Oběti a vrazi

Zajímavý a hutný námět, který ale sráží trochu do kolen nevyrovnané herecké výkony. Zatímco Roden je vynikající, tak hlavní ženské představitelky jdou jen po lajně průměru a to, co tam předváděl Škultéty, to byla tragédie - kdykoliv se objevil, šel film o hodně procentních bodů dolů. Ale Roden a nikdo jiný to zase dokázal vytáhnout nahoru. Škoda, chtělo to lépe obsadit a dát ve scénáři lepší příležitost těm dobrým herečkám. (22.10.2009)

Na to, ze jsem film zaregistroval, ( ostudne ) az deset let po vzniku jsem byl vcelku prijemne prekvapen. Narozdil od jinych uzivatelu chvalim rezii, ktera byla dost citliva na detail. Precizni vykresleni postav, dobre herecke vykony a krasna Hilmerova - nejvetsi plusy filmu. Uvazoval jsem i o vyssim hodnoceni, zaver jsem ale cekal dramatictejsi ( neverim, ze by se na zebriku do sklepa daly zabit hned dve osoby, zase takova vyska to nebyla ). Celkovy dojem ale dobry. (22.04.2010)

Andrea Sedláčková pojala svůj první film se sebevědomou jistotou a natočila komorní příběh o jednom sourozeneckém vztahu. Zdatně jí při tom pomohlo herecké obsazení ve kterém nad všechny vyčnívá především Monika Hilmerová a Karel Roden. Naopak za nepříliš štˇastné, ale funkční a do příběhu zapadající, považuji použití klasické hudby Bohuslava Martinů a také jsem měl občas pocit, že mě mnohem více zajímají osudy úplně jiných lidí, než hlavní dvojice. I přesto se jedná o velmi dobrý film. (06.12.2002)

Těch nedokonalostí ve scénáři je tam spousta, herecké výkony jsou dost nevyrovnané, ale mě to moc nevadí, mě se ten film líbil, první půlku táhne Hilmerová, hlavně díky ní je její postava mnohem zajímavější, ve druhé na sebe jednoznačně pozornost strhává skvělý Karel Roden. Ivana Chýlková hraje pouze svou standardní mrchu, ale pořád je ještě její výkon slušný, horší je to s Vladimírem Škultétym, který hraje velice slabě a Bob Klepl s parukou v roli svůdníka, to byl snad špatný vtip. Ale kvůli Hilmerové s Rodenem tento film určitě stojí za shlédnutí. (24.12.2007)

So žiadnou osobou z tohto filmu by som sa nikdy nechcel stretnúť. Jeden z viacerých českých pokusov o psychologický art, ktorý je príliš vyumelkovaný na to, aby sa za art mohol vydávať. Dialogy sú na hrane uveritelnosti a tým pádom neverím ani tomu, že takéto postavy by mohli reálne existovať. Oni by mohli, ale to by musel byť film nakrútený iným spôsobom. Film má svoje svetlé momenty, svojim spôsobom sa jedná o sympatický pokus, ale cítiť z neho pachuť akejsi autorskej chcenosti, ktorú nedokáže Sedláčková zakryť. Ani prechody medzi minulosťou a prítomnosťou nie sú zvládnuté bez problémov, nedodržujú totiž žiaden časový rytmus, proste ak sa prechod chodí, tak tam je a je jedno, že raz po pár minútach a potom zase po pár sekundách. (25.02.2016)