Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1912 a mladá šarmantní reportérka Adèle Blanc-Sec je ochotna učinit vše, aby dosáhla svých cílů. Neohroženě se vrhá do boje s podvodníky, šílenými vědci, ale i zkorumpovanými politiky. Ve chvíli, kdy Paříž ohrožuje 136 milionů let starý ptakoještěr, je to právě ona, kdo přispěchá městu světel a jeho obyvatelům na pomoc. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (236)

B!shop 

všetky recenzie používateľa

No trailer to prezentoval jak nejakou super jizdu ve stylu Mumie, ale bohuzel opak je pravdou. V Egypte se dej zdrzi jen chvily a rozhodne se to pocita mezi ty lepsi casti. Vetsinou se tak dej jen line sune dopredu nekde v Parizi, spousta jak magori vypadajicich postav, ktery v podstate v pribehu nemaj vubec zadnej vyznam, neustale samy kecy a sem tam nejakej ten trikovej zaber, kterej sice neurazi, ale k paradnim trikum to ma daleko. Nicmene precejen to je natoceny docela slusne, sem tam nejaka ta akce je docela povedena a nejaka velka nuda nehrozi. Bourgoin v hlavni roli to sice slusi, ale zaroven je tak trochu protivna a tak nejak mi jeji problemy byly ukradeny. Proste jsem cekal vic, ale ne proto, ze to natocil Besson, ten uz je hezkejch par let v hajzlu, ale proste z traileru jsem byl natesenej na akcni jizdu a vysledek je takovejhle utahanej. ()

HellFire 

všetky recenzie používateľa

V jakém snu napadlo Bessona natočit takovou hloupost... S mumií je sice zdánlivě provázán hlavní dějovou linií, ale kdyby o ní nepadla ani řeč, taky se nic nestane. Rádoby komické chvíle se střídají s těmi vážnými v divokém soukolí, pročež je na konec snaží porazit smutné momenty (které ale vzhledem k předešlé stopáži vyznívají směšně). Dívat se tak dá jen na sexy Louise Bourgoin a zasmál jsem se jen při epizodce s ovcí a veterinářem. ()

Reklama

klerik 

všetky recenzie používateľa

Pri ANGEL-A aj JOHANKE Z ARKU ma zamrzel rozpačitý postoj publika. Ale pri Adel chápem, že nejde o film pre každého. Predovšetkým sa asi nečakalo, že to bude tak bláznivé a tak pitoreskné. Ale v rámci svojho ringu je to stále znesiteľný film o bláznivej hrdinke, s nevyváženým scenárom. Už trochu ale cítiť, že Luc má príliš voľné ruky... Podstatne zmysluplnejšie ako ARTHUR A MALTAZARDOVA POMSTA. A odhalenie pár celosvetových tajomstiev fakt potešilo... aj niekoľko šikovne zrežírovaných scén... ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Tak toto bolo sklamanie aj na mňa, čo obyčajne dám šancu hocijakej kravine, len aby tam bolo niečo čo zamestná moju fantáziu. Avšak v tomto prípade ma film zamestnal inak ako som pôvodne plánoval - otváraním viečok a premáhaním sa aby som nezaspal, a to ešte nebol skoro ani večer - hrozný, príšerne nudný dej. Jediné čo potešilo oko bola slušná výprava a pekná herečka v hlavnej úlohe. Narácia bola tiež slabá a nápad s múmiami a pterodaktylom tiež moc nenadchol. Keby aspoň toho humoru tu bolo viac... no ale ani ten. Od L. Bessona som veru čakal viac. Ledva podpriemer. 30/100 ()

Othello 

všetky recenzie používateľa

Když to vidíte v rámci období největšího Bessonova kreativního útlumu, přijde vám to jako nejlepší film na světě, ačkoli to, stejně jak Arthurovská trilogie, vzniklo především za účelem propagace Bessonovy CGI produkční divize Digital Factory. Naštěstí se zde ale vrátil ke svému pojetí světa, ve kterém jsou všichni lidé opilé děti a jediný, kdo je v něm jakž takž schopný nějakých výsledků jsou jankovité ženy, které, jak známo, oproti chlapcům dospívají dříve. A Bourgoin je v roli Adele úžasná. Ostatním Adélám (Adéla ještě nevečeřela, Život Adele, Adelheid) nedělá tahle ztřeštěná ženština vůbec žádnou ostudu. ()

Galéria (62)

Zaujímavosti (4)

  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama