Zvláštní vztahy

Především se mě nelíbilo celkový vyzněný obou státníků, Clintona jsem nikdy neměl moc v lásce, ostatně jako každýho demokrata a jediný co jsem mu zde věřil bylo to arogatní chování, jinak nějaký rady a vize co tam poskytoval Tony Blairovi, no nevím, na mě Tony Blair působil už od začátku jako 100x vyzrálejší politik než Clinton po jednom volebním období ve funkci prezidenta. Druhá věc, že by Tony Blair byl tak vysranej z Clintona prakticky z pár jeho blábolů ? Samotný děj nabývá na dramatičnosti až ve své druhé půlce, když se začne řešit válka v bývalé Jugoslávii, do tý doby to bylo jenom takový brindání mlíčka. (13.10.2011)

"Kdy se stalo naposledy, aby dva muži ze stejného týmu skončili s rukama na řídící páce..." Od tohoto filmu z prostředí vysoké politiky pojednávajícím o "zvláštních vztazích" mezi americkým prezidentem Clintonem a britským premiérem Blairem jsem asi dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy zajímavé shrnutí éry druhé poloviny devadesátých let, kdy dotyční vůdčí politici určovali zejména zahraničně politický vývoj v Evropě plus nahlédnutí pod pokličku vztahů mezi oběma vrcholnými politiky. Pokud jde o  protagonisty obou mužů výrazně sympatičtější mi byl Michael Sheen coby Tony Blair (možná i proto, že ho znám už z téže role ve filmu Královna). I čistě ze scenáristického hlediska tahle postava prostě vyznívá pozitivněji (ve smyslu rozumnější, inteligentnější a samozřejmě bez debaty morálnější osobnosti) než Bill Clinton, což nevím zda je celkově vůči tomuto americkému prezidentovi úplně fair. Asi to ale souvisí s tím, že tvůrci filmu věnují dost prostoru vývoji Clintonovi sexuální aféry s Monikou Lewinskou. Zde mě musím říct nejvíc dostala (patrně) autentická Blairova reakce na tiskové konferenci, kde na dotaz, zda v souvislosti s touto kauzou stále hodlá zachovat ony "zvláštní vztahy" mezi USA a Velkou Británií, cituje z Bible (výrok z knihy Rut: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu."). Trošku mě to překvapilo, ale pak jsem si někde přečetl, že Blair v roce 1997 přestoupil ke katolické církvi a jeho idealismus ve vztahu k zahraniční politice (viz zejména ve filmu krize v Kosovu) byl tak asi do velké míry motivován právě jeho vírou. Poměrně zajímavý je i konec filmu, který jakoby naznačoval i to, jakým směrem se bude Blairova politika ubírat v dalších letech (když byl jeho partnerem v USA George Bush). Historie možná bude k Blairovi (kvůli jeho roli ve válce v Iráku za Bushovi éry) poněkud kritická, tento film ale ukazuje, že kořeny Blairova idealismu v zahraniční politice (ve smyslu ospravedlňování tzv. humanitárních  intervencí) tkví právě v období, kdy ruce na oné pomyslné "řídící páce" drželi dva progresivní muži Blair a Clinton. (20.09.2022)

Je příjemné vidět politický film v takové přijatelné stopáži. Zbytečně neroztahované, rychlý spád, ničím extra nešponované. Jako mě moc neříkající žánr se mi toto dílko i líbilo a jako o politiku se nezajímající člověk jsem si udělal větší představu o tom jak to před pár lety v tý Americe skutečně vypadalo... - 29. 8. 2012 - 60% (29.08.2012)

Snímek o přátelství, které vytvořila, upevnila, ohrozila a nakonec znovu potvrdila vrcholná globální politika. Super. Zvláštní vztahy mě ohromně bavily, a teď nemám na mysli momenty, kdy mě napadalo, že by byla sranda natočit podobnou věc o Miloši Zemanovi a Václav Klausovi. Skvěle zahráno (Sheen-Quaid) i ohudebněno (Desplat). (25.06.2012)

Podobny pripad ako prednedavnom videny Churchillov : V srdci burky. Konverzacna politicka drama, ktora vsak nedokaze behom tych 90 minut ani nahodou obsiahnut vztah dvoch ludi, ktori aspon naoko udavaju smerovanie nasho sveta. Ak by to bolo komplexnejsie, preciznejsie, teda aj vyrazne dlhsie, predpokladam, ze by to bolo markantne lepsie. (27.04.2011)