očumovať ten veterný mlyn či čo to tam na tom všivavom Moulin Rouge majú a o pár metrov ďalej, v nejakej zapľuvanej štvorke, som natrafil na Richarda. Sedel v kúte, psie oči, ksicht ako kýbeľ smetí a vedľa neho tri voľné stoličky. Tak som jednu z nich obsadil svojim zadkom a objednal si pastis. Richard smutne popíjal vínko od Jana Rena a sem tam si oživil tvár cigaretou. Mu hovorím, že bratu netráp sa, bude aj horšie. Síce sme už vtedy mali asi tak dva promile, no jeho slová si pamätám. Povedal: Vieš čo, bratu? Minulý mesiac si môj sused obstaral kocúra a pomenoval ho Berry. Zakaždým, keď sa vraciam domov, on vybehne von s tým kocúrom na rukách, vyhodí ho na dvor a kričí po ňom: „Berry, nešpekuluj, buď sa budeš hrať, alebo budeš chytať myši, ty babrák!“ Som objednal ďalšie kolo, akože chápem a sľúbil som mu, že vzhľadom na dlhoročné kamarátstvo a pre Janka Rena, mu to ohodnotím na CSFD na štyri hviezdy. Ožil a pili sme do rána, bratu. (13.09.2010)

Opravdu si nelze nevšimnout podobnosti v určitých prvcích s filmem Hard to Kill (1990). To by mi ještě ani tolik nevadilo, kdyby nebyl scénář tak naivní. Jean Reno nebyl špatný, jenom neměl vedle sebe nikoho, kdo by mu pomohl. Zbytek osazenstva podal nemastné – neslané výkony. Podobné muže jako byl hlavní hrdina, by potřebovala každá země na světě. Přežije 22 kulek, sejme všechny, kdo ho zradili (tady bych se pozastavil nad stupiditou vedlejších postav, to opravdu všichni ti zabijáci byli tak blbí? Polovina z nich u sebe nenosila zbraň a to i přesto, že jim slíbil odvetu), no a ve finále za to ani není potrestán…50% (09.02.2015)

Neuvěřitelná nuda plná zatmívaček, flashbacků, náhod a rádobytvrdých scén i keců. V něčem tak pitomém je i casinovské přirážení hlavy do dveří k smíchu. Ostnatý drát aspiruje na demenci roku a kecy o rodině a etickém kódu jsou snad ještě větší klišé, než policistka pijící vodku protože jí zabili manžela. Revenge movie se rozhodně nekoná a již pět minut po skončení filmu se zrekonstruování děje jeví jako nadlidský výkon. (05.09.2010)

Nečekal jsem to. Fakt jsem nečekal, že i ve Francii by režisér vybral státní kasu pro filmaře a natočil film s klepající se kamerou, která má navodit hustou atmosféru a autentičnost. Já třeba chápu, když režisér řekne, že točí film, který má být natočen amatérskou kamerou. Ale nedokážu to pochopit, když se člověk těší na akční film s Jeanem Renem a nakonec z něj vidí akorát tu zasranou jizvu na ksichtu. Richard Berry je tak pro mě už vcelku známou tváří, když jsem ho naposled viděl v poslední Veberovce. Jenže už tam mě rozčiloval a já čekal na chvíli, kdy se z něj poseru uplně. Nakonec se předvedl v tom nejlepším možném světle a natočil film s nejstylovější kamerou, která kdy byla vynalezena. Pokud si tak chcete užít akční film s celou kopou akčních scén, na které si, za prvé, po půl hodině nevzpomenete, a za druhé, se v nich vlastně nic nestane..tak se na 22 výstřelů podívejte. Mě to tak nasralo, že jsem snad ani neměl slov. A to přitom by ten film mohl být dobrý. Technika by na to byla a příběh koneckonců taky. Vždyť Francie kriminálky v sobě má. Jenže to by se toho musel chopit člověk, kterej chce natočit film a ne mišmaš něčeho, co chvíli bude mít úspěch a pak zapadne do takovýho průměru, že si po půl roce na něj člověk nevzpomene. (05.10.2010)

Docela slabota, tento mafiánský snímek by si rozhodně zasloužil větší příběhovou prokreslenost. Místo dobře napsaného scénáře v první půli jen poslepované, předvídatelné a odtažité scény s minimálním vtažením do děje, které ještě umocňuje absolutně nezvládnutá a zmatená stříhací část v akcích. Psychologie postav se tu opět buduje podle už tolikrát okopírované šablony. Na druhé straně mínce se zase skrývá jedna z těch lepších rolí Rena za posledních pár let, větší pocit nudy jsem tu nepociťoval a hudba není násilně do filmu vložena. 50% (22.06.2010)