Neznámy Shakespeare

Emmerichovo hop sem, hop tam....skáče z žánru na žánr, tak splašeně, jak zajíc před reflektory auta. Stejně jako je jeho polovina filmů dobrá (vrcholem je pro mě PATRIOT), je druhá polovina špatná. ANONYM patří do té druhé poloviny. Skvělý scénář tady definitivně pohřbila tristně nudná režie. Film měl úžasné kostýmy, byl prošpikován architektonickými detaily, ale nic víc...výběr herců mohl být lepší, někteří tady neměli co dělat...film zachraňovali pouze David Thewlis a Rhys Ifans. Každopádně Emmerich pohřbil další dobrý námět, který krom vizuálního perfekcionalismu nemá co jiného nabídnout - podobně dopadlo např. 2012. (28.01.2012)

Film, který mohl být pod vedením jiného režiséra a jiného scénáristy bomba. (Perchance thou shalt not make films about Shakespeare, Emmerich!) Samotné téma je totiž zajímavé, filmem doposud nedotčené a nijak přehnaně nerealistické; ostatně třeba Sir Derek Jacobi, jehož krátkým monologem v divadle film začíná, patří mezi onu Shakespearovo autorství zpochybňující část britské smetánky. Něco jiného je ale skepticismus a možný alternativní výklad založený na zdravém rozumu a něco jiného je Emmerichova konspirační báchorka, která uvěřitelnosti moc nepobrala a která z jakéhosi prazvlášního důvodu využívá asi čtyři časové roviny a bez varování mezi nimi každých deset minut náhodně přeskakuje. (Přičemž hned ta první, Derekova, je naprosto zbytečná a ačkoliv notně připomíná jeho Chór z Jindřicha V., v konečném důsledku na mě působí dojmem, že si Emmerich Jacobiho jménem chtěl pouze zajistit alespoň zdání jakési serióznosti.) A právě kvůli neustálým časovým posunům je pak nejen těžké orientovat se v tom, co se děje, ale i film jako takový působí nepříjemně roztříštěně. Celkovému vyznění navíc taky zrovna nepřidává ani (dle mého názoru) místy nehezký framing některých záběrů a fakt, že samotné Bardovy hry slouží pouze jako sympatická vata; tu herci přednášejí St. Crispin's Day speech z Jindřicha V., tu úvodní monolog z Richarda III., tu slavné "být, či nebýt" z Hamleta, všechny slavné úryvky jako by však měly jen neznalým divákům v rychlosti představit, jakéže hry to kdosi pod pseudonymem William Shakespeare kdysi napsal. (A přitom by pod vedením jiného scénáristy mohla (ne)Shakespearova slova krásně dokreslovat okolní děj.) Nebudu ale tento, už teď dost dlouhý, komentář nadále prodlužovat a dovolím si zakončit slovy jedné mé známé, se kterými se po všech těch akademických diskuzích o autorství více než ztotožňuji: "Je jedno, kdo ony hry napsal, hlavně, že je někdo napsal." (30.10.2011)

Nejsem nijak ponořen do díla Willa Shake-Speara, ale vím, že kolují představy a hypotézy o tom, zda a kdo byl William Shakespear a kdo byl skutečným autorem "jeho" díla. Upřímně, je mi to jedno. Na film jsem se těšil, protože podle ukázek to vše vypadalo moc pěkně, navíc období, které takříkajíc můžu. A navrch ještě Emmerich von Megaloman, který tady své megalomanství moc zůročit nemohl, a tak mě zajímalo, co z toho vznikne. ~ Moje nadšení poněkud zchladily recenze a klesající hodnocení zde na CSFD, spolu s nepříliš oslavnými komentáři. A když ještě kino začalo Anonyma dávat v, pro mě poněkud nevhodní časy, už jsem se představy návštěvy v kině vzdával. ~ A tak jsem ve výsledku rád, že mi to vyšlo a já intriky, dobu, hudbu, herce i nadšení z her užil. Je pravda, že někdy v polovině film ztrácel na fortelu a přehlednosti a že víc dramatické eskalace by skutečně neuškodilo, konec to zase ale vynahradil. Kamera, efekty, kulisy, kostýmy, masky, hudba i děj v pořádku. Za tohle jsem byl ochoten dát ***,ale je fakt, že herci vyzvedli film ještě o kousek výš - Rhys Ifans, Vanessa Redgrave, Sebastian Armesto, Rafe Spall, Edward Hogg, radost pohledět. ~~~ 3,5*, spokojenost. Jen to množství postav, "ospalost" v polovině filmu a lehce zmatečné flashbacky brání čistokrevné čtyřce. (22.11.2011)

Emmerich nám už ponúkol alternatívne vysvetlenia ohľadom stavby pyramíd, tak prečo nám nepredstaviť Williama Shakespeara trochu inak, ako ho poznáme. Neúspech filmu bohužiaľ zarazil diskusie ohľadom tejto postavy, keďže nezarezonoval podobne, ako Zamilovaný Shakespeare. Od toho má riadne ďaleko, žiadna romantická linka, iba súlože a rodenie detí, ktoré ani nevedia, koho sú a ich otcovia nevedia, že kto sú ich synmi. Neprehľadnosť deja, respektíve intríg mi bránilo si film viac emocionálne užiť, je to prvý Rolandov film, ktorý si vyžaduje pre plné pochopenie viac, ako jedno zhliadnutie. Pri tých ostatných vlastne ani nič chápať netreba. 70% (20.09.2016)

Ufona od člověka jeden aspoň rozeznal a hned od začátku mu bylo jasné, která bije. Když však Rolča začne ukojovat své umělecké ambice, to abyste při tom měli u sebe ilustrovaný katalog anglických degenerátů a dělali si centrofixem na televizi křížky, jinak budete po dvaceti minutách naprosto v prdeli z toho, který z těch naondulovaných panáků se šviháckými knírky je Essex, který Southampton, a který Oxford. Pokud je vám ale jedno, koho vlastně ta Bětka ve finále přeblafla, můžete si v opravdu dokonalých kulisách poslechnout jednu z pohádek o tom, kdo byl vlastně nejpřeceňovanější nudil v dějinách světového dramatu s jazykem natolik květnatým, že dodnes poskytuje slušné živobytí celým hordám lingvistických eskamotérů, hloubajících nad tím, jestli opravdu vraždil ten negr nebo šlo jen o dobové rasistické předsudky, miloval li Ríša III svého koně víc, než Tudorovic Jindru, může li vám skutečně hrábnout, když příliš dlouho čumíte do lebky či nebyl li snad ten patnáctiletý Montekovic puboš ve skutečnosti latentní homosexuál, protože místo toho, aby naprudko ohnul Julču o balustrádu, recitoval jí raději pod balkónem vyteplené sonetky. Každopádně jsem od Herr Emmericha čekal, že bude opravdový Šejxpír bezcitné monstrum z nepřátelské galaxie a v závěru je všechny zmasakruje plasmovým dělem. Jsem docela mile překvapen, že se k tomu nedostal. Uvidíme, co Anonymous 2. (31.01.2012)