Expres na západ

Film založený na dialogu dvou zcela odlišných lidí se zcela odlišným pohledem na život. Jeden je optimista věřící v boha, druhý věří, že život je jen utrpení. Celý film se odehrává v jedné místnosti a největší akce přijde, když se postavy přesunou od stolu, na gauč a ke dveřím. Neustále musíte dávat dobrý pozor, co postavy říkají, což se silnými hereckými výkony T. L. Jonese a především S. L. Jacksona zase není tak těžké. Výživné drama, pokud si potrpíte na filozofování o smyslu života smrti. (17.02.2011)

Ahoj holu holu holubičko, chceš vědět, co si myslím o tvým nejoblíbenějším filmu? Tak si drž děravý vansky, jdeme na to! 1) Ani v nejmenším mě skutečně, ale skutečně nepřekvapilo, že tam hraje Samuel L. Jackson. Naopak bych si klepal na čelo, kdyby tam ten čurák nebyl. 2) S jednopokojovou pelmel konverzačkou jsem dopředu počítal, stejně tak ale s kapánek citlivějším uvedením do myšlenkovýho soukolí. To násilný umělohmotný entrée bylo jak nečekaný vymrdání do prdele, dialogy strojený a nepřirozený už od úvodních titulků. 3) Scénář je transkripcí našeho vožraleckýho blábolení v Kahle a pseudofilozofickýho mlácení slámy na Kanálech, jeden žvást bez ladu a skladu naplácanej na druhej, očividně funkční konstituce sedmdesátiprocentního filmu, když příště nažhavíme founy a celý to beze střihu zaznamenáme, třeba na tom taky vyrejžujeme nějaký solidní palmáre. 4) Sympatický by mi to začalo být v momentě, kdy by ten negr rozpínající se po filmovým veškerenstvu zprudka vstal od stolu a začal hulákat, že volby nemají smysl a jak zbožnuje Zemanovy bonmoty. 5) Jako notorika s letitou praxí mě tam zaujala jediná věc a to émerická představa alkoholismu coby chorobnýho ocucávání hrdla skotský whiskey. Jak my zasvěcení a znalí reálií dobře víme, skutečnej alkoholismus je čůčo v akci ceděný přes chleba a poslední litr do výplaty už v den výplaty. 6) Hledal jsem v tom nějakou tu hloubku nebo šířku, prostě libovolnej rozměr či přesah, ale vyjevil se mi akorát nepřehlednej tok fádních ideí a názorových bagatel, na efekt obalenej vírou a vzletnou formulací, asi něco jako číst si návod na pračku v daktylským pentametru. 7) Snažíš se mě nachytat na vějičku s máslem na hlavě, zatímco kuju pikle s Chocholouškem?!? 8) O víkendu dáme další konverzačku, na kterou se chystám už dlouho, ale tentokrát společně, ať si ty masivní výboje intelektuálna můžeme přerozdělit, vidíš, že sám to nezvládám. 9) Kdybys psala komenty, už tu máš reklamu jak cyp. 10) Jedna hvězda za tuatam vtipný výměny, druhá hvězda za tvůj perfektní zadek. (29.11.2017)

Keď som si prečítal v televíznom programe názov The Sunset Limited, okrem toho, že som vedel o jeho hereckom obsadení, netušil som o tomto snímku nič, dokonca ani, že je z produkcie HBO. Moje očakávania teda neboli veľké, no film ma vskutku veľmi príjemne prekvapil. Depresívny pohľad na debatu medzi záchrancom a zachráneným, ktorý o to nežiadal a snaží sa logicky vysvetliť svoje konanie, proti ktorému záchranca bojuje plejádou argumentov, viac či menej z oblasti náboženstva. A že je to sakra hlboká debata a výprava do hlbín duše človeka! I vzhľadom na to, že som nikdy nečítal knižnú predlohu (McCartyho napriek tomu uznávam), som si nemohol nevšimnúť veľkú podobnosť s antickou drámou. Jednota miesta, času a dokonca i silná náboženská orientácia filmu ma nútia pozerať sa na témy v snímku ešte v hlbších kontextoch a súvislostiach. Výsledný zážitok s filmu je excelentne famózny. P.S.: Zatiaľ čo som od začiatku videl "Čierneho" v podaní L. Jacksona ako silnejšiu postavu a osobnosť príbehu, v záverečnej časti ma prekvapil, a je nutné povedať, že aj trochu vystrašil výkon Tommy Lee Jonesa. Obaja mi dokázali, že ešte stále majú čo ukázať a rozhodne nepatria do starého železa. 100% (22.07.2012)

Zajímavé opaky obou postav. Barvou kůže - černý, je věřící, nevzdělaný a myslí pozitivně. Bilý je ateista, velice vzdělaný a negativní. Černý vidí jenom to dobré a snaží se dívat na život jako na poslání či smysl. Bilý nevidí důvod žít. Proč žít, když stejně umřeme? Velice mnoho otázek i odpovědí kolem života a víry. (16.03.2011)

V prvních minutách jsem cítil, že je zaděláno na velmi silný zážitek, už jen kvůli (na současnost) velmi odvážné formě v podobě dialogu dvou mužů tvořícího celý film a základních témat záchrany před sebevraždou a hledání smyslu života. Jenže několik velmi silných momentů v tomto duchu brzy vystřídaly nekonečné pseudofilozofické debaty bílého ateisty - profesora - a silně nábožensky založeného černocha - bývalého vězně - nad (ne)existencí Ježíše a nad (ne)jedinečnosti Bible, což tvoří asi 80% obsahu veškerých dialogů. Nekonečné dialogy dvou mužů v jedné kuchyni mě postupně spíše otravovaly, než jakkoliv zasahovaly (čest těm několika světlým okamžikům, kdy tomu bylo naopak), zvláště když většina inscenace plynula bez náznaku napětí i jakékoliv atmosféry. Chybí zde momenty překvapení, které by tu nekonečnou monotónnost spestřily, a dialogy připomínají spíše neustálé točení se v bludném kruhu. Současnou americkou kinematografii sleduji jen zřídka, takže oba účinkující herce jsem doposud znal prakticky jen dle jména a občasného zahlédnutí... do jisté míry mě svým výkonem zaujali, to ano, ale určitě ne natolik, aby mě dokázalo bavit je nepřetržitě sledovat téměř 90 minut(!) v inscenaci z jedné místnosti s poněkud kolísavým scénářem. Čekal jsem velký zážitek z komorního dramatu se silným příběhem a jedinečného hereckého koncertu, dočkal jsem se průměrné a zdlouhavé TV inscenace. [55%] (05.08.2021)