Zkouška

Jsem asi divnej, ale tyhle filmy mam rád- viz. KR 13. I když realita nenaplnila úplně očekávání, tak pro mne je to stále nadprůměr. Proto nečekejte bůhvíco, ale nechte se překvapit. .I když mi to celý přijde, jako hra na základce, když za mnou přišel spolužák s jednoduchou otázkou, „Řekni mi , koho máš rád“ A já jmenoval rodinu, pejsky, než mi asi po několika hodin došlo, že mám říct, Koho máš rád…..Tak sem se stejně bavil. (23.09.2014)

Zajímavá, povedená a originální záležitost. Zavřete 8 lidí do jedné místnosti a dejte jim jednu otázku...Postavy jsou skvěle propracované a všechno je to až hrozivě uvěřitelné, což není celkově nijak pozitivní zjištění. Doporučuji všem, kdo mají rádi hádanky - a věřte mi odpověď vám za to stojí a navíc se v ní dají najít skryté významy celého snímku. Let's get started. (29.01.2013)

5.7.2010 ~ 80 minut, 8 kandidátů, 1 odpověď a žádné otázky, co je to? Zkouška. Pro mě i tak trochu trpělivosti. ~ Osm účastníků výběrového řízení ve velké a mocné společnosti je uvrhnuto pospolu do sterilní uzavřené místnosti. Je jim vysvětleno co lze a co nelze a jsou ponecháni osmdesáti minutám řešení jedné jediné otázky. Ta leží před nimi. Vše vypadá jednoduše, tak o čem ten film vlastně je? ~ Nečekaně, je ohledání otázky, nikoliv pouze odpovědi. Před každým z účastníků leží papír s pořadovým číslem kandidáta. Na papíru ale není napsáno nic .Aby tak někdo byl schopen odpovědět na otázku, musí se nejdříve nalézt ta otázka. Během filmu se tak nedostaneme nikam jinam z místnosti a pouze sledujeme chování lidí. Jejich reakce na druhé, pokusy o spolupráci či osobní zisk, to, čím doopravdy jsou. Výběrové řízení tak vypadá spíše jako hra. ~ Bohužel výše popsané je také negativem filmu. Pokud film nechce aspirovat na nejnudnější výtvor historie, je jasné, že se něco dít musí a děj gradovat a to jakkoliv. A také je jasné, že když zavřete do místnosti 8 lidí, budou nějak reagovat a utopistická pomoc jeden druhému to zrovna nebude. Film má tak poměrně málo překvapivých momentů a je dlouhý. Na to, že se vše odehrává pouze v jedné místnosti a vše stojí a padá na nápadu a dialozích, je to vskutku dost dlouhé. A protože je předem jasné, že výsledek bude až na konci filmu, tak jsem se už někdy v polovině přistihl, že mě ani moc nezajímá samotné pátrání po otázce a stavy a životní osudy oněch kandidátů, jako to, kdy už bude konec a co o jde. Aneb nedokázalo to udržet moji pozornost natolik, aby mě "pozadí" příběhu nějak nepřestalo zajímat. Jde dozajista o zajímavý a levný nápad, co se rozpočtu týče, ale přirovnal bych to tak trochu ke kostce bez morbidních smrtí. Uzavřený počet lidí v uzavřené místnosti, pachtící se za jediným cílem. (24.03.2013)

Čekal jsem, že to bude na konci přepálené, ale vůbec. Lidi v místnosti zkouší normální věci, a k těm drsnějším jdou postupně a uvěřitelně, bez žádné scenáristická berličky. Konec není ani blbý, bohužel ale ani mindfuck, který by to katapultoval do kraje nezapomenutelných filmů. Rozhodně je to ale napínavé pokoukání k sobotnímu obědu, kdy se přistihnete, že jste přestali žvýkat a přemýšlíte, jak byste tu situaci řešili vy. (27.07.2016)

Nečekala jsem, že budu mít možnost vidět další moc zajímavej kousek z klaustorofobického prostředí, který možná mnohé zklamal, ale mě rozhodně ne. Nekonalo se žádné odbíhání uvařit si třeba kafe a podobně, jak mě to výběrové řízení chytlo a nepustilo až do konce. A přitom bylo docela předvídatelný, že při množství osmi adeptů musí nutně dojít k určité selekci a to bylo právě to, na co jsem vždycky čekala a jaký to bude způsob, co každého jednotlivce vyřadí. A to nemluvím o té otázce, která po celou dobu poletovala ve vzduchu a byla tím hlavním vyřazovacím činitelem. Taková komorní psychologická Rubikova kostička s kterou si celou dobu pohráváte, abyste ve výsledku byli spokojení, když to do sebe v závěru bezvadně zapadne. 80% (25.12.2012)