Krutý dobyvateľ

Akčný historický film po vzore západoeurópskych kinematografií, v ktorom sa o živote tohoto rímskonemeckého cisára až na jedno proroctvo a výboje s cieľom prisvojiť si územia severotalianskych miest toho veľa nedozvieme. Film sa radšej venuje osudom obyvateľov jedného z oných severotalianskych miest - prizvukujem, že mne nesympatických. A tak sa film s čiastočnou schizofreniou uberá svojou cestou - väčšinou vojnovou. Hauer ukazuje, že aj vo vyššom veku má čo ukázať, jeho charizmu vo filme nikto ani zďaleka nedosahuje. Chýba však silnejší a ucelenejší príbeh a väčšia historická a vojenská vieryhodnosť. (02.04.2016)

Ačkoliv se to tak dle názvu bude zdát, film není životopisem Barbarossy. V podstatě jde od dobrodružný film, kde se Barbarossa objevuje (hlavně v prvním díle filmu). Historická věrohodnost možná sedí v názvech měst, časech jejich střetů s armádou Barbarossy a snad i nějaká ta jména velmožů a šlechty. Tím bych asi výčet skončil. Zbytek je těžká televizní romantika. Dvanácté já rád. Tehdá ještě rytíř nebyl oplechovanej chlap od hlavy k patě včetně od platnéře udělané bambulky na pindíka.. :-). Dvanácté to je kroužkové brnění, gambesony, mandlové štíty a jednoduché kónické přilby s nánosníky... Je to doba Křížových válek a ,,temného středověku''. Byla to drsná doba a lidé v ní žijící měli drsné životy a byli drsní. Kdo od filmu čeká výpravnou záležitost jak hlásaly mé originál pošetkové obaly DVD bude zklamaný. Výpravný film sice je, přesto jsem z něj nějak cítil chudobu a nedostatek grošů. Bylo to hlavně v okamžicích záběrů na armádu Barbarossy, která někdy připomínala spíše družinu jezdců při králově vyjížďce na lov než na hrozivou armádu jednoho top rytířů středověku. V druhém díle sice divák dostane dojem, že možná uvidí více, když však dojde na boje je to zase takové statické nic, kdy 5 chlapů bojuje s 5 chlapy. Asi aby film nenudil je do něj vsazen příběh ,,o statečném kováři'' . Této dějové linii se nelze než smát a skutečně mi to chvilku připomínalo mix Sandokana a Robina Hooda :-). Hauer jako král nevadil, naopak. Horší byla celá řada věcí jako zmiňovaný útok katapulty na Miláno atd... je to zde hojně popsáno! :-). Aby vržená zápalná střela prostřelila masivní kamenné hradby tak, že skrze ně udělá kulatou díru aby pak za hradbami decimovala obránce a jejich domy... ehm..no...to autoři nějak přepálili. Zkrátka takový panzerfaust středověku. A je tam toho více. V poslední bitvě nakopou burani šlechtě a cvičenému vojsku prdel, jízda když dojede na bojiště !sesedá z koní! a bojuje na zemi :-)))))) vrcholem všeho jsou vozy s kosami, kdy Pepíno s Giuseppem a Vincenzem drží kosy tak pevně, že podříznou nejeden krk válečného oře aniž by jim ten náraz kosu z rukou vyrazil ! Inu komu čest, tomu čest. Trochu mi to připomnělo francouzské komedie z války, kde si Fantíci z Němců také dělají srandu ač dostali šeredně na prdel a Němec je za pár dní převálcoval. To jsou ale komedie... Nechci ale jen vše srážet. Některé záběry na jezdce s korouhvemi či dokonce i některé scény z bojových vřav byly natočeny velmi dobře. Já mám rád detaily (ne nejsem úchyl), takže dobře hodnotím i ty louže krve co na bojišti zůstaly či různorodost zranění od všelikých zbraní středověku. každá takováhle bitva byla neskutečné maso a když už se do toho někdo pouští, musí to maso divákovi ukázat. Dávám za dva kříže. * * (02.05.2017)

Tenhle televizní film zůstal hodně za očekáváním (i když nebyla kdovíjaká). Hauer nepůsobí jako mladý ani starší Fridrich přesvědčivě. Navíc je to spíš o jeho italských protivnících (co jiného čekat od italského filmu:). To jsem se těšil se to bude motat celé kolem titulní postavy. Místama mi to připadá spíš jako telenovela než historické drama a Fridrich jenom na pozadí. Musel jsem se hodně přemáhat, abych to vůbec dokoukal. Barbarossa by si zasloužil daleko větší a lepší projekt. (25.09.2011)

V roce 1154 Fridrich Štaufský vstoupil do Itálie. Jelikož byl jako římský král také "formálně" králem Lombardie, měl na to "formálně" právo. Itálie se zdála být snadnou kořistí, neboť neměla jednotného vládce, jednotlivé regiony byly doménou věčně se svářících měst. Jedno z nich požádalo císaře o pomoc proti Milánu a on této příležitosti využil k intervenci a přechodu přes Alpy. Pod záminkou ochrany říšských práv a práv měst loyálních k říši oblehl Milán a dobyl ho. Dobýval ho též za vydatné pomoci českého knížete Vladislava II., jehož za pomoc odměnil udělením královského titulu. Náš král se na italském tažení poměrně angažoval a byl věrným Fridrichovým spojencem. Dobývání Milána je zpracováno s veškerou možnou precizností, podotýkám veškerou možnou, nesnese to srovnání s americkými velkofilmy. Ty by si ovšem takového tématu ani nevšimly. Ačkoli to tak nevypadá, film pojednává o Fridrichově kampani v Itálii v délce dvaceti let. Vojenských výprav bylo několik, jelikož Italové a jejich města neznali pojem lenní přísahy a zajímal je jen jejich vlastní prospěch. Zneužili královy síly pro obhajobu svých zájmů, ale v nejbližší době ho ihned opustili. Fridrich pak muset města opět podrobovat, neboť daně vybírané v Itálii pro něj byly velmi významnou položkou v rozpočtu. Navíc sen o znovu vybudování římské říše, které by vládl z Říma, mu nedával spát. Vypálením Milána sice zpacifikoval nejvážnějšího soupeře, ale zároveň proti sobě sjednotil nesjednotitelné- všechna italská města. V závěrečné bitvě proti nim byl Fridrich krutě poražen a málem zahynul. V roce 1188 opouští Itálii a vydává se jako starý muž s dvacetitisícovou armádou na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Na cestě se utopí v Turecku v řece a výprava se rozpadá. Film se bohužel záležitostmi římského krále a císaře Fridricha zabývá příliš okrajově. Většinu času se zabýváme dementní zápletkou rodiny milánského kováře a lidí kolem něj, kteří ve stylu husitského revolučního hnutí zachránili Lombardii před krvelačným císařem. Jejich důležitost a zásadnost v ději, kdy rolníci jsou fajn a šlechta proradná, zavání trochu komunismem nebo aspoň Robinem Hoodem či Jánošíkem. Kovářova rodina založí bratrstvo, které sjednotí lombadská města v ligu a ta nakonec Barbarossu porazí. Nesmysl a zbytečný, o všem samozřejmě rozhodla šlechta. A tak nám tvůrci naservírovali italskou limonádu s průměrnými herci, velmi slušnou výpravou a banálním příběhem o lásce. Měli se více držet Barbarossy (Rutger Hauer jako herec je mezi slepými jednookým králem), šlechty, zrady Jindřicha Lva, vztahu císaře a jeho císařovny. Pak by se film určitě vydařil. Takhle tento italský lidový epos potřebuje vystřihnout alespoň prostřední půlhodinu. Přesto některé záběry na města jsou perfektní, jako zájemce o historii dávám hvězdičku navíc....75% (60% - pro neznalé historického pozadí) (29.01.2011)

Všechno špatně. Od dialogů přes herce až po efekty či bitevní scény. Navíc film nebyl ani tak o Barbarossovi jako spíš o boji Milána s tímto císařem, ale to je v té bídě nepodstatný detail. Italům zkrátka pokus o historický velkofilm v hollywoodského střihu nevyšel a jsem toho názoru, že za něco takového by se nestyděl ani mistr Uwe Boll. (25.09.2010)