Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1912 a mladá šarmantní reportérka Adèle Blanc-Sec je ochotna učinit vše, aby dosáhla svých cílů. Neohroženě se vrhá do boje s podvodníky, šílenými vědci, ale i zkorumpovanými politiky. Ve chvíli, kdy Paříž ohrožuje 136 milionů let starý ptakoještěr, je to právě ona, kdo přispěchá městu světel a jeho obyvatelům na pomoc. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (236)

UncleG 

všetky recenzie používateľa

Lucu, ty kluku... Od tebe bych rozhodně nečekal až tak infantilně naivní humor a scénář na inteligenční úrovni Noci v Muzeu. Totiž, ne že by film nebyl narvaný všemožnými vtípky až k prasknutí a ne že by gagy nefungovaly nebo selhávaly, jen jsem se při sledování divokých eskapád milostivé slečny Adély nemohl zbavit neodbytného pocitu, že "tomuhle vtipu se nejspíš královsky zasmálo dvanáctiletý dítě". Besson se navíc evidentně snažil zapojit komiksovou nadsázku a karikované postavičky, které jakoby vypadly z francouzského kresleného alba. Jenže to s tím stylizovaným karikováním, chlapec, trochu přepísk. Kromě samotné protagonistky totiž v příběhu figurují samí deformovaní idioti, kteří se křečovitě pitvoří ve snaze trumfnout své okolí co do debilnosti. Vítězem v přepáleném křepčení se pak stala postava ultradementního lovce Saint-Huberta, při jehož četných výstupech definitivně skončila všechna sranda. To všechno by se ale dalo odpustit, pokud by člověk nalezl zalíbení alespoň v hlavní hrdince. U mě však Adélka selhala na plné čáře. Jak charakterově, tak fyzicky vrcholně nepřitažlivá divno-ženka, která (kupodivu) nezabodovala ani scénou s "polomáčenými". Zhruba od poloviny filmu mě svými popínavými stonky ovinula plíživá nuda a zbytek jsem už jen tiše protrpěl. Francouzská Mumie nemá švih, říz a ani odpich. 40% a to do hodnocení počítám i geniální narážku na "nenáviděnou" Louvreovskou pyramidu. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Je libo comics po francouzsku s perfektní Louise Bourgoin v hlavní roli a v režii ostříleného matadora Luca Bessona? Já jsem si ho dal a vůbec jsem nelitoval. Se sympatickou reportérkou Adéle Blanc-Sec se ocitáme v Paříži na začátku 20. století, kdy profesor Esperandieu, vlivem svých experimentů, oživí prehistorického pterodaktyla v místním muzeu a ten, ihned po svém vylíhnutí z obřího vejce, zaviní smrt tří lidí, včetně významného prefekta. Pařížská policie v čele se zabedněným inspektorem Caponim bude mít s případem plné ruce práce, ale vzhledem k tomu, že prehistorické zvíře nedopadli, tak za mříže pošlou nebohého profesora a ještě ho odsoudí k trestu smrti. Následně se s naší hrdinkou vypravíme do Egypta mezi pyramidy, kde v hrobkách budeme pátrat po léku pro její paralyzovanou sestru. Lék nese podobu mumifikovaného lékaře, který v minulosti zázračně oživoval mrtvé. Jenže Adéle si v hrobce splete těla a domů si přiveze mumifikovaného jaderného fyzika. Není to rozhodně tak dobrodružný film, jak praví originální název filmu, ale Luc Besson si s ním poradil skvěle a divákovi naservíroval pořádnou porci gagů a stylizovaně ztřeštěných postav, které nezapřou svůj comicsový původ. Nejvíce mě pobavila scéna, ve které zoufalá Adéle vystřídá několik převleků, aby vysvobodila profesora z vězení. Předvídatelnost děje zde není nikterak vysoká a vždy, kdy už je jako by zřejmé, co v ději přijde, tak z toho film hned zdařile "vykličkuje" a předhodí něco méně očekávaného. Ani tým trikařů neodvedl špatnou práci a snad až na jednu méně povedenou sekvenci (Adéle osedlající ptakoještěra) nebylo na co spílat. Besson sice nenatočil strhující comicsovou adaptaci s překotným dějem, ale povedenou comicsovou adaptaci kladoucí důraz na množství vtipných gagů, zábavných situací a hodných mumií. Nemám větší výhrady. ()

Reklama

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Tohle natočil Luc Besson? Je to vůbec možný? Film láká na Tajemství mumie a hnedka ze začátku překvapí nějakým přerostlým ptakoještěrem, pak se tam prolíná tisíc různorodejch nápadů a příběhů, ale žádnej pořádnej, kterej by mě alespoň po chvíli mohl bavit. Co se týče ptakoještěra, doteď jsem nepochopil jeho smysl ve filmu o mumiích. Zaplaťpánbůh za závěrečnou půlhodinku, která ve výsledku měla grády a konečně taky ukázala mumie. Jinak by film, už podle názvu, byl největší lží na diváka, co jsem snad kdy viděl. ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Po tomto filme zacinam byt presvedčený, ze Luc na to uz nema. Sice stale v jednotlivostiach vidno, ze to toci talentovany reziser, ale ako celok to nefunguje. A nemyslim si, ze je to kvoli vyraznej stylizacii. To hromadne chrlenie beckovych filmov roznorodej kvality sa na nom evidentne podpisalo a uz nepozna mieru kedy ma nieco ubrat a kedy pridat. Potreboval by nad sebou nejaku pevnu ruku. Jedine co sa mi pacilo bez vyhrad je hudba. Sica sa uz aj Serra dost vykrada, ale stale je to kvalitna vykradacka. 5/10. ()

Skejpr 

všetky recenzie používateľa

Je to až k nevíře, ale ten syčák Bessonovská to tam pořád ještě má!! Karikatury mu fungují, zběsilý scénář je zábavný a ačkoliv triky občas dooost pozlobí, daří se mu čas od času i poměrně solidně budovat atmosféru (příkladem za všechny je naprosto FAMÓZNÍ prolog). Film je čas od času přesně tak specificky francouzsky švihlý, jak to umí jen Besson, Herce si dokáže ohlídat, hlavní hrdinka filmu je sympatické třeštiprdlo a parádně si tu vyhráli i s maskami, postava starého vědce v podání Jackyho Nercessiana je snad vůbec nejlépe namaskovaný starý člověk, kterého jsem kdy viděl... Z popela opatrnosti povstal film, který se sice ani nepřibližuje éře největších děl Luca Bessona, nabízí ale svěží a zábavný výlet po Paříži a přilehlých kontinentech. 7/10 a čtvrtá hvězda s přihlédnutím k narážkám a fórkům na vlastní účet ( jako že egyptský průvodce se jmenuje Aziz... :) ()

Galéria (62)

Zaujímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama